Deň mŕtvych

Zombie horor, jenž sází hlavně na uřvané herce a pochybné vědecké teorie. Pro několikavteřinovou úvodní sekvenci se těžko hledá jiný výraz než „geniální“, zbytek již podobnými momenty neoslňuje, naopak znepokojuje jejich absencí. Dobrých sedmdesát minut sledujeme skupinku posledních neinfikovaných jedinců v jakémsi podzemním komplexu, chráněném od doléhajících zombies a jejich vzájemné konfrontace. Ani přes maximální vypětí hlasivek nemá věc pevně pod kontrolou maniakální kapitán se svými podobně zeleně uvažujícími muži. Jak dlouho dokáže čekat na výsledky experimentů pošahaného vědátora? A co pacifistický pilot vrtulníku, který si chce jenom užít poslední (tý)dny života? Mnoho lidí, mnoho názorů – hrubá síla stejně vítězí. Vítězí v reálném životě a vítězí i co se přístupu k tomuto námětu týče. Zajímavě rozehraná (a slušně zahraná!) psychologická hra, místy skoro vědecký pohled na zombie tématiku i lehké filozofické lešení kolem něj nakonec stejně vyvrátí silný poryv akčně hororového větru. Tím se Romero dostává zpět na stabilní půdu, aniž by (přes dvacet let od vzniku) budil nechtěný smích. Day of the Dead má námět hodný nějakého televizního seriálu – pár lidí, pár interiérů, sem tam nějaký zombík a vyhřeznutá střeva. Námět hodný pečlivějšího propracování a přesnějšího žánrového zařazení. Apendix: Taky vás při pohledu na zombies rvoucí se o kusy lidského těla napadá paralela ke kapitalismu (každý si pro sebe chce něco urvat), nebo jsem nějaký divný? 70% Zajímavé komentáře: POMO, Lima, Ony, MIMIC (26.08.2008)

Z původní trilogie je pro mě tahle část nejlepší (Země, Deníky a Survival samozřejmě patří do série ...of the Dead, ale tohle rozvíjení Romerovy synopse žije vlastním životem). Zatímco NOC byla komornější a ÚSVIT ukázal, že problém s chodícími zombies bude trochu globálnějšího rázu, tak DEN potvrdil úpadek lidské společnosti jako takové. Romero si opět vyhrává se sociálním přesahem, bohužel pro diváka tak činí po většinu dobu v podzemním krytu plném doktorů, vědců a vojáků, kde skvěle se rozpadajících mrtvol je pouze hrstka. Ale už kvůli chytrému a lítost vyvolávajícímu Bubovi to rozhodně nenudí. Bezvýchodná situace, která panuje nejen venku, ale i dole mezi jinak smýšlejícími osobami, vygraduje v závěrečném gore festivalu, v němž Savini jasně dokazuje, kdo je král maskérů. Zkrátka ultimátní masakr! (21.08.2013)

Klaustrobická atmosféra, zvyšujúce sa napätie, ponorkový syndróm a konečné vyvrcholenie v podaní jatiek. To je Day of the Dead. Kašlat na b-éčkových hercov a ich b-éčkové výkony, kašlať na b-éčkové dialógy, to všetko ma nezaujíma a môžem to prehliadnuť pokiaľ dostanem také gore, aké som dostal tu na konici filmu. Celá recenzia: TU (15.10.2010)

Od Romera jsem čekal úplně něco jiného, ale zklamaný nejsem. Líbí se mi jak se nespokojil s pravidly žánru, která stvořil, a dále je rozvíjí v návaznosti na předchozí filmy. Noc oživlých mrtvol je syrový počátek, kde se o zombících dozvíme jen ty nejzákladnější informace, nutné k vyprávění příběhu (většina tvůrců si s nimi vystačí dodnes), ale už v Úsvitu mrtvých je konfrontuje s předměty každodenní potřeby, které se instinktivně snaží používat a v Dni mrtvých mohl tuto myšlenku dotáhl téměř k dokonalosti, kdyby nenechal doktora Frankensteina předčasně odejít na věčnost. Ale proč ne. Místo útoku zombíků sledujeme, jak se nemrtvým snaží lidi ulehčit práci a atmosféra nám pěkně houstne. Zase tu máme tu starou dobrou neutěšenou atmosféru plnou bezmoci, kterou Romero tak dobře umí. Poněkud mě ale zarazil divnej konec. Hlavní hrdinka říkala, že chce něco dělat a tohle není řešení, tak tím možná chtěl Romero zobrazit rezignaci přeživších. Jako většina děje se i závěr nese úplně v jiném duchu než předešlé dva díly. Až si film někdy pustím znovu tak možná budu o něco chytřejší. (23.12.2008)

Režisér a milovník zombie filmu - George A. Romero natočil opäť ďalší film z tejto kategórie. Ako už z názvu vyplýva, tento krát sa bude jednať o apokalyptickú víziu sveta, kde už človek ako ho poznáme nebude dominantný druh, ale rytmus bude udávať oživlá smrť v podobe zombie. Výrazný nepomer zdravých ľudí a zombiekov (samozrejme v drvivý neprospech ľudí), len znásobuje beznádej, s ktorou je potrebné sa vyrovnať, zdvihnúť hlavy a ísť za svojim cieľom. Cesta do žalúdkov zombiekov je čím ďalej tým kratšia. (31.01.2007)