Vánoce u našich

Vánoce, svobodná třicátnice a nátlak rodiny, ať už si konečně někoho najde. Není to anglická Bridget, ale norská Johanne a není to film, ale seriál s dvěma sériemi. Změnou národnosti tahle do sňatku postrkovaná dívčina získala i odlišné podání. Například mnohem nezávaznější vztah k sexu (ten koloušek by asi v tomto pojetí v britské verzi neprošel/o večírkové jízdě s kolegyní v tramvaji nemluvě), mnohem víc sněhu a zejména notnou dávku protivnosti. Ne, Johanne se dá fandit jen ze začátku, ale posupně vysvítá, že je čím dál tím větší frfňa, všechny kritizuje, sama své chyby nevidí, furt brblá nebo chlastá, odsuzuje, aniž by se sama zamyslela. Válí se ve sněhu, bojuje se svými nezralými rodiči, přátelí se se „střelenou prima“ kamarádkou, a přestože se furt projevuje jakože děsně samostatně, nakonec ji všichni dotlačí do nesmyslného svazku, který prostě nemůže vydržet. Ve dvou sériích se ty příběhy pořád opakují a divák se moc zajímavého děje nedočká. SHRNUTÍ: Bridget na sněhu, vodce a v permanentní naštvanosti. (02.01.2023)

Pro mě byl tenhle miniseriál nejpříjemnějším překvapením z vánočních filmů a seriálů, které jsem zatím letos nově viděla. Bylo to hrozně milé, vtipné ale i dojemné, byly tam klišé i nečekané zvraty. Zkoukla jsem to za 24 hodin i s prací. Jsem ráda, že se můžu těšit na pokračování. V tom, kolikrát se Johanne dostala do situací, kdy nezbývá nic než jen awkward smích, jsem se úplně viděla. (24.11.2020)

Tento mini seriál byl pro mě takovým předvánočním zjevením. Oproti jiným vánočním výtvorům je zde opravdu humor. Ne ztřeštěný, ale ze životních situací. A je prokládaný malými životními pravdami, až poučkami. A největším překvapením je, že tohle celé přišlo z Norska. Tolik k první sérii. Na druhou jsem se tím pádem moc těšil a naplánoval si ji na Silvestr. Jak snadné je něco funkčního podělat. Druhá série, se stejnými lidmi a přímo navazující, přišla o to podstatné - o humor. Hledal jsem a nenašel. A místo toho je v každém dílu nějaká nová deprese. A samozřejmě Johanne v samotném závěru podělá i ten rok trvající výběr životního partnera. Velká škoda toho potenciálu z jedničky. Nacpal bych tvůrcům kosti z vánočního kapra někam. (01.01.2021)

První série se mi vcelku líbila, sice byl děj občas hrozně pitomej, ale dalo se to. U druhé série jsem zvládl zhlédnout jen dva díly a více už ani nechci, to už bylo úplně bez děje. Jediný plusy jsou ta, že hlavní představitelka je hezká a že film má alespoň trochu vánoční atmosféru. /po první sérii: 65%, po druhé sérii: 55%/ (02.12.2020)

Velmi vydařená věc, kterou jsme zhlédli během jednoho večera. Single Johanne, pacientům v nejlepším slova smyslu oddaná sestřička, se snaží během adventních týdnů sehnat přítele, aby uspokojila spíše potřeby své rodiny než své. Vyzkouší, co se dá, a bude to jízda… K páté hvězdičce mi v této sérii chybělo o trochu víc drsného Norska a nějaká drsnější postava, ale je to holt z osloského, „měšťáckého“ prosředí, jsou Vánoce a divákovi i Johanne tak musí v této pohádce se zajímavým koncem stačit jedna vydatná jízda na běžkách. :) (12.12.2019)