Noc živých mŕtvych

Noc oživlích mrtvol jsem viděl až jako třetí v pořadí po Romerově Úsvitu mrtvých a Dni mrtvých, což mi trochu narušilo zážitek. Tehdy jsem jí dal čtyři hvězdy. Ovšem dnes jsem se po čase podíval znovu na tuhle hororovou klasiku a musím říct, že je to prostě pecka, která si to plné hodnocení zaslouží. Samozřejměbych mohl jmenovat věci, které se snímku dají vytknout, ale je to přecijen milník hororové historie a to už skoro padesát let starý, a proto můžeme nějaké ty drobné nedostatky opomenout. Nezapomenutelné scény, skvělá hudba a klasické téma dělají z tohoto snímku perlu, které bychom si měli vážit. Proto dám bez váhání plné hodnocení, i když následující Úsvit mrtvých mám daleko radši. (29.12.2011)

Gooorrre!!! To je moc pěkné masíčko, jen co je pravda. Přesně takhle má vypadat brutální horror, málo keců, rovnou pěkně na věc. Útulný hřbitůvek, bratříček a sestřička přijíždějí plakat na tatínkův hrobeček, když tu... they´re coming to get you, Judi! Pánové i dámy, co divně chodí a mají to už nějaký ten pátek za sebou, si chtějí odpočinout od hrobního pohodlíčka a vyrážejí na špacír mezi živé... "Noc oživlých mrtvol", to je především parádní atmosféra od první vteřiny, výborná kamera, atmosferická hudba a patřičně poamatérštělé herecké výkony, které tomu dávají šmrnc. Prostě kulťák se vším všudy. Přesně ten druh filmu, kterému se říká "žánrotvorný". S odstupem těch let přeci jen místy trochu vlažně plynoucí, ale v každé vteřině expresivní stylizací připomínající éru němého filmu. Čili nejen koukatelné, ale dokonce strhující. Lepší horror brutálního ražení aby člověk pohledal. Tak bacha, aby vás při příští návštěvě krchova nepoboskal nebožtík... (28.03.2004)

Vzhľadom na rok vzniku ide o naozaj kvalitný horor, ktorý položil základy všetkému, čo sme doteraz o zombie videli. Kedže prevažná časť z nás už videla možno aj desiatky zombie hororov, tak táto stará klasika mnohých až tak nenadchne, ale vo svojej dobe muselo ísť o veľkú udalosť.Tá čiernobiela filmu vôbec neškodí, práve naopak. 80%. (04.12.2011)

Presvedčivosť príbehu vyplýva z absencie humoru. Ak sa Peter Jackson diví, prečo sa toľko hororov berie vážne ("robiť tak Hellraisera, Pinheada by som otrepal o múr, až by sa mu tie ihly zapichli do hlavy celé"), odpoveď je prostá - najúčinnejšie je sebarešpektovanie. Čierny humor je síce fajn, no len čo vstúpi na scénu, podráža nohy tomu, čomu má slúžiť. A "Noc živých mŕtvol" je legendou práve preto, lebo sa rozumne vyhýba jacksonovským "zapichovačkám". Ja netúžim vidieť zombi, ktorá obeti najprv predloží menu vo francúzštine a zacituje z neho. Chcem vidieť to, čo Romero ponúka v prvých cca 13-tich minútach (mimochodom, geniálny tieň, ktorý sa objaví na skle predtým, než Barbara vystúpi z auta akoby dával na známosť, že tu nebudeme mať do činenia len s hrôzou, ale i ozajstnou filmárčinou). Film má kultové parametre i z iného dôvodu. Povedal by som, že medzi "Nosferatu" a "Night" nebol žiadny skutočný horor. Najprv Nosferatu, potom dlho nič, resp. roztomilé opusy štúdií Universal a Hammer a odrazu... Ak si po spomínanej úvodnej 13-minútovke neučešete vlasy, zostanú vám stáť na hlave až dovtedy, kým vás na to neupozorní kolega v práci alebo sluha menom Igor. Hudba, anticipujúca Carpenterove tóny Halloweenu a Hmly (videl som verziu na DVD od firmy Oracle z roku 2002) je príliš skľučujúca než aby sa dalo na film pozerať častejšie, ale to je v podstate kompliment, však. Niektoré zábery evokujúce fašistický alebo vietnamský (b je správne) holocaust by pre určitých ľudí mali byť znamením toho, že horor zrejme nebude tak obsahovo vyprázdnená záležitosť. Vďaka Romerovi tu teda máme tzv. absolútny horor, ktorý odnaučí slušnému zvyku chodiť na pohreby. Éra kvetinových detí tu končí a začína éra detí voňajúcich fialky odspodu. Ak po zhliadnutí tohto filmu nebudete mať nočnú moru, potom ste Jack Rozparovač, George A. Romero alebo zombi. PS: Predtým, než sa rozhodnete pozrieť si farebnú verziu, uvážte, že čiernobiely look sa na konečnom sugestívnom pôsobení diela podieľa cca 40 percentami. Film je totiž aj nezastieranou poctou nemému filmu. (01.04.2005)

Dlouhá léta mě zajímalo, jestli prapůvodní černobílý zombie horror měl nějaké smysluplné příběhové zarámování. Teď už můžu říct, že má, a k mému údivu fungující líp než u řady soudobých žánrových souputníků, kteří už se kolikrát ani nesnaží cokoliv vysvětlit a jenom vrhají proti přeživším lidem sprintující nemrtvé, nejlépe po desítkách. Sice to platí jenom v kontextu doby, ale právě tenkrát to musela být neskutečná pecka, protože sci-fi se za oněch časů psalo v tomto duchu, a to, co nabubřele nazýváme dobýváním vesmíru, přinášelo tehdy aktuálně velkou spoustu překvapení. Takže jaký je problém s podivným druhem radiace z vesmírného bordelu sesbíraného jakousi sondou?:) Mělo to zkrátka něco do sebe, a mělo to nemalé společenské přesahy, ale v mém světě jsou živáčky na kusy trhající umrlci předurčeni výhradně k tvrďácké zábavě:) Chápu, že je to taková klasika, a vzdávám velký Respekt na úkor Zacka Snydera a spol., protože už mi nepřijdou tak originální v "řešení" snižování počtu přeživších, a vidím je už jen téměř výhradně jako klipaře a rekvizitáře bez nějakých myšlenek. Což ovšem neznamená, že mě jejich filmy nebudou bavit. 80% za nečekaně komplexní zážitek. (19.11.2011)