Noc živých mŕtvych

Jedná se jednoznačně o přelomový film, který definoval subžánr "zombies" horrorů. "Chodící mrtvoly" poté chodili ve filmech tolikrát, že by to šlo jen s těží spočítat. Romero ovšem nenastavuje v této prvotině později zaběhlá a dosti respektovaná klišé. Je zajímavé že v tomto filmu například nepadne ani jednou pojem "zombie", ale mluví se "o nich" jako o "ghouls". Navíc zombie zde vykazují jisté známky rozumu, používají nástroje apod. Tohle dílo bylo jistě převratné, zobrazovalo navíc jevy, do té doby ve filmech téměř nevídané - několik brutálních vražd, lidské vnitřnosti, kanibalismus ... Ovšem spoustu z toho zobrazil již o několik let G. G. Lewiss v "Blood Feast" a ještě k tomu barevně, takže se Romerovi v tomto směru nedá přisuzovat žádné průkopnictví. Film je dobře natočený, vykazuje však ještě jako by známky expresionismu, což jako by "štěpí" film do dvou období a oblastí. Černobílé zpracování mi spíše vadí. Nehledě na to, že film je v oblasti horroru jeden z nejzásadnějších, osobně mi připadne, že věkem dosti zeslábl a dnes jsem se u něj již docela nudil. Samotný závěr filmu je však opravdu něco úžasného a šokoval mne více než celý film - klasický kritizující a filosofující Romero!! (11.04.2008)

Po nedávnom zhliadnutí remaku z roku '90 s prakticky totožným príbehom, som nečakal, že moje nadšenie z Romerovho originálu bude také obrovské. Perfektne plynúci thriller s tajomnou a mrazivou zombie atmosférou, ktorá dala základ tejto odnoži horrorového žánru, dodnes veľmi obľúbenej. Príbeh je neskutočne jednoduchý, ale stále je sa na čo pozerať, dej vlastne nemá slabého, naivného, či nelogického miesta, chladne tragicky ladený a dokonca je aj slušne zahraný. A záver ma trafil ako kladivo po klinci. Zremasterovaná verzia má navyše novú (neviem, či lepšiu, ale dostatočne mrazivú) hudbu a skvelý obraz. 90%. (28.12.2008)

Dlouhá léta mě zajímalo, jestli prapůvodní černobílý zombie horror měl nějaké smysluplné příběhové zarámování. Teď už můžu říct, že má, a k mému údivu fungující líp než u řady soudobých žánrových souputníků, kteří už se kolikrát ani nesnaží cokoliv vysvětlit a jenom vrhají proti přeživším lidem sprintující nemrtvé, nejlépe po desítkách. Sice to platí jenom v kontextu doby, ale právě tenkrát to musela být neskutečná pecka, protože sci-fi se za oněch časů psalo v tomto duchu, a to, co nabubřele nazýváme dobýváním vesmíru, přinášelo tehdy aktuálně velkou spoustu překvapení. Takže jaký je problém s podivným druhem radiace z vesmírného bordelu sesbíraného jakousi sondou?:) Mělo to zkrátka něco do sebe, a mělo to nemalé společenské přesahy, ale v mém světě jsou živáčky na kusy trhající umrlci předurčeni výhradně k tvrďácké zábavě:) Chápu, že je to taková klasika, a vzdávám velký Respekt na úkor Zacka Snydera a spol., protože už mi nepřijdou tak originální v "řešení" snižování počtu přeživších, a vidím je už jen téměř výhradně jako klipaře a rekvizitáře bez nějakých myšlenek. Což ovšem neznamená, že mě jejich filmy nebudou bavit. 80% za nečekaně komplexní zážitek. (19.11.2011)

Presvedčivosť príbehu vyplýva z absencie humoru. Ak sa Peter Jackson diví, prečo sa toľko hororov berie vážne ("robiť tak Hellraisera, Pinheada by som otrepal o múr, až by sa mu tie ihly zapichli do hlavy celé"), odpoveď je prostá - najúčinnejšie je sebarešpektovanie. Čierny humor je síce fajn, no len čo vstúpi na scénu, podráža nohy tomu, čomu má slúžiť. A "Noc živých mŕtvol" je legendou práve preto, lebo sa rozumne vyhýba jacksonovským "zapichovačkám". Ja netúžim vidieť zombi, ktorá obeti najprv predloží menu vo francúzštine a zacituje z neho. Chcem vidieť to, čo Romero ponúka v prvých cca 13-tich minútach (mimochodom, geniálny tieň, ktorý sa objaví na skle predtým, než Barbara vystúpi z auta akoby dával na známosť, že tu nebudeme mať do činenia len s hrôzou, ale i ozajstnou filmárčinou). Film má kultové parametre i z iného dôvodu. Povedal by som, že medzi "Nosferatu" a "Night" nebol žiadny skutočný horor. Najprv Nosferatu, potom dlho nič, resp. roztomilé opusy štúdií Universal a Hammer a odrazu... Ak si po spomínanej úvodnej 13-minútovke neučešete vlasy, zostanú vám stáť na hlave až dovtedy, kým vás na to neupozorní kolega v práci alebo sluha menom Igor. Hudba, anticipujúca Carpenterove tóny Halloweenu a Hmly (videl som verziu na DVD od firmy Oracle z roku 2002) je príliš skľučujúca než aby sa dalo na film pozerať častejšie, ale to je v podstate kompliment, však. Niektoré zábery evokujúce fašistický alebo vietnamský (b je správne) holocaust by pre určitých ľudí mali byť znamením toho, že horor zrejme nebude tak obsahovo vyprázdnená záležitosť. Vďaka Romerovi tu teda máme tzv. absolútny horor, ktorý odnaučí slušnému zvyku chodiť na pohreby. Éra kvetinových detí tu končí a začína éra detí voňajúcich fialky odspodu. Ak po zhliadnutí tohto filmu nebudete mať nočnú moru, potom ste Jack Rozparovač, George A. Romero alebo zombi. PS: Predtým, než sa rozhodnete pozrieť si farebnú verziu, uvážte, že čiernobiely look sa na konečnom sugestívnom pôsobení diela podieľa cca 40 percentami. Film je totiž aj nezastieranou poctou nemému filmu. (01.04.2005)

Noc oživlích mrtvol jsem viděl až jako třetí v pořadí po Romerově Úsvitu mrtvých a Dni mrtvých, což mi trochu narušilo zážitek. Tehdy jsem jí dal čtyři hvězdy. Ovšem dnes jsem se po čase podíval znovu na tuhle hororovou klasiku a musím říct, že je to prostě pecka, která si to plné hodnocení zaslouží. Samozřejměbych mohl jmenovat věci, které se snímku dají vytknout, ale je to přecijen milník hororové historie a to už skoro padesát let starý, a proto můžeme nějaké ty drobné nedostatky opomenout. Nezapomenutelné scény, skvělá hudba a klasické téma dělají z tohoto snímku perlu, které bychom si měli vážit. Proto dám bez váhání plné hodnocení, i když následující Úsvit mrtvých mám daleko radši. (29.12.2011)