Réžia:
George A. RomeroKamera:
George A. RomeroHrajú:
Duane Jones, Judith O'Dea, Karl Hardman, Marilyn Eastman, Keith Wayne, Judith Ridley, Kyra Schon, Charles Craig, S. William Hinzman, George Kosana (viac)Obsahy(1)
Do kin míří další naprostá klasika jménem Noc oživlých mrtvol. Tenhle film se stal přelomovým a ovlivnil celý další vývoj hororového žánru. Příkladem budiž pojem zombie, jehož celosvětové vnímání se změnilo právě až s Nocí oživlých mrtvol. Do té doby to byl člověk při rituálu Voodoo, pak už nemrtvý dychtící po lidském masu. Příběh sleduje osudy sedmi lidí, kteří najdou útočiště před živými mrtvými na opuštěné farmě. Pak se situace ale zvrtne a přeživší se pustí do sebe vzájemně. Film je i na dnešní dobu hodně syrový a správně nekompromisně děsivý, takže v porovnání s ním vypadají moderní horory trochu pohádkově. (Pannonia Ent.)
(viac)Videá (2)
Recenzie (459)
Jedná se jednoznačně o přelomový film, který definoval subžánr "zombies" horrorů. "Chodící mrtvoly" poté chodili ve filmech tolikrát, že by to šlo jen s těží spočítat. Romero ovšem nenastavuje v této prvotině později zaběhlá a dosti respektovaná klišé. Je zajímavé že v tomto filmu například nepadne ani jednou pojem "zombie", ale mluví se "o nich" jako o "ghouls". Navíc zombie zde vykazují jisté známky rozumu, používají nástroje apod. Tohle dílo bylo jistě převratné, zobrazovalo navíc jevy, do té doby ve filmech téměř nevídané - několik brutálních vražd, lidské vnitřnosti, kanibalismus ... Ovšem spoustu z toho zobrazil již o několik let G. G. Lewiss v "Blood Feast" a ještě k tomu barevně, takže se Romerovi v tomto směru nedá přisuzovat žádné průkopnictví. Film je dobře natočený, vykazuje však ještě jako by známky expresionismu, což jako by "štěpí" film do dvou období a oblastí. Černobílé zpracování mi spíše vadí. Nehledě na to, že film je v oblasti horroru jeden z nejzásadnějších, osobně mi připadne, že věkem dosti zeslábl a dnes jsem se u něj již docela nudil. Samotný závěr filmu je však opravdu něco úžasného a šokoval mne více než celý film - klasický kritizující a filosofující Romero!! ()
Ale jo zestárlo to. Kurevsky to zestárlo. Nepůsobí to dnes už skoro ani jako ucelený film, ale spíš jako dokument o první zombie apokalypse ve filmových dějinách, ale stejně to má pořád atmosféru, kterou tomu může hromada dnešních braků závidět. Hvězdu navíc pak za ten naprosto nesmlouvavý konec.75% ()
║Rozpočet $114,000║Tržby USA $12,000,000║Tržby Celosvetovo $30,000,000║ Režisér George A. Romero a začiatok jeho zombickej ságy ani lepšie nemohol začať. V podstate z jednoduchého príbehu vystaval ponurú drámu o vzťahoch ľudí zajatých v dome ohrozujúceho hladnými zombíkmi. Práve týmto filmom sa vytvorila základná stavba pre rozvoj tohto horrorového subžánru, kde ožívajú mŕtvy. Tento žáner prežíva až dodnes a stále má čo ponúknuť, aj keď prechádza občas nejakými menšími úpravami. Najlepšie na tom je že aj samotný Romero dnes už označovaní ako otec zombii žánru, stále prispieva a obohacuje to čo pred desiatkami rokov začal. Naposledy sa zaskvel skvelým doplneným ságy v podobe Denníka mŕtvych . K jeho zombii prvotine ešte dodám, že už vtedy sa dokázal pohrať dosť slušne z trikmi, maskami a strihom a tak nám prináša miestami brutálne scény plné násilia, napätia a krvi. /80%/ ()
Po nedávnom zhliadnutí remaku z roku '90 s prakticky totožným príbehom, som nečakal, že moje nadšenie z Romerovho originálu bude také obrovské. Perfektne plynúci thriller s tajomnou a mrazivou zombie atmosférou, ktorá dala základ tejto odnoži horrorového žánru, dodnes veľmi obľúbenej. Príbeh je neskutočne jednoduchý, ale stále je sa na čo pozerať, dej vlastne nemá slabého, naivného, či nelogického miesta, chladne tragicky ladený a dokonca je aj slušne zahraný. A záver ma trafil ako kladivo po klinci. Zremasterovaná verzia má navyše novú (neviem, či lepšiu, ale dostatočne mrazivú) hudbu a skvelý obraz. 90%. ()
Romero nekompromisně odříznul hororový žánr od jeho goticko-nadpřirozených kořenů a pod vlivem Mathesonovy novely Já, legenda šokoval diváky zřejmě prvním příkladem tzv. sociologického hororu (za jehož otce bývá někdy neprávem označován Craven). Dokázal zachytit soudobý strach z represivního aparátu, znepokojení ze stoupající kvantity a brutality násilí v ulicích. Možná nejvýmluvnějším komentářem k době je závěr, kdy se jako největší zrůdy neprojeví zombies, ale (bílí) venkovští balíci, zastupující nedůvěryhodné autority. Laciná vizuální stránka byla zčásti nutností, zčásti snahou přiblížit se dobovému televiznímu zpravodajství (rovněž černobílému). Výsledkem je nejen přelomový horor, stojící na počátku vlny neučesaných „feel-bad“ filmů (Poslední dům nalevo, Texaský masakr motorovou pilou...), ale také kruté a pravdivé zachycení nálady pro (nejen) americkou společnost zlomových let. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Kusko.t2, MIMIC ()
Galéria (118)
Fotka © Reel Media International
Zaujímavosti (121)
- Columbia Pictures distribuovala v roce 1990 barevný remake. (Chatterer)
- Ve scéně, kdy se Ben (Duane Jones) snaží domluvit s Barbrou (Judith O'Dea), můžeme vidět, že jí nazouvá boty. Hned na začátku další scény ale vidíme její nohy, na kterých však žádné boty nemá. (Kroup4)
- Ben (Duane Jones) má ve filmu zbraň Winchester 1894 ráže .30-30. (dc125)
Reklama