Káčerovo

Jo jo. Viděl jsem to v 16 letech, kdy to sem poprvé přišlo, a celkem se mi to líbilo. I když kvůli jisté uvřískanosti a dravosti těch tří synovců, o strýčkovi nemluvě, jsem dával přednost Rychlé rotě. Ovšem teď na to koukám znovu a nudou zívám. Asi je to tím, že jsem vyrostl z dětských střevíčků, na písek chodím tak maximálně dvakrát tejdně, a taky tím, v mém srdci se již napevno usídlil ptakopysk Perry, který se s těmahle kačerama vypořádá jediným plácnutím svého ocasu, že jim ani příručka nepomůže! (26.09.2013)

Seriál mého dětství, který jsem hltal, když se podívám zpátky, úplně neuvěřitelně. Prvních padesát dílů mělo vtip, vážnost, atmosféru, super hudbu, napětí. Dalších padesát, s novým dabingem a lehce předělanou grafikou...mno...ztratilo to vážnost a nabralo dojem "udělejme si ze sebe legraci". Každopádně 5 hvězd za prvních padesát dílů určitě! (05.05.2007)

"Nic nevidim. Nevim kam letim... Je fakt, že dřív mi to taky nevadilo!" "Rampo, nemáš tu kde přistát. - To je dobrý, pane Skrblíku… stejně mi došlo palivo!" "Ty bys ty kameny odklízel až do konce života! - Možná i dýl..." Spolu s Gumídky, Letohrátkami a Rychlou Rotou je to část mého dětství před televizí. Ovšem Kačeři z téhle čtyřky byly asi nejlepší. Nejen díky příběhů, které byli tajuplné a děsuplné, ale taky byly plné humoru s hlášek. Navíc Skrblík a jeho synovci jsou sympatické kreslené postavičky. Nemluvně o Rampu McKvákovi, který je asi zaručeně nejoblíbenější kreslený charakter. Původní dabing je nenahraditelný a je vidět, že i po tolika letech to neztratilo téměř nic ze svého kouzla. Dnešní pohádkové kreslené příběhy tomu nesahají ani po kotníky. Naopak se krčí v koutě a tiše závidějí. Kačeří příběhy jsou nadčasovou zábavou a nejedna hláška to dokazuje. "Lupiči! Zloději! Politici!" Zkrátka a dobře tuhle Kačeří partu jsem si s oblibou pustil i teď a zjistil, že stále baví tak jako kdysi. Už se docela těším na to, jak to jednou bude bavit i další generaci dětí. Viděno prvních 50 epizod. (91 %) (30.08.2015)

Snad není nikdo, kdo by tohle neznal. Klasika mezi kreslenými seriály. Dnes si rád pospím, ale kdysi, když Kačeři běželi v tv, tak jsem shchválně brzo vstával aby mi neušel ani jeden díl. Všechny postavy zkultovněly a měly dostatek prostoru. Různorodost příběhu a klasická koupel Skrblíka v penězích... Je v tom kus mého dětství. (06.01.2009)

Jedním z nejpříjemnějších důsledků Sametové revoluce bylo to, že mě a moje vrstevníky tenhle seriál při své české premiéře zastihl ještě jako malé děti, které seděly v neděli večer doma u často ještě černobílých televizí a slintaly nad každým dalším dílem kačerů. Dokonalé, dokonce natolik, že jsem chtěla mít růžové šatičky a růžovou mašli ve vlasech. Jediné růžové oblečení, které jsem kdy chtěla, Kačko. Že se jedna ze zastávek pražského metra jmenuje Kačerov považuji za poklonu všem z Kačerova. (05.11.2010)