Hombre
Hombre
Réžia:
Martin RittKamera:
James Wong HoweHudba:
David RoseHrajú:
Paul Newman, Fredric March, Richard Boone, Diane Cilento, Cameron Mitchell, Barbara Rush, Peter Lazer, Margaret Blye, Martin Balsam, Skip Ward, Frank Silvera (viac)Obsahy(1)
Hrdinou amerického westernu, odehrávajícího se koncem osmdesátých let minulého století, je bílý muž John Russel, přezdívaný Hombre. Jako dítě byl unesen rodičům a vychován mezi indiány. Přestože byl později bělochy vysvobozen a přijal i jméno svého pěstouna, nikdy si mezi bílými nezvykl. Příběh se odehrává v době, kdy byl americký západ bělochy již zcela dobyt, a zbytky původního obyvatelstva přežívaly, nahnány do nehostinných rezervací. Hombre, uvědomující si zločiny páchané bělochy na Indiánech, bělochy opovrhuje a vrací se ke svým rudým bratrům do jedné z rezervací. Přes své opovržení se však statečný muž postaví na obranu bělochů, přepadených cestou dostavníkem bandou krutých lupičů. A když banditi, kteří mají zálusk na kufřík správce indiánské rezervace plný nakradeného bohatství, odvedou do pouště jako rukojmí správcovu ženu, vydá se v čele ostatních cestujících za nimi, aby se ji pokusil zachránit. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (242)
Paul Newman ve výborné roli polovičního indiána starajícího se pouze o svoje, aby se nakonec stejně svých zásad zřekl a pomohl. Vždycky se mi vybaví scéna z kamenolomu za příšerného vedra. Dodnes to slyším - Hej Ombréé. Přistihl jsem se jak se suchými rty pobízím tu příšernou ženskou, aby popošla alespoň o jeden krok :-) ()
Ze začátku to vypadá na lehce moralizující kus s dialogy ostrými jako břitva. Není se co divit, když za slovními ekvilibristikami stojí Elmore Leonard a přes roztomilé frázování si nás získává sám Newman. Hombre pak svádí i na studijní materiál pro Tarantina, to když se Newman změní z polovičního introverta a čtvrtinového autisty na uhrančivého ostrostřelce a značně naruší do té doby genderově vyrovnanou dialogovou rovinu. Jenže postupem času místo koltů promlouvají čím dál tím více, na rok ´67 otravně archetypální, postavy nadhazující už předem zodpovězené morální otázky. Místo opojných záběrů širokoúhlé kamery tak spíše trpíme výplňovými konverzacemi, které se ukážou jako leitmotiv filmu. To místní hodnocení neberete zas tak vážně, na IMDB jsou soudnější. ()
Dobrý western, trochu povrchní v psychologické rovině, ale dobrý, wtz. Co jej v mých očích krutě degradovalo, čím mé uši trpěly nejvíce, byl český dabing, před nímž se i slovo „otřesný“ bázlivě schovává za kaktusy. Dabéři snad ani neviděli film, který svými ospalými hlasy zcela umrtvili. Takhle prznit kvalitní filmy, takhle zesměšňovat Paula Newmana – hanba ČT, hanba ti! 65% Zajímavé komentáře: Radek99, InJo ()
Nenechte se odradit začátkem filmu, stálo ho to sice jednu hvězdičku,ale za to celý průběh filmu je jen další ukazka Newmanova hereckého mistrovství.Já ten film ani nepochopil jako nenávist k bělochům,ale k povaze bělochů. "On by jí měl zachránit je přece její manžel,ale neudělá to" . Dejte mě kudlu,to jediná co po Vás chci!" "Ne Vy toho chcete po mě mnohem víc" ! Jjasná ukázka !!Tak na konec filmu se nazapomene!! Jeden je nakonec frajer a druzí zůstavají pokrytci.Film co je zcela nad rámec westernu. ()
Skvostný western so skvostným antihrdinom v skvostnom podaní Paula Newmana... ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $12,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ /60%/ ()
Výborný pomalu plynoucí americký klasický western, svou základní dějovou kostrou přímý předchůdce geniálního Malého Velkého Muže - hlavní hrdina unesený bílým rodičům a vychováván mezi indiány, rozkročen mezi oběma světy, žijící a nepatřící tak vlastně nikam... Hombre - svou predestinací obdoba Jarmuschova indiána Nobodyho, i on je vlastně nikým, pozorovatel, poutník, věčný cizinec... Celý ten symbolický příběh je vlastně variací na věčně se vracející archetypální schéma - muž, vyděděnec, dějovými zvraty přinucen jíti proti svým zásadám a ideám, naslouchající etické normě pocházející z nepřátelského světa (zde křesťanská zásada pomoci bližnímu v nouzi), uposlechne hlas lidskosti uvnitř sebe a zaplatí za to vysokou cenu... Celý svět tohohle westernu je prohnilý, v zásadě všechny mužské (vůdčí) postavy jsou morálně narušené a nesou si stigma desperátů... Pozoruhodný je psychologický vývoj hlavního hrdiny (svou katastrofou odrážející dobu svého vzniku). Oproti tomu ženské hrdinky jsou příznakově neutrální (až na manželku správce a osudové křesťansky založené spolucestující). Newman je pozoruhodně herecky ukázněný a jeho kamenná tvář je emblémem celého filmu. Skutečné převratné změny se dějí někde hluboko uvnitř něho... Rittův Hombre patří do řady westernů konce 60. a také 70. let, kdy se konečně začal bořit mýtus schematizovaného divokého západu s černobílými hrdiny a adorací bílého morálně neotřesitelného osadníka a bílá Amerika začala reflektovat svou minulost v nepřiklášleném světle - jako genocidu Indiánů... ()
Paul Newman je asi největší chlapák ze všech herců. A tady je tak drsnej a apatickej ke všem bělochům, že ho musíte žrát. Mnohem přemýšlivější a konverzačnější western, než jsem čekal. ()
Klasický western v kombinaci s psychologickým dramatem? Divoce znějící kombinace je sice zručně natočeným, ale při relativně vyšší stopáži i trochu utahaným příběhem drsného hrdiny, který se připletl tam, kam vůbec nechtěl a teď se jen snaží vyřešit nepříjemnou situaci. Jenže jakkoli dodává minimální hudební podkres snímku na syrovosti a atmosféře a Newman si tichého kovboje užívá do posledního pohledu, nestačí to. Dějová linka je vystavěná trochu nešťastně a na rozdíl od jiných slavnějších žánrových souputníků nevidím důvod, proč se na tuhle cestu vykoupení vydat znovu. ()
„To by som chcel mať na hrobe napísané aj ja.“ – „A čo tam asi budete mať, pane?“ – „Najskôr ´zastrelený ´.“ – „Máte veľa nepriateľov?“ – „Stačí jeden.“ Mám rád Paula Newmana. Nikdy sa neprispôsoboval, to kinematografia sa prispôsobovala jemu. Ale HOMBRE mu príliš nevyšiel. Uvažujem dokonca, či som videl rovnaký film, pretože Steven Jay Schneider tento miestami dosť fádny western zaradil do svojej (inak výbornej) publikácie „1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete“. Režisér Martin Ritt (ktorý s Paulom nakrútil niekoľko filmov, napr. HUD či DLHÉ, HORÚCE LETO) dobre vie, že jeho najväčším kladom je elektrizujúci, mužne mlčanlivý Newman a tak nás jeho prenikavé oči hypnotizujú od prvej sekundy, čo sa zapne kamera. Napriek tomu je dlhovlasý indiánsky úvod rozpačitý, prízemná pasáž s rasistickými kovbojmi to nevylepší a tak snímka, nakrútená podľa knihy Elmorea Leonarda, dostáva spád až keď Newman navštívi dom, ktorý zdedil. Ale práve tu sa ukazuje bezmocnosť scenáristov: najskôr pracujú na psychológii jednotlivých postáv a vzťahoch medzi nimi, aby to s nimi následne vzdali (načo sa mladá kráska v posteli ponosuje na svoj ťažký život, keď to v nasledujúcom deji nemá pointu?). Po psychologickej (a vtipnými dialógmi zapratanej - viď. „výmena pasažierov“) prvej polovičke je v druhej dostavník prepadnutými a začína sa strieľať. Snímka osciluje medzi klasickým prásk-prásk westernom a realistickou drámou, ale nakoniec naplno neuspokojí nikoho. Akonáhle Newman niečo povie/urobí, dal by som 80%, ale jednak to nepovie/nespraví často a jednak - keď som si predstavil, čo by HOMBRE bol bez neho, asi by som išiel na 40% (kvôli čudnému scenáru - postava, evidentne opovrhujúca ľudstvom, má etický problém odbachnúť zavšiveného hajzla od chrbta). ()
Výborný antiwestern podle Elmora Leonarda. Tohle se musí vidět už jen pro ty parádně rozepsané charaktery. V poslední době sem viděl pár filmů s mladým Paulen Newmanem a musím uznat, že v 60. a 70. letech měl parádní čich na skvělé role a filmy! ()
Hombre, hombre. Postupně pomalu ubíhající tempo si mě dostalo. Paul Newman sice jako poloviční indoš nevypadá, ani když ho natřou tunou hnědýho prášku, ale proč ne. Na tomhle filmu se mi nejvíc líbí ta cesta dostavníkem. Na první pohled nevýznamná epizodka v životě všech jejích účastníků, ale později si člověk uvědomí, jak jim všem změnila životy. Přestože mi přišlo, že se Paul občas až příliš okatě staví do klasických pistolnických póz (jedna noha pokrčená, ruce zaháknuté za vestu a puška přehozená ledabyle přes ruku ukazující hlavní dolů atp), zbytku nemám co vytknout. Je zvláštní, že jak se vyvíjel film, vyvíjely se i přístupy k indiánům. Od postaviček útočících na hrdinné bělouše a zlodějů, přes opilce a zkrachovalé postavy vlastní vinnou, když se nedokázaly přizpůsobit novým podmínkám, až na vykořisťované vražděné obyvatelstvo a později dokonce na obdivuhodné a úžasné lidské bytosti plné krásy a žijící v harmonii s přírodou. Co se týká děje, nelíbil se mi konec. Russell nebyl člověkem, který by si zlomil třeba jen nehet, kvůli někomu z ostatních lidí z dostavníku. A pak náhle dá všanc život kvůli ženě, která jím opovrhuje a hnusí se jí. Je v tom možná kouska donquijotství, ale mě to k němu prostě nesedělo. Zato Favor byl krásným příkladem zápaďáckého podnikatele a vůbec bílého plemene až dokonce. Egocentrik, egoista, sebevědomý až na půdu a bez kouska cti v těle (tedy té skutečné cti, která by měla dělat muže mužem. Tu čest měl v sobě dokonce i milý pan Grimes.) A ještě něco: Kde máš hvězdu, šerife? ()
Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Velký film o odvaze a zbabělosti. "Hombre, udělal jsi do mne díru." Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=MCeGBrKe1rE ()
Krásný western co se týče pojetí, ovšem ostrý svým vyzněním. Akčních scén není mnoho, ale dialogy a pomalu plynoucí příběh vše vynahrazují. Zvláštní je, že na celém filmu se mi nejvíce líbila ona cesta s kočárem, které snímku udala ten správný směr. Hrdinové zde nejsou zcela jednoznační, jak jsme zvyklí. Nikdo není vyložený "klaďas", ale každý se rve za sebe. Paul Newman, spíše samotář, který bojoval proto, že šlo především jemu o kejhák a na ostatních mu téměř nezáleželo, se své role ujal výtečně, ostatně tak jak jsme u něj zvyklí. Společně s Hudem nejlepší snímek Martina Ritta. Lepší čtyři hvězdičky...... ()
"Nechte ty Apače a běžte k holiči." John Russel mě naučil, abych nestrkal nos do problémů bílých. Já však nejsem žádný rasista a tak mě úplně stejně nezajímají problémy černých, hnědých, žlutých ani těch zelených s anténkama. Ale zkuste mi sebrat lístek na dostavník jako pan Grimes a já vám ukážu ... jak se píše stížnost. Na mě si nikdo nepřijde. Jsem totiž učebnicový pokrytec, stejně jako všichni neindiáni v tomto snímku. Ale chci být lepší. Být klidný jako Hombre, trefně komentovat dění kolem sebe a v indiánských restitucích vrátit Ameriku indiánům. ()
Netypický psychologicko-realistický western, který je v podstatě kritikou falešné morálky a zejména stavu (a to i dnešní) xenofobní společnosti. Jeho morální apel a působivost je stejně sugestivní jako pod kůži se zarývající atmosféra pekelné výhně divokého západu. Onen (a)morální (anti)hrdina je nádhernou ukázkou síly lidského cynismu a nezájmu. Přesto všechno v podání Paula Newmana, si ho nelze nezamilovat. Žádná z postav tam není nějak šablonovitá a účelová. Vše působí přirozeně a konzistentně. Ani by nevadilo, kdyby byl film o několik desítek minut delší. Postava Johna Russela si nezasloužila jenom 111 minut. Každopádně se jedná o jeden nejkvalitnějších amerických westernů. ()
Newman je natolik předurčen k rolím klaďasů, že vždy, když jen trochu vybočí, to vypadá minimálně pozoruhodně. Tenhle western mu sluší, přestože by byl rád mnohem chytřejší, než ve skutečnosti je. To ale nevadí, v jednoduchosti je někdy síla. ()
(1001) Paul Newman s indiánským hárem vypadá líp než Paul Newman bez indiánského hára! Jestli to ale nebude tím, že mám ráda indiánská hára. ()
Z obrovského množství westernů americké produkce se Hombre vyděluje jednak výkonem Paula Newmanna v hlavní roli, ale především psychologickým vykreslením postav a komorním prostředím malé skupinky osob v dostavníku, kde se odehrává většina děje. Film se nevyhnul některým žánrovým klišé, především v závěru, kde Hombre popře své dosavadní chování a hodnotový žebříček a zcela vědomě obětuje svůj život ve prospěch něčeho, co v jeho očích nemá význam. Jistě je to ušlechtilé a přesně ve stylu romantizujících představ o divokém západu, ale je to v rozporu s vývojem celé postavy. Pomalé tempo, slušná kamera a hudební doprovod. Celkový dojem: 70 %. ()
Paul Newman v roli Johna Russela, který byl jako chlapec unesen Apači, následně se jej ujal starý pan Russel, ale on se pak raději vrátil zpátky mezi své indiánské soukmenovce, protože se mu v civilizaci nelíbilo. A tak společně se svými indiánskými bratry nahání divoké koně. Jednoho dne mu mladý Billy Lee přinese zprávu, že se má zastavit za majitelem dostavníků Mendezem, a že už není nutné nahánět divoké koně, protože dostavníky nahradila železnice. To byly ty časy, kdy na Divoký západ postupně přicházela civilizace. Od Mendeze se dozví, že po panu Russelovi zdědil penzion, a že pro něj bude lepší se konečně vrátit mezi bílé. „Je lepší být Mexikánec než bílý Apač“. Posléze má John na baru menší potyčku s dvěma bílými zmetky, kteří obtěžují jeho indiánské kamarády. Jeden z nich dostane do držky a odejde se slovy, že jednou si ho najde a zabije ho. Poté se John vydá do penzionu, který řídí velice schopná, životem zkušená a celkem zachovalá žena Jessie Brownová. Ta má románek s místním šerifem a vedení penzionu zvládá skvěle. John se rozhodne penzion prodat, čímž přijde Jessie o práci a šerif nemá zájem si ji vzít, protože žije příliš nebezpečný život. Nezbývá jí nic jiného než odjet z městečka pryč. Na penzionu také přebývá mladý manželský páreček – již zmíněný Billy Lee se svou lenivou, věčně nespokojenou a povalující se blonďatou ženuškou Doris, která by tohle místo uprostřed prérie také ráda opustila. U Mendeze se pak objeví zámožný pár – starý doktor Favor a jeho mladá, opět hezká žena Audra, kteří mají spoustu peněz a zaplatí si celý dostavník a o spolucestující nemají nouzi. Na poslední chvíli se objeví nepříliš důvěryhodný člověk, surovec a bandita Grimes, na kterého však nezbylo místo, a chce si vzít lístek od Johna, nakonec však okrade nebohého vojáka, který se Johna zastával. A celá tahle partička vyráží na dlouhou cestu prérií, která – nečekaně – nebude úplně bez potíží. John se chová naprosto chladně a na nikom mu nezáleží, protože pohrdá bělochy za to, že kradou Apačům území a někteří z nich nejen to, ale také peníze na jídlo, například doktor Favor. Paní Audra toho o nich ví dost, protože se sama zabývá „indiánskými záležitostmi“. Ti dva Apači celkem pohrdají, a obzvláště nechutné jim přijde, že jedí psy. John jim jasně vysvětlí, že je to kvůli hladu a že ona sama by hladová snědla psa i s chlupy. Naši zazobaní pasažéři chtějí, aby ten „bílý Apač“ cestoval na kozlíku s kočím Mendezem. Tuto urážku přijde celkem chladně, jako všechno. Ženský si spolu celkem rozumějí, drbají o chlapech, Doris není spokojená v manželství, Audra si stěžuje na stáří a křečové žíly svého manžela a jediná Jessie je realistka, správná ženská, která chlapům rozumí. Obzvláště v dnešní době je takových ženských jako šafránu. Potíže na sebe nenechají dlouho čekat, a ačkoliv se náš dostavník vydá méně známou cestou, tak si je stejně Grimesovi banditi najdou, okradou je o vodu a unesou Audru, která si prožije své peklo. John nenechá nic náhodě a dva opozdilé bandity zastřelí, s jedním z nich se již setkal v baru. Následuje celkem nebezpečné dobrodružství v rozpálené arizonské prérii, kde je voda nad zlato a kde se vám dostane písek úplně všude. Pan doktor má navíc zaječí úmysly, což se nelíbí Johnovi, který si přeje, aby se ukradené peníze dostaly zpátky k indiánům. Ačkoliv byli Johnovi vlastně všichni lhostejní a neznal emoce ani soucit, tak je přece jenom jediný, který se ve zdejší drsné krajině vyzná a má jisté bojové zkušenosti – umí střílet a nebojí se použít zbraň. I když to jeho samaritánství na konci bylo těžko uvěřitelné tak se mi film líbil díky pomalému a klidnému tempu, promyšlenosti jednotlivých postav a spoustě životních mouder, které v něm zazněly. Westerny prostě mají své kouzlo. Váhám nad tím, zda byl větším záporákem bandita Grimes, který sice okrádal, ale v zabíjení se očividně příliš nevyžíval, nebo ten zlodějský doktor, který nebyl schopen se ani zastat vlastní ženy, ani se pokusit o její osvobození a celkově mu byl její osud lhostejný. () (menej) (viac)