Réžia:
George A. RomeroKamera:
George A. RomeroHrajú:
Duane Jones, Judith O'Dea, Karl Hardman, Marilyn Eastman, Keith Wayne, Judith Ridley, Kyra Schon, Charles Craig, S. William Hinzman, George Kosana (viac)Obsahy(1)
Do kin míří další naprostá klasika jménem Noc oživlých mrtvol. Tenhle film se stal přelomovým a ovlivnil celý další vývoj hororového žánru. Příkladem budiž pojem zombie, jehož celosvětové vnímání se změnilo právě až s Nocí oživlých mrtvol. Do té doby to byl člověk při rituálu Voodoo, pak už nemrtvý dychtící po lidském masu. Příběh sleduje osudy sedmi lidí, kteří najdou útočiště před živými mrtvými na opuštěné farmě. Pak se situace ale zvrtne a přeživší se pustí do sebe vzájemně. Film je i na dnešní dobu hodně syrový a správně nekompromisně děsivý, takže v porovnání s ním vypadají moderní horory trochu pohádkově. (Pannonia Ent.)
(viac)Videá (2)
Recenzie (459)
Základný pilier hororového žánru o zombiech. K dokonalosti mu chýba uveriteľnosť chovania niektorých postáv, hlavne sestry prvej obete na plátne. Takže mierna naivita je menšie plus, lenže sú tu podobenstvá o ľudstve samotnom a reflexia vtedajšej spoločnosti, ďalej hutná atmosféra a niekolko šokujúcich záberov, napríklad pojedanie ludského mäsa. Tieto explicitné zábery sú nechutnejšie ako v dnešných (tých horších) hororoch, ktoré nevzdávajú tomuto dielu hold, ale iba na ňom parazitujú. ()
Romero nekompromisně odříznul hororový žánr od jeho goticko-nadpřirozených kořenů a pod vlivem Mathesonovy novely Já, legenda šokoval diváky zřejmě prvním příkladem tzv. sociologického hororu (za jehož otce bývá někdy neprávem označován Craven). Dokázal zachytit soudobý strach z represivního aparátu, znepokojení ze stoupající kvantity a brutality násilí v ulicích. Možná nejvýmluvnějším komentářem k době je závěr, kdy se jako největší zrůdy neprojeví zombies, ale (bílí) venkovští balíci, zastupující nedůvěryhodné autority. Laciná vizuální stránka byla zčásti nutností, zčásti snahou přiblížit se dobovému televiznímu zpravodajství (rovněž černobílému). Výsledkem je nejen přelomový horor, stojící na počátku vlny neučesaných „feel-bad“ filmů (Poslední dům nalevo, Texaský masakr motorovou pilou...), ale také kruté a pravdivé zachycení nálady pro (nejen) americkou společnost zlomových let. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Kusko.t2, MIMIC ()
Černobílá jakoby dokumentární kamera dodává filmu neobyčejnou syrovost a opravdovost. Potácivé oživlé mrtvoly vzbuzují dojem, že je snadné jim uniknout - opak je pravdou. Mnohá tabu padají jako věž ze sirek - nahota, pojídání vnitřností, dcerka se vrhá na rodiče a nakonec je sama zabita. Úvodní scéna ze hřbitova působí zpočátku jako rodinné video, aby se vzápětí zvrhla v nepojmenovatelnou a nepochopitelnou hrůzu. Postavy neví, co se děje, a divák společně s nimi tápe. V uzavřeném domě se následně ukazuje, že možná daleko větší nebezpečí, než jsou zombie venku, představují lidé sami mezi sebou. A bezvýchodný konec ( který je změněn v remaeku) vše jen potvrzuje. Bojuj, bojuj, bojuj....nakonec budeš stejně zabit. Neviděl jsem naštěstí kolorovanou verzi a ani ji vidět nechci. Poloviční síla filmu je právě v černobílém snímání, ve hře světel a stínů, v protikladu černé a bílé, který zde působí silně symbolicky. Film skrývá řadu rovin - mezilidské vztahy, kritika společnosti, celková krize, zbytečnost vzpoury, úpadek, dekadence. Ale dá se na něj dívat i na jako mrazivý horror, který vás prostě vyděsí.... ()
Noc oživlích mrtvol jsem viděl až jako třetí v pořadí po Romerově Úsvitu mrtvých a Dni mrtvých, což mi trochu narušilo zážitek. Tehdy jsem jí dal čtyři hvězdy. Ovšem dnes jsem se po čase podíval znovu na tuhle hororovou klasiku a musím říct, že je to prostě pecka, která si to plné hodnocení zaslouží. Samozřejměbych mohl jmenovat věci, které se snímku dají vytknout, ale je to přecijen milník hororové historie a to už skoro padesát let starý, a proto můžeme nějaké ty drobné nedostatky opomenout. Nezapomenutelné scény, skvělá hudba a klasické téma dělají z tohoto snímku perlu, které bychom si měli vážit. Proto dám bez váhání plné hodnocení, i když následující Úsvit mrtvých mám daleko radši. ()
To, že Night of the Living Dead je kultovním a přelomovým snímkem hororového žánru, myslím, všichni vědí. Jenže pro mě nebyl kultovní a strhující tak moc, jak jsem čekala. Úvodní sekvence s hubou je napínavá znatelně. Poté Barbra začne zoufale prchat před pochybnou osobou a doběhne do opuštěného baráku, v němž se ukryje. Ještě pár chvil poté je excelentně ztvárněných. Dramaticky děsivá hudba, žádné dialogy, takže jsem měla dojem, jako bych sledovala němý film. Největší slabost této "noci" nastává brzy po těchto okamžicích a trvá zhruba celou hodinku. Tou slabostí je právě tato hodinka. Vysoce nezáživné chvíle, v nichž se vůbec nic neděje, postavy nezávazně debatují a celou dobu sledujeme pouze prostory domu, jako by ti kymácející se zombie venku vůbec nebyli. Pokud se díváte v pozdních večerních hodinách, je vysoká možnost, že se Vám i začnou zavírat oči, které se však možná snažíte držet otevřené, abyste případně nepropásli nějaké dravé a útočné "oživení" děje. Také jde vidět, že ztvárnění zombie, jak jejich masky, tak herectví je amatérské. Ale říkám si, vždyť to byl přece rok 1968, co bych chtěla? Nynější publikum je "zvyklé" na agresivní, krvavé, rozpadající se a všelijak digitálně upravené zombie. Jenže toto je film, kdy zombie chodily ještě vcelku pomalu a nemotorně a žádné PC triky nebyly. Musím ale i tak říci, že remake, jež jsem zhlédla prvně, mi přišel více záživnější. "They're coming to get you Baaaarbra..." ()
Galéria (118)
Fotka © Reel Media International
Zaujímavosti (121)
- Film patrí medzi "1001 filmov, ktoré musíte vidieť skôr, ako zomriete", podľa Stevena Schneidera. (WalterIK7)
- Anketou Bravo "The 100 Scariest Movie Moments" byl film zařazen na deváté místo. (Chatterer)
- Rádio, ktoré Ben (Duane Jones) a Barbra (Judith O'Dea) počúvajú, je 1939 Zenith 7s363. Televízia je Motorola 17T5E z roku 1952. (WalterIK7)
Reklama