Podzemka

Mam rad tento typ filmov o rôznych exotoch, ktori si vytvoria svoje vlastne spolocenstvo v ktorom by som mal hned chut stravit nejaky cas. Ma to prijemnu atmosferu so skvelou hudbou. Roztomile postavicky. Potrhleho hlavneho hrdinu (Lambert), charizmatickeho komisara (Galabru), pohodoveho bubenika (Reno) a jeho kapelu a kopu dalsich bizarnych postav. Skoda len, ze Isabelle Adjani pôsobi chladne, takze romanticka linia je slabsia a tempo filmu je miestami az prilis rozvlacne. Napriek tomu si raz za cas tento film rad pozriem. 7/10. (31.10.2016)

Příjemné překvapení od Bessona, sbírka hodně francouzských herců v jednom filmu a nečekaně dobré vyprávění o existencích v metru. Fascinovala mě velikost francouzského metra (u nás by to asi moc natáčet nešlo). Konec je dost dramatický oproti lehce vtipnému příběhu, ale Konec je to s velkým Ká. Jean Reno byl s těmi jeho vlasy a hůlkami BEST !!! (14.09.2008)

Hodně zvláštní reklama na metro!:o) Ze začátku filmu mě příběh o neortodoxním zloději (Lambert) a ženě mafiána (Adjani) bavil, avšak časem se z toho vytratil smysl a nezachránil to ani koncert kapely v závěru. Je vidět, že Besson se ještě hledal a tenhle multižánr není pro něho! Nejzajímavější na snímku je však perfektní hudba od Erica Serra. Nakonec tedy průměr, za 3 zastávky francouzské podzemky. (26.08.2014)

Stopáží trošku přepísknutý cyber punk s příjemným nadhledem a neodolatelným Christophe Lambertem, který se filmem pohybuje s naprostou elegancí a nonšalancí. O pátrání zde ani tak nejde, jako o svět lidí v chodbách metra, o lásku a o hudbu. „Guns don't kill people - People kill people!“ Líbí se mi stylizace, onen pobavený nadhled, některé hlášky i ony tři písničky. (31.08.2013)

Filmová metra jsou opravdu zvláštní. Všude je otevřeno, všude se svítí a na těch důležitých místech nikdy nikdo není, takže se můžete vesele pohybovat kde chcete. Ono to možná s realitou nemá moc společného, ale jako filmová fikce oslavující svobodu a nezávislost to nevyznívá špatně. Isabelle jsem dosud viděl jen ve dvou filmech, v obou působila jako profesionální plačka, žena, která nezná úsměv. Konečně jsem jí taky viděl v té živější poloze a v naprosto geniální scéně (nóbl večeře). Co je ale hlavní, Isabelle je neskutečně zajímavá žena a vlastně i herečka. A nemyslím to jen jako metaforu ke slovu krásná (i když s Irokézem je neskutečně sexy). Co říci k filmu? Jako celek nic moc, jako sled různě zajímavých, kvalitních a zábavných scének to docela jde. Místy je to zábavné, místy je to dojemné, místy hrozně oduševnělé a nakopávající, místy ale taky trochu zmatené, nudné a nezáživné. O logice věci nemluvě (všichni ho hledají, ale on se svobodně pohybuje po metru s odbarvenými vlasy, ve výrazném županokabátě a se slunečníma brýlema a výrazným ksichtem Christophera Lamberta, nápadnější už být nemůže). Kapitolou samou o sobě je hudba, která je výborná a u některých scén vás až napadne, že byly točeny jen kvůli ní. A Jean Reno jako bubeník (který se, na rozdíl od jiných filmových bubeníků, alespoň snažil trefovat do hudby) je fakt k pousmání. Určitě si to někdy pustím znovu, ale asi budu občas přetáčet. (11.12.2013)