Pán přílivů (S01E08)

Mráz po zádech při poslední cestě krále na trůn. Silná scéna. Poslední řev draka. Seriál mě baví čím dál víc a  GRRMův koncept alternativní středověké ságy, okořeněné lehkými prvky fantasy,  dodržuje seriál věrně. Jinak mě unavují ti zdejší "škemralové o pozornost", co  plavou "proti proudu" a hodí odpad a přitom sledují každý díl seriálu a k tomu dehonestují spokojené diváky (asi bych to neměl psát, protože tím jim pomáhám získávat tu pozornost, o kterou škemrají, ale nemůžu si pomoci - třeba budu zítra moudřejší a tenhle dodatek smáznu). (11.10.2022)

Ak by takto vyzerala prvá séria GoT, zrejme by sa tej ďalšej nedožila. Netvrdím, že to bolo zlé. Niektoré scénky boli aj pekne vyhrotené. Ale tvorcovia to zbytočne naťahujú a postave, ktorá si to ani nezaslúži doprajú emotívnu a zdĺhavú smrť. Pričom každý divák vie, že práve to odštartuje poriadne "hádky" o železný trón. A že v tej akože rodinke sú poriadne vypäté vzťahy. Posledné slová nudného Viserysa ma však potešili. Zdá sa, že sa konečne pozrieme aj na Zimohrad. (13.10.2022)

Napětí, které by se dalo krájet. Na druhou stranu mě prostě už ta politika a pletichaření přestala bavit. Ikdyž se pohybujeme mílovými kroky dopředu v čase (roky každý díl), tak se vlastně pořád nic neděje. Tedy děje, ale divákovi je to skoro jedno. Nestihne se sžít s postavami a vůči ději je až apatický. Nevím, co by se muselo stát poslední dva díly, aby mě to přesvědčilo a vtáhlo zpět, když právě nyní byly podle mě vyloženy všechny trumfy na stůl. (11.11.2022)

Asi pôjdem tentokrát proti prúdu, ale táto epizóda ma rozhodne nestrhla. Ďalší veľký dejový skok a napriek tomu stále dookola to isté. Všetci sa tu rozplývajú nad výkonom Paddy Considine-a, ale ak si niekto skutočne zaslúži pochvalu, tak sú to maskéri... Inak zdĺhavé a v tomto okamihu sa nebojím povedať už aj nudné. V porovnaní s úvodnou sezónou GoT, kde nielen hlavné, ale aj vedľajšie postavy (či už kladné, neutrálne alebo záporné) mali svoje miesto a osobité čaro, tu pôsobia všetci akosi tuctovito. A nie, nie je to len tými bielymi parochňami... (17.10.2022)

Bavila mě večeře, ze které přímo sálalo, jak u jednoho stolu spolu naposledy sedí budoucí nepřátelé na život a na smrt, protože prostě tomu střetu zabránit nejde. A odcházející král, který tu byl na krátký okamžik před sklonkem života opravdu šťastný, i když ani on nevěřil tomu, že tu rodinu dá dohromady, přes veškerou svojí snahu. A poslední scéna, kde už mluvil hodně z cesty, možná už i ke své mrtvé manželce a jehož slova si jeho stávající manželka zjevně špatně vyložila, když si myslela, že mluví k ní. *palec nahoru* btw... navíc povedený pozvolný zrod osudových protivníků Daemona a Aemonda, kteří jsou si přitom tolik podobní (10.10.2022)