Normální lidi

Britský romantický seriál ze střední školy o vztahu jedné intelektuální "extrémistky" vyčleněné z kolektivu a jednoho sportovce, slabocha - prostě dva outsideři. Na první pohled je skvěle vidět kontrast oproti podobně zaměřenému ikdyž z žánru komedie současnému hitu Sex education, který mi přišel spíš na efekt a neobsahoval ve své namachrovanosti tolik erotických scén jako toto citlivé, pomalu vyprávěné, krok za krokem rozvíjející se dílko. Nejprve jsem byl unešený, že koukám na něco jako psychologický nezávislý film pro jemné duše jako jsem já a už jsem se těšil, že vystřelím pět hvězd, jenže mně po pěti dílech došel dech a trpělivost ( a trochu nespokojenost s vystavěním zápletky ) pomaličku polehoučku sledovat, co se bude dít v příštích minutách. Střední škola, sex, vztahy v inteligentní jedinečné civilní formě, ale všechno nadprůměrné se u mne utopilo na počet dílů. (11.06.2020)

Co je to za svět v tom Irsku? Ve škole kázeň, kluci mají konzervativní účesy, holky sukně, není vidět tetování, jenom jeden černoch v epizodní roli, sex mezi klukem a holkou. A hlavní hrdina, vyrůstající bez táty, se snaží dospět. Jde to těžko, pomalu, zdá se to nemožné, povede se to? A hlavní hrdinka, poznamenaná rodinou, jak ta se popere se životem? Obě postavy skvěle promyšlené i zahrané. Stejně jako komplikovaný vztah mezi nimi, nejsem daleko od maxima: 90 % (18.03.2021)

Nebýt naprosto skvostného soundtracku, moje hodnocení by bylo určitě nižší. Slušný námět, perfektní hlavní dvojici a velmi vkusně natočené sexuální scény sráží dost dolů citové sebemrskačství obou hrdinů, nad kterým mi občas zůstával rozum stát. Víc, jak půlka dílů je naprosto skvělých, bohužel se najdou i takové, které za moc nestojí, takže ve finále stojí ta moje dnešní čtyřka na hodně hliněných nohou. A naprosto souhlasím s uživatelem FIAT 500, úplně mluví mi z duše. (04.06.2020)

Pohled na mladé hledající se lidi, kteří jsou si vzájemně opravdu vším, překonává neoliberální mlžna i postmoderní křeče. Možné je vždycky všechno, zvlášť když příběh i scénář jsou dobře napsány, režijně ztvárněny a v protagonistech skvěle ztvárněny. Vyvolává to vzpomínky na druhou světovou válku, pracovní nasazení i nedobrovolné vojenské působení, vzájemná nedobrovolná partnerská i manželská vzdálení, provázená podobnou pohlavní uvolněností i svazky, které vydržely a překonaly. Je dobré si říci, že je to možné i dnes i v mladých subgeneracích. Osvědčené, byť bolestné, nemusí být a často také není špatné. (14.06.2023)

Od Normal People som čakala niečo iné, než čo sa napokon z toho vykľulo. Očakávala som, že dej sa bude odvíjať v rozmedzí dlhšieho časového úseku ako len High School a College - myslela som, že to bude o Conellovom a Marianninom spoločnom vzťahu, že v tom bude aj budúcnosť, deti a tak. Nechcem prezrádzať, ako sa to skončí, ale musím povedať, že koniec ma sklamal a práve preto, že aj keď mi to priemerovo vychádza na 4*, žiaľ musím to zmeniť na 3*, lebo takto mi to vzhľadom na finálnu epizódu pocitovo vychádza. Na celej minisérii by som chcela predovšetkým vyzdvihnúť výborné herecké výkony hlavnej dvojice. Daisy Edgar-Jones mi už bola známa z Where the Crawdads Sing - má okrem iného aj talent meniť prízvuk podľa potreby (z britského už či na americký alebo írsky). Paul Mescal všetkých ohúril vo festivalovke Aftersun, ale už tu v Normal People ukázal aký veľký herec je. Okrem hereckých výkonov sa mi veľmi páčila kamera a tiež hudba, soundtrack je úplne super. Minisérii sa podarilo preniesť všetky emócie cez obrazovku až priamo k divákovi, niektoré epizódy boli čistá depka. Najviac sa mi páčila epizóda z Toskánska, najmenej zo Švédska. Postavy sú veľmi komplikovane napísané, o to viac oceňujem výkony hercov, divák im musí niekedy doslova čítať z tváre. Často sa správajú nepochopiteľne, na začiatku je ťažké chápať Conella a ku koncu zase Marianne. Prekvapilo ma množstvo scénok ako z After (schádzanie a rozchádzanie), niektoré skoro ako z Fifty Shades, akurát že umeleckejšie natočené a tiež ma prekvapilo, že ani Daisy ani Paul nemali problém takto sa odhaliť. Sú tu aj zaujímavé vedľajšie postavy, ale neušlo sa im dosť priestoru. Obidve matky ma zaujali, Conellova preto, že bola milá a sympatická a pre Marianne mala viac lásky a pochopenia ako jej vlastná. Mariannina chladná akoby bez srdca matka zase z dôvodu, prečo sa tak správala k dcére. A k bratovi sa radšej nevyjadrujem. Celkovo tu máme 12 pomerne krátkych epizód, viac by ma asi bavilo 6 dlhších. Knihu som nečítala, aj v knihe to skončilo takto? Veru škoda toho konca. 70% (júl - august 2023) (24.08.2023)