Deň mŕtvych

Zombie horor, jenž sází hlavně na uřvané herce a pochybné vědecké teorie. Pro několikavteřinovou úvodní sekvenci se těžko hledá jiný výraz než „geniální“, zbytek již podobnými momenty neoslňuje, naopak znepokojuje jejich absencí. Dobrých sedmdesát minut sledujeme skupinku posledních neinfikovaných jedinců v jakémsi podzemním komplexu, chráněném od doléhajících zombies a jejich vzájemné konfrontace. Ani přes maximální vypětí hlasivek nemá věc pevně pod kontrolou maniakální kapitán se svými podobně zeleně uvažujícími muži. Jak dlouho dokáže čekat na výsledky experimentů pošahaného vědátora? A co pacifistický pilot vrtulníku, který si chce jenom užít poslední (tý)dny života? Mnoho lidí, mnoho názorů – hrubá síla stejně vítězí. Vítězí v reálném životě a vítězí i co se přístupu k tomuto námětu týče. Zajímavě rozehraná (a slušně zahraná!) psychologická hra, místy skoro vědecký pohled na zombie tématiku i lehké filozofické lešení kolem něj nakonec stejně vyvrátí silný poryv akčně hororového větru. Tím se Romero dostává zpět na stabilní půdu, aniž by (přes dvacet let od vzniku) budil nechtěný smích. Day of the Dead má námět hodný nějakého televizního seriálu – pár lidí, pár interiérů, sem tam nějaký zombík a vyhřeznutá střeva. Námět hodný pečlivějšího propracování a přesnějšího žánrového zařazení. Apendix: Taky vás při pohledu na zombies rvoucí se o kusy lidského těla napadá paralela ke kapitalismu (každý si pro sebe chce něco urvat), nebo jsem nějaký divný? 70% Zajímavé komentáře: POMO, Lima, Ony, MIMIC (26.08.2008)

Z původní trilogie je pro mě tahle část nejlepší (Země, Deníky a Survival samozřejmě patří do série ...of the Dead, ale tohle rozvíjení Romerovy synopse žije vlastním životem). Zatímco NOC byla komornější a ÚSVIT ukázal, že problém s chodícími zombies bude trochu globálnějšího rázu, tak DEN potvrdil úpadek lidské společnosti jako takové. Romero si opět vyhrává se sociálním přesahem, bohužel pro diváka tak činí po většinu dobu v podzemním krytu plném doktorů, vědců a vojáků, kde skvěle se rozpadajících mrtvol je pouze hrstka. Ale už kvůli chytrému a lítost vyvolávajícímu Bubovi to rozhodně nenudí. Bezvýchodná situace, která panuje nejen venku, ale i dole mezi jinak smýšlejícími osobami, vygraduje v závěrečném gore festivalu, v němž Savini jasně dokazuje, kdo je král maskérů. Zkrátka ultimátní masakr! (21.08.2013)

Filmu vládnou nesympatičtí herci, ale závěrečná old school řežba dokáže vyvážit do té doby můj rozpačitý dojem. Několikrát jsem si u filmu vzpomněl jak je dobře že vnikly hodně povedené remaky Romerovy tvorby (Úsvit mrtvých, Crazies, Noc oživlých mrtvol). Romerovi rozhodně neberu průkopnický zombie odkaz, jen mě prozatím ještě žádným filmem nějak neuchvátil. Tuším že na vině bude hodně i výběr herců. (30.03.2012)

Deň mŕtvych vychádza z rovnakého vzorca ako Noc živých mŕtvol - istý počet ľudí sa pred istým počtom zombie uchýli do úkrytu, prejde fázou vzájomných nezhôd a psychických skratov, aby sa napokon dočkal infernálneho finále. Výsledkom je koncepčne odlišný a kvalitou o poznanie slabší film, ktorého najväčším nedostatkom je hudba. V žánri, ktorý väčšmi než iné stavia práve na mimoriadne intenzívnom pôsobení priamočiaro uchopiteľných vnemov, na zámerne emocionálne prepiatych optických a akustických zmyslových podnetoch je nevhodne zvolená hudba priam smrteľnou ranou. Pre Deň mŕtvych bola skomponovaná exkluzívne debilná muzika pôsobiaca dojmom zvukového podmazu k nejakému dobovému pornu alebo cestopisu. Rušivo pôsobí i veľmi kolísavá kvalita masiek. Divák si želá byť desený monštróznym panoptikom obludných stvorení, sú mu však naservírované i vyložene smiešne a odfláknuté masky (karnevalový make-up). Tam, kde sa k slovu dostal priamo Savini (zrejme), tam už ide o šokujúco desivé, majstrovské diela žánru (pán, ktorý vlezie do záberu súčasne s hlavným titulkom). Ďalej už nie je čo vytknúť. Prvé dve tretiny filmu, ktoré sú údajne zlé preto, že sú málo akčné, dodávajú krváku prívlastok chytrý. Koncepcia zombie ako antropomorfne najautentickejšieho hororového monštra celkom zákonite ráta s divákovou podvedomou autoprojekciou, preto nečudo, že odchyt "vzoriek" a morbídne pokusy doktora Logana majú tak úzkostnú príchuť. Paralelná línia so "socializáciou" zombie je invenčná, napínavá a neskutočne dobre vypointovaná. Part dotyčného nemŕtveho je zahraný tak bravúrne (a veruže tu bolo čo hrať), až mi pripadá ako celkom pravdepodobné, že Romero niekoho splašil z Royal Shakespeare Company :-) Osobitnou kapitolou je úvod a záver filmu. Človek sa najprv diví, prečo Romero na úvod zaradil čosi, čo bolo pravdepodobne zamýšľané ako teaser. Takto koncipovaný úvod však v konečnom dôsledku svojím "neorganickým" vyznením zvýrazňuje nereálnosť záveru, nereálnosť toho, čo sa a priori javí ako happy end. (01.07.2007)

Na tú dobu až prekvapivo vynikajúce triky, herci skutočne hrajú a Romerova réžia je tiež bezchybná. Každá časť z tejto trilógie bola viacmenej komorného razenia a tak to ostalo i pri tejto časti. Začiatok nemá chybu. Hádky medzi pár vojakmi a vedcami boli v pohode, veď komu by neliezlo na nervy byť zavrený tak dlho v nejakom kryte. Všetko to smerovalo k bezchybnému koncu a bez problémov som bol pripravený udeliť plné hodnotenie. No preboha ča znamenal ten záver. Romero celou trilógiou niekam smeruje a tu nám ponúkol zrazu nejaký happy end? Síce nie jednoznačný, ale vzhľadom k predchádzajúcim filmom to bol pre mňa šok. A to takým spôsobom že v tej najväčšej akcii proste strihne film, akoby už ďalej nechcel natáčať a ukáže nám tento záver. (16.01.2006)