Normální lidi

Jestli emocionální život Irů funguje tak jako u této dvojice, pak se divím, že ještě nevymřeli. 1) Mlhavé dialogy jakoby naznačovaly rozostřené vnímání. Jevy nejsou pojmenovány, jen se krouží okolo, jako by autoři a autorky zkoušeli uchopit horkou pánev holýma rukama._____ 2) Zpočátku zajímavá love story se postupně mění v utahanou hru dvou introvertů. Jejich ztrápené obličeje, věru, normální lidi, jak je chápu, nepředstavují. Neustálé sebezpytování se dá snést pár minut, snad i hodinu, ale celý seriál?_____ 3) Myslím, že v jednu chvíli jsem k tobě začala něco cítit, říká Marianne svému partnerovi těsně po podařené souloži. Bing ho!_____ 4) Prý je to skvělé vylíčení toho, jak svět vnímají mileniálové. Hm...co horšího o nich lze říci?_____ 5) Pro 24letého podsaditého Ira Paula Mescala (hlavní postava, student Conell) to byl debut v hlavní roli seriálu. Zaujal mě i pěkný 23letý Ir Fionn O´Shea (student VŠ Jamie)._____ 6) Knihu jsem nečetl._____ 7) Výstižný koment: slatkakuca***. (01.05.2021)

Další teenage drama, později spíš NA drama se skvělým zpracováním, ale motivem, který se hodně opakuje a není moc originální. I když jsem Connelovi a Marianne držela od začátku palce, dost mi určité věci seriál znechutily a tak jsem zbytek už jen prolítala v rychlosti. Irská produkce je určitě méně klišoidní a tak to celé vyznívá lépe, ale já jim na tento trik neskočila. Klišé převzaté z méně kvalitní knihy jako např. naprosto dokonalý sex v 18ti letech (tak určitě) v kontrastu s chováním hlavního hrdiny na střední - je smutné, že i dnes se potřebují náctiletí přetvařovat, aby zapadli do určitě skupiny nebo typické nedorozumnění, kdy je otázkou několika hodin či dokonce minut si to vyříkat. Vím, že hážu flintu do žita moc brzo, že později jde seriál možná hlouběji a je psychologištější, ale obávám se, že na to nemám. Reálné hodnocení bych viděla tak na 3 a půl hvězdy. (09.05.2023)

Dost záleží, jak to tvůrci myslí. Jestli je Normal People oxymorón, pak je vše v pořádku. Pokud to ale má být skutečně o NORMÁLNÍM vztahu dvou NORMÁLNÍCH lidí, pak je to mnohem víc hipstr než snesu (a to ponechávám stranou otázku, kolik lidí, kteří praktikují bondydž znáte). Marianne z tradiční dysfunkční milionářské rodiny by ještě šla, ale - SPOILER ALERT - pokud je to 13 dílů o tom, že se chlapík není schopný zeptat (jestli půjde na ples, budou spolu bydlet, budou spolu...ehm cokoli) a pointa třináctého dílu spočívá v tom, že se dopracuje k oné otázce a ona řekne, ehm...ne. Tak to je fakt napřesdržku. Všem zúčastněným. Daisy Edgar-Jones je skvělá, Connel je z nějakého důvodu, který nám není ozřejmněn, neustále totálně mimo, což baví tři díly, ne 13. Od určité chvíle už jen stálá variace na totéž, vývoj minimální, závěr jsem už vyspoileroval. Na druhou stranu to ani není spoiler, protože to fakt není o ničem jiném než o dialozích a je vlastně úplně jedno jak to dopadne. Nebylo to zlé, možná jsem na tohle už prostě starej, ale nenapadá mě, co by mě přimělo pustit případnou druhou řadu. Alibistické 3. (05.06.2020)

normální seriál o normálních lidech,kteří prožívají normální věci jehož největší síla je v tom jaké emoce přináší a že každý si v tom najde něco co prožil,nebo prožívá.Zkraje mi sice chvíli trvalo než sem si zvykl,ale zhruba od půlky je to silná emocionální smršť jakou jsem si u seriálu dlouho nezažil.Už jen za to jdu do plnejch...85% (29.05.2020)

Kdo mi vrátí ty 3 večery, co jsem u toho strávila? Začátek se rýsoval celkem slibně. Příběh, nápad, hlavní hrdinové... pak jsem asi ale preskočila díl, kdy měli oba nejakou hodně ošklivou nehodu a poranili si mozek. Začalo totalní sebemrskačství, agonie, vleklý deprese.. jsem fakt ráda, že jsem tu knihu nečetla a že díly měly jen 20min. Posledních 5 dílů jsem je odpočítávala. (18.01.2021)