Posol: Príbeh Johanky z Arku

Bohužel druhé Statečné srdce se nekoná. Besson si uřízl pořádný krajíc, který se mu nepodařilo ukočírovat. Práce s postavami a jako drama to docela drhne a Milla mu moc nepomáhá. Vůbec mi nesedly prostřihy vizí Johanky, které neustále trhaly plynulost děje. První dvě třetiny nejsou tak špatné, když si odmyslím, jak tupým způsobem je postava Johanky po celou dobu prezentována. Nicméně Milla moc nemluví a roli mladé dívky v bitevních vřavách zvládá uvěřitelně. Středověké bitvy jsou výpravné, bavily mě i přes to, že od Bessona člověk čeká větší nápaditost. Pro mě nepochopitelně přijde posledních čtyřicet minut zdlouhavé pasáže, během kterých se marně Milla snaží hrát psychicky zlomenou ženu kolem samotného procesu, než dojde k upálení. Mít to v merku Mel, mohla to být pecka.......6/10 (28.03.2017)

Film jsem viděl v kině. Očekával jsem epický příběh ve stylu Statečné srdce, ale NE TOHLE. Dvě a půl hodiny je pro pomalu plynoucí příběh hodně dlouhá doba. Chtělo by se říci - nuda. Ale zase taková nuda to není. Vše se točí okolo katolíků a víry, bitvy jsou cool, ale nejsou příliš dlouhé. Všichni určitě ví, jak to dopadne. Je lepší podívat se na nějaký dokument o Johance. O nic nepřijdete. (20.06.2005)

Vyloženě průšvih to podle mě není, je to pouze takové mdlé, dlouhé a historicky nepřesné až nad rámec magična. Milla Jovovich je duchem nepřítomná a posedlá božskou mocí a vypadá jako naprostý pomatenec. Otázka jestli to vážně tak mizerně hraje nebo je prostě tak toporná jako vždy. Kdysi jsem to měl na VHS a nejspíš jsem těch 150 minut nikdy nedokoukal, to až teď jsem se odvážil a nikdy víc už to vidět nepotřebuji...50% (03.01.2016)

Kdysi jsem na tenhle film psal dlouhou recenzi, která se ztratila v hlubinách internetu i časopisu DiViDi, ale moje dojmy dnes jsou takové, že to bylo zmatené, uřvané, nelogické, a Millu by jeden nejradši nakopal do rozkroku, nakolik to není slušné a holky to asi nebolí tolik, jako chlapa koule - ale při některých scénách člověk měl pocit, že Mille ty koule fakt narostly. Některé scény zbytečně brutální, jiné přebarvičkované, a celé se to táhne jako falešný turecký med. (31.08.2013)

Hodnocení tohoto filmu místy více vypovídají o svých autorech než o tématu, ke kterému se vztahují. Mluvit o historickém filmu znamená vědět alespoň něco o době, tématu a postavě či postavách, které jsou předmětem jeho obsahu. Bessonova vůle držet jednotu reality i tradice a jejího francouzského osvojení je pozoruhodná. Mila (Milla) Jovovich, toto slovanské ztvárnění mýtické francouzské národní hrdinky srovnatelné snad jen se stejně legendárním Vercingetorixem, odvádí vynikající herecký výkon přesně odpovídající exaltovanosti středověkého mysticismu (odkazuji na MARTINA LUTHERA a Finniesovy srovnatelné stavy během jeho tápání a bloudění). Že to budí dojem buď přibližování, nebo i přesahování mezí normální psychiky, je zřejmé. Méně zřejmé je se tomu divit, případně to zpochybňovat nebo dokonce podle toho usuzovat na kvalitu hereckého výkonu. V této rovině Bessonovy interpretace je pochopitelné i "černobílé" vidění anglických okupantů (srovnejme to s naším vztahem k Němcům). Za zvlášť zdařilé považuji psychologické scény prvních projevů Janiny-Johančiny rodící se "svatosti", jejích pověstných rozhovorů s "hlasy" podobně jako krajinné záběry kamery. Nepřerývaný, slabiny i stíny neskrývající obraz Johančiny osobnosti i zbabělost, projevená při jejím zajetí a následném křivém obvinění z kacířství, čarodějnictví ve stylu prvních KLADIV NA ČARODĚJNICE, politický proces se stejným zneužitím práva jako nedlouho předtím v Husově případě jsou jen epilogem jejího krátkého, zralého ženství se nedočkavšího života (úplná Johančina rehabilitace proběhla v katolické církvi podle dostupných informací relativně nedávno; jisté je, že z někdejší kacířky se stala v katolické věrouce dneška mučednice a Vatikánem svatořečená světice). Díla, která vyžadují delší zamyšlení, jsou jako plody, které nepřinesou výnos bez náležité péče. Užitek je oboustranný: divák je obohacen nejen myšlenkově, ale i citově, dílo se šíří tam, kde by mohlo - a mělo - být. Čas prověří nejlépe, nakolik se jedná o nadčasový počin nebo naopak dočasný úspěch, jehož případné slabiny budou více patrny našim potomkům než divákům naší současnosti. (01.03.2008)