Děti Slunce

Obrovské prachy, herecké hvězdy a proč vlastně, za krásu mírových misí OSN, náborové video pro armádu a lékařské fakulty? Joon-ki Song i Hye-kyo Song umí lépe. Prvních 5 dílů mě to bavilo, pak se z toho ovšem stala nuda, začalo to silně řídnout i přes pokusy o akci a dramatičnost. Výsledek by mě neměl překvapit, protože hlavní režisér nemá nic povedeného na kontě, hlavní scénáristka napsala naposledy výraznou věc v roce 2010 (Secret Garden). Takže to šlo do kopru, slabé charaktery, řídký scénář. A nejhorší na tom je, že se to Korejcům líbilo, sledovanost dosahovala někdy i 30% a více, věc nevídaná více, než dekádu, naposled u série Emperor of the Sea (2004). Tohle mě hodně mrzí, nicméně nezoufejme, věřím, že oba hlavní herci nám spraví chuť v něčem jiném. Co mě nesmírně iritovalo, byla fiktivní země Urk, jako myslel jsem si, že po letech sledování anime a různých šílených nápadů mě už nic nemůže překvapit. Může!!! Na Balkáně je totiž možné všechno, jak nám chtěli ukázat korejští tvůrci, žijou tam pohromadě Afričani, běloši, muslimové a mají se rádi, samozřejmě všichni jsou chudí, hlavně černoši, do toho nějaké to zemětřesení a pašování diamantů, Evropa, tam je přece možný všechno... Výborný výsledek korejské vzdělávací soustavy, nebo spíše pohled do dementních představ scénáristů. (19.04.2016)

Když se mi něco líbí, tak nelogičnosti celkem přehlížím, ale tady mě čtrnáctý díl, tak praštil do očí, že to ani přehlédnout nešlo. Když je někdo rozstřílený jako řešeto a za chvilku běhá po špitále s rukou v gypsu, odskočí si zahrát na super přesného odstřelovače, aby si pak tu ruku zase do toho gypsu narval, tak to je už moc i na tak nekritického diváka, jako jsem já. Poslední dva díly to ale zachránily, protože ty mě bavily hodně a ještě v nich bylo kupodivu minimum flashbacků. Scéna s duchem v tom posledním mě rozesmála nahlas, takže jo. Ty čtyři dám a nebýt toho kiksu, tak šli Songovci do plnejch. (12.06.2016)

Když jsem začala koukat, nebylo to nejhorší, ale pořád jsem si říkala, že mám pocit, že už jsme to někde viděla. A pak jsem na to přišla. Kim Eun Sook, scénáristka. Viděla jsem od ní pár věcí a ani jedna se mi nijak výjimečně nelíbila, proto se mi vlastně nemůže líbit ani tohle, protože se daná dáma vykrádá. Recykluje, co už použila, aby chránila přírodu, jen to zasazuje do vojenského/válečného prostředí. Opět mohu říct to samé, co jsem říkala u Gentleman's dignity - všechno je to fajn, dokud se neřeší vztahy, obzvláště ústřední pár mě prostě vůbec neuchvátil. Budu teď citovat člověk, který to má stejně a narážel právě na ústřední dvojici: „I don't feel anything.“ Nemluvě o tom, že hlavní ženská postava mě iritovala, nedokázala jsem se k ní přiblížit a nakonec jsem si znechutila i herečku, u které mi přišlo, že má tzv. dead fish eye, takže mi nepřišlo, že by se nějak herecky vyjímala. Mnohem zajímavější a i herecky lépe podaný byl pár druhý. Jistě, mělo to takové ty typické sladké chvilky, sem tam i humor, některé akční scény byly také povedené, ale jako celek? Vůbec mě to nebavilo, kdybych se nepřemluvila, tak jsem to otrávená po 9. dílu zahodila. A asi bych neudělala zase takovou chybu, protože se dokola opakovala pořád to samé a pak přišel 14. díl a já si jen říkala „to myslí vážně?“ Lehký spoiler! na začátku je pošlou do černých pytlů, aniž by měli mrtvoly (neplatí to 7 let pohřešovaného, nikdo jejich mrtvoly, ani jejich smrt neviděl) a pak se chlapi do roka a do dne zase vyloupnou, abychom dostali dávku „zasloužených“ emocí. Konec spoileru. Vždyť ten příběh je poskládaný z epizod, které mají působit líbivě na diváka, ale to, že jsou divně poslepované, divně poskládané, to zjevně nikdo neřeší, hlavní je, že Song Joong Ki je roztomilý, že druhý pár je roztomilý, že se tam sem tam pusinkují a mají dospělácké vtipy... Těšila jsem se, ale hrozné zklamání. Přeloženo. (15.04.2016)

Počáteční díly byly chytlavé, přičemž mi v mnoha směrech připomínaly IRIS. Do zhruba 10. dílu se na to pěkně koukalo a krásný vizuál zastiňoval nedostatky, jenomže potom jsem si začal pořádně uvědomovat jak Descendant of the Sun klame tělem. Největší slabinou celého seriálu je bezesporu příběh, který působí jako by jej tvořili za chodu. Je moc řídký a vyplňovaný spoustou vaty. Descendant of the Sun by byl možná vynikající kdyby měl pouze cca 10 dílů. ■ Milostný vztah hlavní dvojice byl zpočátku hravý a rychle se rozvíjel, ale poté přicházelo od doktorky Kang Mo-Yeon časté odmítání. Začala být naivní a nevěděla co doopravdy chce, nicméně díky toho pak otevřela příležitost pro velmi příjemné svádění od kapitána speciální jednotky Yoo Shi-Jin‘a. ■ Vedlejší pár se mnoha lidem líbil více než hlavní, já však tyto myšlenky nesdílím, protože když se oba setkávají, on má vždy na tváři stejný neutrální výraz jak ocas a když ona vede delší řeč, tak na konci nastane jedna ze dvou situací. Buď ji obejme nebo pošle doháje a odejde. WTF? (25.05.2016)

U Potomků Slunce jsem naštěstí nečekala nic převratného, nebo chytrého. Šla jsem do toho s vědomím, že to bude dost romantické a chvílemi dramatické. Dvě hlavní dvojice mne bavili už od začáku a byla jsem ráda, že oboum dali Korejci prostor. Má to nádherný hudební doprovod, který mi z mobilu pár let nevymizí. Jsem ráda, že jsem tento seriál viděla a potěšil mne konec. Zaujalo mne, že to dost lidí ohodnotilo před koncem a mám takový dojem, že to ani nedokoukali. No nebudu to protahovat. Doporučuji to jen těm, kteří mají rádi romantiku, jiné prostředí než JK, hezké korejské OSTy a vlastně ti co mají rádi typické korejské melodrama. Nic jiného od toho prosím nečekejte. A ještě perlička: Onew, který je Kpoper a ani trochu zkušený herec, je v roli sluníčka absolutně roztomilý... (20.04.2016)