A Chinese Ghost Story

Přízrak své oběti omotává chapadly a snaží se je zlikvidovat tím, že jim svůj jazyk - jistě jen náhodou připomínající penis - nacpe do úst. A když se mu to nedaří, poplive nebožáka hustou bílou substancí, načež několik minut zírám na padesátiletého vousáče, jehož celý obličej je olepen spermatem, které stéká po jeho vousech... No, asi kvůli pomýlenému žánrovému zaškatulkování na csfd jsem nejen v tento moment opravdu vyjeveně zíral na to, co jsem si vlastně pustil. Sinnui yauman je především komedie, a to komedie situační, což se v první polovině nepěkně bije se snahou o navození tajemné atmosféry. Ta tedy představuje jednoduchý romantický příběh s lehce záhrobní tématikou a vydatně odlehčovaný humorem, ale docela pěkně zpracovaný. V druhé polovině jsem si pro změnu připadal, jako bych hrál Diablo II na Matějské pouti. Vousáč vykřikuje zaklínadla a z rukávu metá firebally na všechny strany, postavy i předměty létají vzduchem sem a tam, ale kvůli šílenému kameramanovi a střihači ani nevím, kde je nahoře a kde dole, a motá se mi hlava. Na takhle agresivní a zmatečnou podívanou se mi opravdu špatně kouká. Nebýt silně nepovedených akčních scén, byla by to příjemná pohádka, takhle uděluji pouze silné **. (06.12.2007)

Ano, zklamalo mě to vcelku, protože to je přes všechny ty efekty a obsazení pořád jen normální pohádka pro dospělé s příliš snadným řešením. Očekával jsem příliš… Co však nechápu je ignoranství nabubřele dávané najevo kritikou triků u filmu, který vznikl v roce 1987 v Hongkongu. Podle všeho jde totiž o „áčkový“ titul se skvělými triky s ohledem na místo a rok vzniku. 60 % (17.09.2008)

Máte chuť na létající wu-xia akčňák, barevnou fantasy pohádku nebo snad na romantickou komedii? Pokud jste hned třikrát odpověděli ano (existuje tu někdo takový?), pak s Chinese Ghost Story rozhodně chybu neuděláte. Naopak, zabijete tři mouchy jednou ranou, protože tenhle film je všechno dohromady, jenom ne horor. A nepřesvědčí mě o tom ani duo useknutých hlav a parta sympaticky uschlých zombie. Na podobné asijské ústřely jsem zvyklý, ale v tomhle případě mě celkem hodně iritovala ona romantická linie, navíc zabalená do cukrkandlových songů. Má to ale několik atmosférických momentů, místy je to sranda a ta vizuální stránka je taky povedená. Takže co teď? Má vůbec smysl jít do pokračování? (16.03.2013)

Jéžiš, vlastně Tao, jakékoliv Tao, nebo nalezni Buddhu, ale to bylo pěkný, fakt pěkný… Tak krásně asijsky vystajlovaný. Blázínek a nemrtvá, to teda… Dlouho jsem asijskou tvorbu nepobírala, i když Opičí král, to byla moje láska od dětských let. Jenže člověk je obětí předsudků, jiný kraj, jiný mrav, jiný přístup k filmu. A tenhle styl, to mě začalo v poslední době extrémně bavit. Zapomeňte na všechno, nechte se unášet na vlnách fantazie, kde je všechno možné. A Fantazie přece nemá hranic… (07.09.2023)

Před duchy se chovám jako člověk! :o) Vůbec jsem si nedokázal představit, do čeho jdu a dlouhou dobu ani netušil, na co se to vlastně dívám. Byl jsem si jen jist, že podobně unikátní multižánrový zážitek, současně plný osobitých kvalit, množství nápadů, humoru a originální stylizace, se mi už dlouho nedostal a zřejmě hned tak znovu nedostane. Jednoduchá romantická legenda o lásce a střetu proti zlu mísí scény, v níž jsem postupně přecházel pocity od fascinace přes napětí až k hlasitému smíchu a pak různě zpátky a dokola... dochází zde na parodii hard fantasy, duchařin, monster horrorů, samurajských a jiných akčních bojových filmů, stejně jako různých východoasijských náboženství a tradičních legend. Coby blesk z nebe předvádějí postavy v nebezpečí nečekaná kouzla, nechybí ani létající ženská monstra, mně evokující praštěný závěr jinak výsostně artové Černé kočky (tohle si prostě parodii žadálo!) a přijdou i muzikálová čísla, která jednou přidají na poetičnosti, jindy zas hravě kráčí s duchem nadsázky, což je i případ ultimátního mnichova „Tao“ songu. :o) Motivy, které mě ve vážně míněných filmech až na výjimky neberou, přetavil Tony Ching do podívané s obrovskou nadsázkou a výbornou atmosférou, v níž i ta stopa éry osmdesátek pro mě čněla v ryze pozitivním světle. Závěrečná akce (byť chápu její smysl včetně vypjatého vyvrcholení) už na mě svou délkou a pojetím působila možná trochu přehnaně, ale jinak jsem se hodně bavil, spokojeně nechal se okouzlit i přítomnou romantikou a skvěle na mě tato podívaná fungovala i při opakovaném zhlédnutí (31.8.2023). [85%] (08.04.2023)