Réžia:
George A. RomeroKamera:
George A. RomeroHrajú:
Duane Jones, Judith O'Dea, Karl Hardman, Marilyn Eastman, Keith Wayne, Judith Ridley, Kyra Schon, Charles Craig, S. William Hinzman, George Kosana (viac)Obsahy(1)
Do kin míří další naprostá klasika jménem Noc oživlých mrtvol. Tenhle film se stal přelomovým a ovlivnil celý další vývoj hororového žánru. Příkladem budiž pojem zombie, jehož celosvětové vnímání se změnilo právě až s Nocí oživlých mrtvol. Do té doby to byl člověk při rituálu Voodoo, pak už nemrtvý dychtící po lidském masu. Příběh sleduje osudy sedmi lidí, kteří najdou útočiště před živými mrtvými na opuštěné farmě. Pak se situace ale zvrtne a přeživší se pustí do sebe vzájemně. Film je i na dnešní dobu hodně syrový a správně nekompromisně děsivý, takže v porovnání s ním vypadají moderní horory trochu pohádkově. (Pannonia Ent.)
(viac)Videá (2)
Recenzie (459)
Jistě, Noci oživlých mrtvol patří otcovství zombie hororu tak, jak ho známe. Oceňuji pozoruhodnou práci s kamerou a hudbou. Jenže na mě už to vůbec nijak nepůsobí... atmosféru jsem chvílemi nepociťoval žádnou, jinde jen zašlý náznak. Pokud bych měl sestavit svůj osobní žebříček vyčpělých klasik, byla by Noc vysoko. Ani ten konec už to nespraví. Pokračování se mi líbila více. ()
Presvedčivosť príbehu vyplýva z absencie humoru. Ak sa Peter Jackson diví, prečo sa toľko hororov berie vážne ("robiť tak Hellraisera, Pinheada by som otrepal o múr, až by sa mu tie ihly zapichli do hlavy celé"), odpoveď je prostá - najúčinnejšie je sebarešpektovanie. Čierny humor je síce fajn, no len čo vstúpi na scénu, podráža nohy tomu, čomu má slúžiť. A "Noc živých mŕtvol" je legendou práve preto, lebo sa rozumne vyhýba jacksonovským "zapichovačkám". Ja netúžim vidieť zombi, ktorá obeti najprv predloží menu vo francúzštine a zacituje z neho. Chcem vidieť to, čo Romero ponúka v prvých cca 13-tich minútach (mimochodom, geniálny tieň, ktorý sa objaví na skle predtým, než Barbara vystúpi z auta akoby dával na známosť, že tu nebudeme mať do činenia len s hrôzou, ale i ozajstnou filmárčinou). Film má kultové parametre i z iného dôvodu. Povedal by som, že medzi "Nosferatu" a "Night" nebol žiadny skutočný horor. Najprv Nosferatu, potom dlho nič, resp. roztomilé opusy štúdií Universal a Hammer a odrazu... Ak si po spomínanej úvodnej 13-minútovke neučešete vlasy, zostanú vám stáť na hlave až dovtedy, kým vás na to neupozorní kolega v práci alebo sluha menom Igor. Hudba, anticipujúca Carpenterove tóny Halloweenu a Hmly (videl som verziu na DVD od firmy Oracle z roku 2002) je príliš skľučujúca než aby sa dalo na film pozerať častejšie, ale to je v podstate kompliment, však. Niektoré zábery evokujúce fašistický alebo vietnamský (b je správne) holocaust by pre určitých ľudí mali byť znamením toho, že horor zrejme nebude tak obsahovo vyprázdnená záležitosť. Vďaka Romerovi tu teda máme tzv. absolútny horor, ktorý odnaučí slušnému zvyku chodiť na pohreby. Éra kvetinových detí tu končí a začína éra detí voňajúcich fialky odspodu. Ak po zhliadnutí tohto filmu nebudete mať nočnú moru, potom ste Jack Rozparovač, George A. Romero alebo zombi. PS: Predtým, než sa rozhodnete pozrieť si farebnú verziu, uvážte, že čiernobiely look sa na konečnom sugestívnom pôsobení diela podieľa cca 40 percentami. Film je totiž aj nezastieranou poctou nemému filmu. ()
Základ Zombie hororů, ale nemá cenu tady z toho kvůli tomu dělat něco extra, protože tomu tak neni. Romero to sice udělal hodně realisticky působící, teda převážně co se těch zombáků týče, což bylo zapříčiněný asi spíš rozpočtem, ale tak nějak zapoměl na nějaký hororový prvky a tak to tak nějak uběhne s tu a tam napínavou atmosférou, ale nějakej extra dojem to prostě nezanechá. 3,5 ()
Romero nekompromisně odříznul hororový žánr od jeho goticko-nadpřirozených kořenů a pod vlivem Mathesonovy novely Já, legenda šokoval diváky zřejmě prvním příkladem tzv. sociologického hororu (za jehož otce bývá někdy neprávem označován Craven). Dokázal zachytit soudobý strach z represivního aparátu, znepokojení ze stoupající kvantity a brutality násilí v ulicích. Možná nejvýmluvnějším komentářem k době je závěr, kdy se jako největší zrůdy neprojeví zombies, ale (bílí) venkovští balíci, zastupující nedůvěryhodné autority. Laciná vizuální stránka byla zčásti nutností, zčásti snahou přiblížit se dobovému televiznímu zpravodajství (rovněž černobílému). Výsledkem je nejen přelomový horor, stojící na počátku vlny neučesaných „feel-bad“ filmů (Poslední dům nalevo, Texaský masakr motorovou pilou...), ale také kruté a pravdivé zachycení nálady pro (nejen) americkou společnost zlomových let. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Kusko.t2, MIMIC ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire? Možná, ale já bych se obešla i bez něj. Horor není můj oblíbený žánr, tohle mi připadalo spíš jako fraška. Hudba, která by měla stupňovat napětí spíš ruší, je příliš hlučná a jednotvárná, chybí momenty ticha, které napětí mnohem víc vygraduje. Asi nejsem nejotrleší divák - nic mě nešokovalo ani nevyděsilo. Ale mi líto, podle mne zbytečně natočený film. ()
Galéria (118)
Fotka © Reel Media International
Zaujímavosti (121)
- Roli Bena si měl původně zahrát Rudy Ricci. (Chatterer)
- Chvíli předtím, než Johnny (Russell Streiner) vystoupí z auta, je možné v odrazu skla zahlédnout kameru. (Kroup4)
- Když se scénáristi rozhodli napsat film o zombie, tak přemýšleli, čím by mohli ještě více šokovat lidi. Dohodli se na kanibalismu. (Chatterer)
Reklama