Karel

Slovy zdravotní sestry Toničky z Básníků: „Musíš Karle, musíš!“ Karel Gott byl výjimečný zpěvák s nezaměnitelným hlasem a svému kumštu i publiku dával srdce. A i když jsem nebyla mistrova skalní fanynka, tak jeho písničky mě provázely celým mým dětstvím. A nejen mě, Goťáka poslouchali i moji rodiče. Tento zdařilý dokument mě dojal a mimochodem, podle mě není zbytečně moc o Ivaně, jak zdejší uživatelé tvrdí. V prvé řadě je o Karlovi Gottovi, osobnosti která se narodí jen jednou za několik generací. Tušila jsem, že bez slz se to neobejde a neobešlo. (19.04.2024)

Karel je určen přesně těm figurám, které tak nepokrytě pláčou u Gottovy rakve - je to další z mnoha portrétů, které ho zobrazují jako bezchybného robota (ty vole, ta vycpávková scéna z vánočních trhů). Těch pár momentů, které zdánlivě navozují pocit, že by se mohlo konat něco jako objektivní bilancování nad životem či reflexe umírajícího starce, který má kolem sebe vše, to bohužel nezachrání. Po zhlédnutí Karla se jen ujišťuji v tom, že Olga Špátová fakt není dobrá dokumentaristka. Karel Gott se ji relativně otevřel a měla dle mého vhodný prostor pro to přinést něco nového. Nicméně je to jen další sbírka do kolekce gottovských medailonů, které se mohou reprízovat na jeho narozeniny/svátek/úmrtí. Jasně, všudypřítomná imperátorka Ivanka to režisérce příliš neusnadnila, ale to není omluva. (26.12.2021)

"Většinou na tebe choděj starý báby." "No jo. Jenže ty jejich úsměvy, to je k nezaplacení. Největší radost jim dělá, když mi ty, co na mě chodí opakovaně, říkají, jestli si na ně pamatuju z minulých koncertů. A já jim odpovídám 'Samozřejmě, že ano!" "Leda hovno si pamatuješ." ________ Když božský Kája 1. října 2019 zemřel, byl to šok, který zacloumal prakticky s každým, nehledě na to, jestli jeho šlágry měl rád, anebo ne. Muziku tohoto několikanásobného Zlatého Slavíka jsem sice vyloženě nemusel, osobně jsem od něj preferoval vždy starší evergreeny z jeho ranný tvorby, ale jeho kulturní impakt je prostě nepopiratelný. Ať už jde o estrády, vánoční koledy, hitový singly, či obyčejná televizní vystoupení, Karel Gott byl, je, a s největší pravděpodobností nadále bude bezesporu národní fenomén, který nemá sebemenší obdoby...... Nadaná dokumentaristka Olga Malířová Špátová, která s mapováním Gottovy kariéry má již zkušenosti díky snímku 'Fenomén Gott', se rozhodla natočit biografický portrét k jeho jubilejním 80. narozeninám - dokument získal i jednoduchý a přesto zapamatovatelný název, 'KAREL'. Pořizování materiálu se však výrazně protáhlo, a na Karlovo přání se dokument natáčel až do jeho posledních dnů. A je nutno si uvědomit, že dokument je to velmi osobní. Navíc vzhledem k tomu, že původní střih měl neuvěřitelných 7 hodin, bylo obtížný okleštit všechen materiál na stravitelných 133 minut. Špátová ovšem vynaložila veškerý svý úsilí, a natočila intimní sondu do sklonku Karlova života, kdy nevěřícně zíráte, že stěží popadá dech, a i přes svůj vážný zdravotní stav si neustále udržuje úsměv, šarm, nadhled a specifický entuziasmus při koncentrování napříč republikou. 'KAREL' samozřejmě nezapomíná na věrné fanoušky, takže velmi polopaticky rámuje jak autentické archivní záběry, jež rekapitulují Gottovu hektickou kariéru, tak zároveň obsahuje dosud nezveřejněné záběry z jeho každodenního rodinného života, z nichž má divák při sledování téměř na krajíčku. Dokument je to přesto prostý, neklade si vysoký nároky a ambice, takže zamrzí, že je v mnoha okamžicích příliš idylický, kýčovitý, a nikterak konfrontační. To ale vůbec nemění nic na tom, že jde o důstojnou rozlučku s Goťákem. Mějte na něj jakýkoliv názor, ale jedno je jasný: Karlovy kultovní šlágry budou znít v rádiích navždy. Doufejme tedy, že jeho dcery snad půjdou v jeho šlépějích – ten umělecký potenciál a talent tam prostě je. ________ "Áh, nese se večeře. Prášky. S brejlema vypadá, že jich je ještě víc." (02.11.2021)

Životopisný snímek klasického střihu, na němž zaujme přehršel dosud neviděných archivních záběrů, jež velmi působivě dotváří mozaiku kolem tohoto nezapomenutelného umělce. Dokument nám ukazuje osobu Karla Gotta jakožto milého, ochotného a usměvavého člověka s ryzím charakterem, jehož písně zcela jistě překlenou několik generací. Samostatnou kapitolou je zde pak finále, které utahuje šrouby emocí až na absolutní maximum. Zamrzí zde tedy pouze poněkud zvláštní střih a přepálená stopáž, u níž se bohužel na displej hodinek občas podíváte. Avšak i přes tato negativa se stále jedná o ucelený a neuvěřitelně intimní náhled do posledních roků člověka, jemuž po právu všichni říkali Mistr. (Netflix) (26.12.2021)

S úctou natočené, decentní a nekonfliktní rozloučení se starým pánem, který svou duší zaplatil za to, že mohl zůstat největší Československou hvězdou. Kontroverze se nehrotí, spíš se nad nimi taktně mávne rukou, hodně se vzpomíná, lichotí a ukazuje Gottova profesionalita jako zpěváka i jako hvězdy, která si váží svých fanoušků. Přes ten smutný podtón umírání je to laskavé a milé. (25.01.2022)