Brubaker

Od Brubakera jsem očekávala silné vězeňské drama a dostala "jen" lehce nadprůměrný solidní snímek. Myslela jsem, že děj bude více propracovanější, drsnější, napěchován emotivními okamžiky. Přišlo mi to jaksi rezervované, chladné. Emočně se mě to téměř nedotklo. Jedná se o kvalitní snímek, který však patří k těm, od nichž jsem díky zdejšímu hodnocení čekala více. (19.09.2012)

Prvních asi čtyřicet minut, než se Brubaker odhalí, je to to nejdrsnější vězeňský prostředí, jaký snad kdo kdy ve filmu zobrazil. Tak tvrdý a nepřátelský podmínky myslím nepanovaly ani na bojišti. Po seznámení se s okolnostmi a hlavními postavami se začne odvíjet samotný příběh. Brubaker je dost naivní a nekompromisní idealista, člověk, který si stojí za svým slovem, sny i zásadami a nehodlá se jim kvůli nikomu a ničemu zpronevěřit a to ani kdyby tím dosáhl svého původního cíle. Neubráním se srovnání s pozdějším Redfordovým snímkem Poslední pevnost, která vlastně pojednává o něčem dost podobným. Z pohledu člověka již znalého Brubakera mi přijde Pevnost jako trapná parodie, výsměch a možná až drzá snaha o rejžování z minulého úspěchu. Pravda, konečné zatleskání mi přišlo stejně dojímavé, jako i happyendové, ale to nic nemění na tom, že je Brubaker jedním z nejlepších, nejsyrovějších a nejreálnějších vězeňských dramat. Žádní hodní dozorci, žádní vězni, kteří se chtějí vzdělávat, skoro žádní vězni, kteří by nebyli křiví jako kosodřevina a o tom to je. O bláhových lidech a jejich snaze změnit svět a zlepšit ho. O Brubakerovi. (11.12.2006)

Uchcaný Limonádový Shawshank se může jít bodnout, Freeman měl zůstat u tohoto filmu a ne pronášet v Shawshanku tunu slzokýčopudný keců. Brubaker s Redfordem strčí tento magnum shitus do kapsy. Parádní atmosféra a myšlenky (pár hajzlíků si dělá z věznice výhodný byznys a když jim chce někdo típnout to rozkouřený cigáro, začne jim to hodně vadit). Redford ve vrcholné kondici. (06.01.2013)

Naprosto vynikající drama. Brubaker má vynikající scénář a atmosféru a nenudil jsem se u něj ani sekundu. Postava Henryho Brubakera, rozumného, sečtělého a čestného člověka, se rázem stala jednou z mých nejoblíbenějších. Jeho snaha přetvořit rozpadající se zahmyzené vězení plné bestiálních vězňů-pomocníků a zkorumpovaných průmyslníků kolem, se střetává nejen s politickou nevolí státní komise, ale i s lidmi, kteří se doposud obohacovali na úkor vězňů. (27.12.2008)

Strhující a řekl bych stále aktuální kritika vězeňství. Něco tak drsnýho v realistickém ušmudlaném kabátku už dneska asi těžko někdo natočí. Na inkognito příjezd novýho ředitele se nedá zapomenout. Věznice patří pár vyvoleným vězňům a jejich zvrhlým praktikám. No a pak Brubaker začne bojovat proti větrným mlýnům a všudypřítomné korupci. Velmi působivé, obzvlášť poslední scéna. (14.09.2009)