Zneuctění

Paul Newman jako černovlasý bídák je stejně dobrý jako blonďatý klaďas. Ne, nepřehrává, jeho postava je zahraná přesně tak, jak být měla. Celkově se jedná o nedoceněný a přehlížený film se základní ideou, že každá událost má tolik příběhů, kolik vypravěčů. Možná někteří lžou, a možná to jen vidí jinak. Pídit se však po pravdě je vcelku bláhová snaha. (26.09.2009)

Výborné. Mnou předpokládaný běžný western se kouzelným proutkem proměnil ve výborné psychologické drama neobvyklých rozměrů v černobílém provedení. Jeden mrtvý, jedna zapomenutá železniční stanice, tři čekající cestující a jimi analyzované výpovědi či vzpomínky pěti účastníků dramatu vás vtáhnou naprosto dokonale do neuvěřitelně zajímavého děje. Sledujete, vnímáte, domníváte se, aby jste v průběhu filmu opakovaně zjišťovali, že pravda je někde úplně jinde. A kde vlastně je pravda? Zná ji někdo? Jak se to vlastně všechno stalo? Tyto a mnoho jiných otázek si můžete položit, ale na konci zjistíte, že pravda je pouze a jen v každém z nás. Ten film ani tak není o tom, co se v něm děje a jak to skončí, ale je o nás. O svědomí každého z nás. Jsem obdivovatelem Paul Newmana jako herce i jako člověka. Mexického banditu v tomto dramatu zahrál v pravdě dokonale, naprosto odlišně a k nepoznání s jeho budoucími rolemi. Roli zahrál natolik profesionálně, že jsem měl zpočátku problém přesvědčit sám sebe, že toho "smradlavého mexikána" Juana Carrasco hraje skutečně Paul Newman. Film bude přínosem a skvělým zážitkem především těm, kdo chtějí od westernu poněkud více než pouhé střílení a romantiku Divokého západu. Tento příběh by se klidně mohl odehrát kdekoliv jinde, než v prostředí mezi kaktusy a divokými pistolníky. Kdo tedy chce shlédnout klasický western, nechť se poohlédne po jiném titulu. (30.05.2009)

"Ano, zabil som toho muža, ale nezavraždil! To je rozdiel..." Ďalšia skvelá spolupráca Newmana a Ritta. Nechápem ,ale film mi pripadá mimoriadne vyspelý na svoju dobu vzniku a tu na csfd je výrazne podhodnotený i vzhľadom na malý počet hodnotiacich. Je tu zaujímavý príbeh a mix súdnej drámy a westernu, v ktorom sa prelínajú, dopĺňajú a navzájom vyvracajú až 4 rôzne verzie vraždy a znásilnenia, ktoré má vraj na svedomí známy mexický bandita Carassco. Toho úplne bravúrne zahral P. Newman. Jeho nedokonalú angličtinu miešanú s mexickým slovníkom si vychutnáte iba v pôvodnom znení. Film je majstrovsky zrežírovaný, každá verzia príbehu je zaujímavá a je veľká škoda, že sa tu Newman neobjavuje častejšie. Škoda trochu unáhleného záveru, rád by som videl Newmana s nejakým posledným slovom, prípadne vynesenie rozsudku. Chýbalo mi to tam, inak by som možno dal i plný počet. Film 80%. Newman 100%. (10.01.2015)

*** No páni drazí, klobouky dolů. Podobenství jako Hemingwayův Stařec a moře, kdyby ho napsal Dürrenmatt. Fraškovité divadlo na divadle, jako od Shakespearea Toma Stopparda. Deadman, kdyby William Blake měl sžíravý ostrovtip Josepha Hellera. Skrz naskrz prosáklé romány Thomase Hardyho z pera Jaroslava Haška. Etc. *** Paul Newman mě čerstvě po Paris Blues nanovo rozsekal, a to jsem si myslela, že už jsem viděla všechno, co dokáže. Jak se tu variabilně šklebí, jak intonuje, válí mexikánskou angličtinou, ohrnuje pysky, a jak smyslně vede koně proti té vyděšené holubičce, hravé šelmičce, prohnané lasičce, jako by tančili paso doble. *** Geniální kamera. Fyzično, prašno, hmatatelné dobývání scény, surová, tělesná realita, se kterou se v řeči a skrze lidské slabosti, ješitnosti a malichernosti provádějí nejrůznější čachry. Když ale například mrtvý muž líčí svou sebevraždu, a vy později zjistíte, že to není zahanbená konfese, ale hrdé překrývání mnohem ubožejší varianty, zamrazí. *** Od v nejjemnějším žertu vycizelovaných náznaků, že se manipuluje s vyprávěním, s narůstajícím počtem vypravěčů se příběh převléká přes hořkou ironii a výsměšný sarkasmus až do sžíravé burlesky, a na samém konci moralitka jako třešnička na dortu. *** Na výsost. *** A také hudba! *** Myslím, že dnes jsem objevila nejpřehlíženější majstrštyk století. ***A mimochodem, když se sami sebe zeptáte, kde se tam vzalo to dítě, dojde vám, že tahle story má přinejmenším ještě pátého vypravěče. Kněz má také svoji verzi příběhu. (20.11.2012)

Japonské prehrávanie vo filmoch Kurosawy nebývalo nikdy handicapom, zvýrazňuje sa tým emocionálne hľadisko a poetická zapamätateľnosť, ktorá stupňuje mrazivý dojem. Keď ale afektujú Američania s priemerným tvorcom a s prikrášlenou zápletkou fantastického Rašomóna, výsledok je mechanicky strohou komikou, kde logika si vzala 90 minútovú dovolenku. Newman nie je Mifune, síce od pohľadu rovnako hypnoticky cynický, avšak keď otvorí ústa snažiac sa obohatiť svoju postavu lámavým mexickým nárečím pripomenúc inú výstrednosť ázijského matadora, katastrofa. Aj pri práci s plynulým obrazom nestačí mať napozerané Akirovo remeslo, kde každý moment (dážď, podhľad lesov) má svoje jedinečné miestečko. Aj keby bolo toto nedajbože originálom, spôsob, akým prezentuje svoj štýl západného prerozprávaného príbehu mrhajúc skvelý námet, trestuhodne zlyháva na plnej čiare lacným amerikanizmom. A môže byť rád, že nemám ešte zlú náladu. I keď nemám k nej ďaleko, lebo aké nezmysly tu čítam o údajnej „nedocenenosti“, grciam. V tomto žánri sú nedocenené úplne iné filmy. (30.06.2014)