Tie roky sedemdesiate...

Na tenhle seriál jsem byla zvědavá ze dvou důvodů. Jednak mě zajímali začátky kariéry Mily Kunis a Ashtona Kutchera a jednak jsem na tenhle seriál slyšela jen chválu, a i hodnocení je vysoké. Tak jsem si řekla, že tomu dám šanci, a byla jsem nesmírně zklamaná. První sérii jsem zhlédla poměrně rychle, i když ne z důvodu, že by se mi to líbilo, spíš proto, že jsem pořád nechápala, co se na tom komu může líbit. Hlavní postavy by se ještě daly snést (když vynechám Feze, neuvěřitelně otravná postava, otravoval mě naprosto vším co vypustil z pusy), i když teda každá z těch postav měla něco, čím mi lezla na nervy. Ale co jsem naprosto nemohla skousnout byly příšerné vedlejší postavy. Bob, o tom radši pomlčím. Avšak Kitty a Red mě naprosto neuvěřitelně otravovali, ani jeden mi nepřišel vtipný, Red se svými hláškami o nohách v zadku je jedna z nejhorších postav, co jsem kdy v seriálu zažila a Kitty se svým smíchem a alkoholickým problémem tomu akorát přidávala. Příjde mi až neuvěřitelný, že jdu proti proudu a že ostatním zrovna tihle dva příjdou nejvtipnější z celého seriálu, ale budiž. Zhlédla jsem celých osm řad a můžu i dál říkat, že pořád nechápu, co se na tom komu líbí. Je to zcela průměrný, místy i podprůměrný seriál, který si už znovu rozhodně nepustím. 3* (21.06.2015)

Seriál, ke kterému jsem si dlouho hledal cestu. Ale nakonec se povedlo a nelituju, Zlatá sedmdesátá fakt stojí za to! Nejen díky parádnímu obsazení, jemuž kralují Debra Jo Rupp a Kurtwood Smith (ale obsazení je celkově neskutečná trefa do černého, proto to tak výborně funguje). Super hlášky, skvělé zápletky (ačkoliv opravdu pár dílů trvá, než si to všechno sedne) a zajímavé jsou i experimenty typu muzikálová epizoda. Představy hrdinů jsou pak naprostým vrcholem téměř každého dílu. Jen nechápu, proč tam na téměř každého z hrdinů jejich rodiče kašlou, opouštějí je a nezajímají se o ně. Ale jinak je to fakt výtečný sitcom, se kterým fakt nešlápnete vedle. Teď už naprosto chápu, proč má tak kultovní pověst. Je to samozřejmě právem! 78 % po necelých šesti sériích. (27.06.2023)

Více než vděčná podívaná, která mi svou upřímností, přímočarostí a překvapivou neměnností náramně zpříjemnila léto roku 2010, kdy jsem si ji proti svým zvyklostem dávkoval po větších porcích jako potřebný životabudič. Je to ale právě ona neschopnost změnit ducha vyprávění, která mi po letech zabraňuje ponechat Sedmdesátkám nejvyšší hodnocení, i když budu na Hydeho sociální natvrdlost, Ericovu vztahovou natvrdlost a Kelsovu natvrdlost ohledně úplně všeho vzpomínat s hodně širokým úsměvem. Ona pozitivní atmosféra dalece převyšuje případnou kyselost ze změn v obsazení v poslední sérii i ze všeho s tím souvisejícího. (24.06.2017)

sledováním tohohle seriálu jsem strávil po kousíčkách cca 5 měsíců. takže si to rozeberu postavičku po postavičce. Eric - u něj počáteční sympatie hrubě klesají dolů s jeho namyšleností a rádoby dojmem, že skutečně je Jedi, čím horší věc se mu pak stane, tím větší z toho máte radost. (sexy) obryně Donna někdy příliš afektovaně vyvádí, ale jinak je snad ze všech nejvíce příjemná (koho mi to tak připomíná?). Hyde je můj druhý největší oblíbenec, jeho věčné antiinstitucionální smýšlení a rebelie, stejně jako výhled do jeho potencionální budoucnosti jsou fajn. Fez je obětí svého temperamentu a jeden ze základních kamenů humoru tohohle seriálu. Jackie mi doopravdy vadila, protože jsem si uvědomil, jakoby sem do sitcomu vlastně ani nepatřila, mísila v sobě tu blbou americkou povýšenost, byla zvyklá dupat a lidi museli podle ní skákat. ale taky, a proto mi do takovéhohle seriálu nesedí - zlo. ta postava je ve skutečnosti čisté zlo. touží vždycky po moci, chlapská touha opíchat všechny ženský je metafora k Jackie. problém je, že to hraje až moc dobře - ano, vtipné, ale taky značně iritující a znepokojivé (-Jak mám vědět, že mě miluje, když se mi nepodvolí?). Kelzo je bez debaty životní rolí Ashtona Kutchera. ten zjev, ten charakter - dokonalý idiot (-V tom stromě je zaseklej králík a já ho chci vytáhnout a vrátit zpátky do přírody, aby mohl klást vejce.). nejradši mám ovšem Reda a jeho mrzuté kecy, které jsem si vždycky maximálně užíval (-Rede, co bys dělal, kdybys byl pták? -Kdybych byl pták... vletěl bych do větráku.). Kitty byla občas fajn, ale to přehrávání a vyvádění už někdy vážně hraničilo s trapností, zejména ta část, kdy Kitty byla v přechodu. opomenout ovšem někoho z téhle základní sestavy, už by to nebylo ono. a pak mě samozřejmě těšily marihuanový kruhy (později velmi značně vynechávané). ale příjemný seriál, nádech 70's je v něm zcela všudypřítomný. S1-S5=78%, S6-S7=70%. k S8 speciálně dodávám: dočkali jsme se nového intra a postavy Randyho, který měl zatmelit díru po Ericovi a Kelzovi, jenže tenhle bezcharakterní kluk, nacpaný tam tak agresivně a pozdě je zkrátka nahradit nemohl, je nudný, nezajímavý a očividně chce svým John Morrison stylem Donnu a její kalhotky - což mi přijde děsně strojené. nehledě na to, že se scénáristi plácali okolo horké kaše jak párek ryb na suchu. už prostě nevěděli, co k tomuhle seriálu dál říct, přišli o dvě zásadní postavy a tak Zlatá sedmdesátá skončila a ač je mi to za určité sympatie trochu líto, říkám: už bylo načase. svým způsobem je ale velmi fajn, že si to tvůrci uvědomili a ukončili příběh (valná většina seriálů zůstává s notně otevřeným koncem pro potencionální pokračování). narozdíl od spousty jiných seriálů má tenhle všeobecně sympatické postavy - na kterých vás málokdy máloco iritovalo. (08.03.2011)