Nikto

Ruský režisér Ilja Najšuller se pár let nazpátek předvedl se svým režijním debutem Hardcore Henry. Ve velmi levném akčňáku (oficiální rozpočet - 2 miliony dolarů), který se celý odehrával z pohledu první osoby Najšuller i přes nízký rozpočet dokázal, že má v oblasti akční stránky a kreativity talent a bylo jen zajímavé očekávat, zda se Najšuller nějakým způsobem dostane do Hollywoodu, kde by mohl případně s větším rozpočtem předvést velkolepější podívanou. Po Hardcore Henry se Najšuller chopil akčňáku Nikdo AKA Nobody, přičemž nyní mohl natočit film za 16 milionů dolarů, který vznikl pod produkčním dohledem Davida Leitche (spolurežiséra prvního Johna Wicka), scénář k němu napsal Derek Kolstad (John Wick 1-3) a do hlavní role byl obsazen Bob Odenkirk. Trailery poté naznačovali, že nás i díky zajímavému obsazení Odenkirka čeká dost možná jeden z nejvýraznějších akčních filmů posledních let. A je potěšující potvrdit, že Nikdo skutečně funguje jako svěží vítr v oblasti akčních filmů posledních let. Nikdo je neskutečně zábavný akční nářez, kde se Najšuller pozná. Akce je nejen brutální, ale i kreativní. Jde o jeden z nejkreativnějších akčních filmů posledních let, který má bravurní choreografii, stylové přestřelky a zároveň i něco navíc. I přes to, že se dá Nikdo snadno vyčítat menší předvídatelnost v oblasti očekávaných zvratů a osvědčených klišé, veškerou tou kreativou, zábavností a očividnou vymazleností si prostě nejde ten film neoblíbit. A to i díky skvělému Bobu Odenkirkovi. Na první dobrou by mohl Bob Odenkirk snadno působit jako směšná volba na roli akčního hrdiny. Jenomže téměř šedesátiletý Bob Odenkirk je v Nikdo akčním objevem roku. To, že byste Odenkirka nedali do řady vedle Jasona Stathama nebo Jeana-Clauda Van Damma nejdříve sedí k oné nenápadnosti, kterou má postava Hutche ´´ vyzařovat ´´. Jenomže šok přichází v momentu, kdy je Odenkirk v akční póze skutečně uvěřitelný. Odenkirk se totiž na roli skrze různé tréninky a fyzické přípravy připravoval dohromady 2 roky a tak pod svou slupkou hodného strejdy schovává přirozeně působícího akčního řezníka. Hlavní role je Odenkirkovi ušita na míru, přičemž přítomnost jeho rodiny dává jeho postavě ještě o kus větší sílu. Odenkirkův Hutch má komplikovaný vztah se svou ženou Beccou, který je tak skvěle uvěřitelně prodán i díky povedenému výkonu Connie Nielsen. Odenkirk a Nielsen společně vytvořili procítěný pár, přičemž zrovna v tomhle ohledu by člověk od akčního žánru žádné zázraky čekat nemusel. A i to je velmi příjemné. A těch zajímavých postav je tam víc, především Christopher Llloyd jako otec hlavního hrdiny. Když divák ve filmu uvidí více než 80-letého Christophera Lloyda s brokovnicí v akci, dojde mu, že tohle aktuální kinematografie skutečně potřebovala. Legendární herec na stará kolena dostává jednu ze svých nejlepších rolí ve své kariéře (a především nejlepší od závěru trilogie Návrat do budoucnosti) a dokazuje, že je dodnes tak trochu nedoceněným. Llloyd má nicméně i na stará kolena očividně hodně elánu a i on byl zřejmě svého času neobjevený akční talent. Ve scénáři je jinak celkem zajímavě zakomponován i nevlastní bratr hlavního hrdiny v podání RZA, který nejen podává svůj nejvýraznější herecký výkon v kariéře, ale i on se v akčních scénách neztratí. Svatá trojice Odenkirk/Lloyd/RZA společně dohromady v akci vytvoří silné komando, přičemž je u toho doprovází výtečně zvolená (i když trochu netradiční) hudební dramaturgie. Záporák v podání Alekseie Serebryakova se možná nezapíše do análů historie nejlepších filmových záporáků všech dob a to ani v rámci akčních filmů, přesto dostatečně funguje jako ideální hrozba. Scénář Dereka Kolstada sice obsahuje tak trochu očekáváné klišé, většinu času se ale s nimi pracuje celkem svěžím a zábavným způsobem. Nebo tedy minimálně způsobem, který by diváka neměl urazit tím, jak tuctový je. Kolstad ovšem vytvořil na poměry tohoto žánru bravurní scénář, přičemž se to celé může opřít i o výtečnou technickou stránku v podobě solidních kamerových hrátek a perfektního vizuálu, vypilovaného zvuku a střihu, který akční scény předvádí v naprosto přehledné podobě. Od Nikdo se dala velmi snadno očekávat minimálně řemeslně slušná akční zábava. Výsledkem je ale velmi stylové řemeslo, které má srdce i koule na správném místě. Osobně málokterému filmu z poslední doby tak moc přeju odklepnutí pokračování. Hrozně rád bych totiž Odenkirka v téhle skvělé formě ještě viděl. Ať už sólově nebo v crossoveru s Johnem Wickem...... (16.04.2021) (menej) (viac)

V posledních letech jsme si zvykli, že čistokrevnou akční podívanou schopnou vyvolat úžas nám napříč všemi rozpočtovými kategoriemi už soustavně přináší jen hrstka umanutých, ale také bohužel stárnoucích hvězd v čele s Tomem Cruisem, Keanu Reevsem a Scotem Adkinsem. Naštěstí se v jejich eskapádách a hlavně na ně vázaných finančních výsledcích zhlédlo franšízové jádro blockbusterové produkce. To po promlce způsobené okouzlením z možností počítačové animace zase znovu docenilo uměle nereplikovatelný rozměr fyzických atrakcí a začalo zaměstnávat hlavní talenty kaskadérského fochu. Díky tomu parta kaskadérů a choreografů sdružená pod názvem 87Eleven mohla po letech kontraktové práce povýšit na samostatnou produkční společnost 87North Productions, začít realizovat vlastní projekty a současně k sobě stahovat další výrazné tvůrčí talenty. "Nikdo" v režii Ilji Najšullera, který o pět let dříve žánrovým fanouškům vyrazil dech svou celovečerní prvotinou "Hardcore Henry", je první vlaštovkou, která vylítla z jejich hnízda, přičemž v pořadí za ním už se tísní desítka dalších projektů v různých fázích rozpracování. Ačkoli film vychází z řemeslného konceptu 87Eleven, postaveného na tvrdém tréninku herců a dokonalé symbióze choreografie s jejím formálním převedením do filmu, který se stal základem vlajkových lodí skupiny v cizí produkci (série "John Wick" a "Atomic Blonde"), současně ukazuje, že jej dokáže aplikovat na rozličné podoby žánru, nové příběhy i různorodé herecké osobnosti. Jádro premisy, že bývalého zabijáckého experta přivede zpět do akce nějaké narušení jeho spořádaného civilního života, ale také princip postupného worldbuildingu sice korespondují s "Johnem Wickem", ale dostávají zcela originální naplnění díky angažování vynikajícího charakterního herce Boba Odenkirka. Na jeho osobnosti stojí zábavně pojatý kontrast jeho civilní fasády a divoké minulosti, respektive dovedností, které z ní načerpal. Zásadním motivem se stává krize středního, nebo spíš ještě pozdějšího věku, kde muži nejen že jsou vykastrovaní monotónní prací a manželstvím zabředlým do stereotypu, ale hlavně přestávají být pro své ratolesti hrdiny. "Nikdo" tento motiv rozvíjí do jakéhosi mixu méně nadsazených "Pravdivých lží" a ryze fantazijního, tedy nepodvratného i bezpečně usedlého "Klubu rváčů" pro pantáty. V kontextu "Atomic Blonde" i oněch zmíněných "Pravdivých lží" jen zamrzí, že se tvůrci rozhodli striktně držet páprdovskou macho linii místo toho, aby do akce zapojili i hrdinovu manželku (co navíc nezáměrně slibovala jedna dialogová scéna). Nicméně právě vynechání nadsázky a zvolení egocentrické linie vyprávění zase film úspěšně zúročuje ve stylu akce a jeho provázanosti s charakterem hrdiny, který se stává psychoticky požitkářským protipólem vůči distingovanosti Johna Wicka. S tím souvisí také fakt, že tu hraje zásadní roli nejen to jak rány rozdává, ale kolik a jak jich sám schytá. "Nikdo" rozhodně není nejlepším příspěvkem akčnímu žánru, ale rozhodně je bezchybným, a hlavně vyvolává velké naděje vůči jeho budoucnosti. (25.04.2021) (menej) (viac)