Kleopatra

Taková roztomilá pohádka na dobrou noc, pokud máte rádi tmavé bradavky prosvítající skrz světlou látku a ženy si necháváte doručovat v kobercích. To se bude na co dívat. Pokud ovšem míváte choutky, že byste si postelovou politikou mohli přičichnout k mnohem větší říši, než je ta vaše, tak se můžete těšit maximálně na staříka, který se nechá zavraždit a ještě při tom ukazuje křečáky, nebo na kulturistu s parukou. Nebo si prostě můžete lehnout před televizi, civět na ni a v reklamách snižovat zvuk, jak se to u televizních filmů dělá. (18.08.2010)

Není to úplný propadák, ale aby televizní film dokázal zaujmout, musel by mít nějakou novátorskou vůdčí myšlenku, čehož jsme se zrovna tady nedočkali. Jediným jasným kladem je, že se Leonor Varela podle současných poznatků podobá skutečné Kleopatře mnohem více než nepřekonatelná Elizabeth - i když musela by být poněkud menší, tlustší a vůbec šerednější! (14.07.2005)

Televizní film Kleopatra z roku 1999 je jen slabým odvarem nejznámější verze s Elizabeth Taylorovou z roku 1963. Viděno kdysi dávno v televizi. Popravdě jsem si tuhle verzi zapamatoval jen z toho důvodu, že se mi Leonora Varela tehdy líbila více než samotná Elizabeth Taylorová. Myslím tím ale její zjev a ne herecké schopnosti. Na rozdíl od verze z roku 1963 si tohle už nikdy nezopakuji, dvě hvězdy. (14.10.2020)

Pokud se film snažil překonat starší verzi, má to marné; E. Taylor je nezapomenutelná a hned tak někdo ji z pozice královny Egypta nevystrčí, tím méně Leonor Varela, která nemá dostatek šarmu, ani zkušeností, aby takovou roli zvládla. Naopak dobrá je hudba Trevora Jonese, ačkoliv místy se až příliš podobá tomu, co skladatel předvedl v Merlinovi. (07.07.2005)

Nakonec jsem jednu hvězdičku přidala. Je to srovnatelný s o něco dříve komentovaným Augustem. Hodně romantický, něco na způsob, "tak bych chtěla, aby to bylo", viděno tentokrát z Kleopatřina pohledu. Knihu od Margaret George - Paměti Kleopatry, na jejíž motivy to bylo natočeno, jsem četla (vyhýbám se jen klasice typu Vojny a míru nebo Janě Eyrové :-)). Žádný zázrak, ale vcelku solidní. Film je podobný případ, přičemž jeho úroveň se pro mě zvyšuje vždy v okamžiku, kdy se objeví Billy Zane. Musím přiznat, že nejen on, ale snad všichni ti, které jsem kdy viděla v roli Marca Antonia, počínaje Richardem Burtonem a konče Jamesem Purefoyem, mě donutili k úvaze, že pokud takto opravdu vypadal, lituji, že nejsem Kleopatra nebo alespoň Fulvie... (s radostí bych s nimi, totiž s ním, sdílela osud...) :-)) (10.01.2012)