Candyman

Čekala jsem (pod)průměrný horor nevalných kvalit, u kterého mne zaujme snad jen hudba. Jsem moc ráda, že jsem se spletla. Zápletka, pravda, nebyla z nejoriginálnějších (týpek, kterému v minulosti bylo dost brutálně a nespravedlivě ublíženo, se zjevuje a kosí, co se dá), ale to pojetí, zpracování, zdařilé a nečekané zvraty, a velmi originální a překvapivý závěr, z tohoto hororu dělají mimořádný zážitek. O dokonalé hudbě, jež filmu dodává neskutečnou atmosféru, už ani nemluvě. (02.03.2019)

Když sem tenhle film, před několika lety viděl, líbil se mi, ale dal sem mu čtyři hvězdičky. Byl to fajn horor, ale romantická linka, v hororu, byla pro mně v té době, něco co sem úplně nebral pozitivně. Po několika letech, sem musel přehodnotit svoje hodnocení a i svůj názor na tenhle film. Osobně nevím pro, jestli to tím že se muj pohled na horory změnil, nebo jestli je to tím, že už mám něco nakoukáno a nebo nedej bože vyzrálost. Nicméně jo, dávám tomu pět hvězdiček, protože to neni jen horor o zabijákovi a finální dívce, která se postaví onomu zlu a porazí ho, je to mnohem víc. A to díky Philipu Glassovi, který svoji klavírní hudbou, vyvolává mráz po zádech, stylizací která spojuje realitu v Chicagu a duchařskou pověst a pak také díky, oné romantické lince, která se mi pvůdoně moc nelíbila. Když do toho ještě hodíte vynikajícího Tonyho Todda a také vynikající Virginia Madsen, kdy oba hrají svoje role uvěřitelně, a v případě Tonyho i soucitně, tak vám z toho vyleze film, který má nadčasovost. A však, co musím zmínit, je to, jak si film hraje s divákem, kdy vyvstávají určité pochyby, jestli si to hlavní hrdinka nepředstavuje jen ve své hlavě a nebo jestli opravdu nějaký Candyman existuje a ohrožuje ji tak. Je smutné, že dvě následující pokračování, sou horší a ještěm nohem horší, kdy jediný důvod proč ty film vidět, je prostě Tonny, který se snaží svoji postavu vybičovat, co nejvíc co to jen jde. Tak jako tak, tenhle film má pro mně, dnes stejnou míru kvality, jako první Halloween od Carpentera. (26.08.2021)

Keď pred zrkadlom päťkrát vyslovíte meno, tak sa objaví. A bude sa chcieť pomstiť. Výborný a hlavne zaujímavý horor s podivnou atmosférou, ktorej veľmi pomáha aj hudba Phillipa Glassa. Zasadenie deja medzi paneláky je originálne, rovnako ako práca s „urban legends“. Na rozdiel od spriaznených filmov, ktoré majú za úlohu iba vystrašiť sa adaptácia poviedky Clive Barkera snaží dostať viac do hĺbky. Temný, nepríjemny a bohužiaľ dosť zabudnutý zástupca svojho žánru. (16.03.2016)

Candyman nejvíce těží ze své ponuré atmosféry a skvělému výkonu hlavní herecké dvojice. Samotná atmosféra ze začátku není bůhvíjak skvělá, to hlavně kvůli probíhajícímu ději, kdy se nic důležitého neděje a až na pár komických prvků je to docela nuda. Vše se ovšem velmi rychle změní po příjezdu do černošského ghetta. Samotná postava Candymana je docela zvláštní. Moc se o její minulosti nedozvíme, jen několik holých fakt o tom co se stalo, ale vše je podáno velmi rychlou formou, a to hlavně proto, aby mohli zapojit diváci svou představivost. Když se však objeví na scéně, tak v podání Tony Todda sledujeme perfektní herecký výkon, kterému dominuje jeho ďábelský hlas při kterém naskakuje husí kůže. (12.05.2010)

"Helen, Helen, Helen, Helen, Helen..." 8-o . . . Výborný a přes určitou žánrově netypickou vizuální střízlivost velmi působivý horor na téma >živoucích městských legend< a snad až na tu trošku nesmyslnou ohňovou scénu v závěru velmi skličující film v celé té zobrazené fatální marnosti... Skvělá hudba P.G. vynikajícím způsobem dokresluje atmosféru strachu a bezvýchodnosti ve snaze vyhnout se jednou danému prokletí, se kterým není radno si zahrávat a pokoušet věci tajemné prostou lidskou nedůvěrou... Film, ze kterého vás bude mrazit a budete mít dozajista pár dní problém podívat se beze strachu do zrcadla, natož při tom vyslovovat nějaké to jméno... ;o) (19.10.2006)