Ty, já a apokalypsa

Tohle mě úplně, ale úplně minulo. Z postav mě zaujali asi...jedna..a nesmál jsem se. Já chápu, že se občas divácké nároky na humor minou s představou o tom, co je vtipné (Wet hot american summer), ale většinou alespoň poznáte, aha, tady jsem se měl smát. YMAA až na výjimky NEOBSAHUJE žádný humor. A představa autorů, že se budu upřímně zajímat, kdo je čí syn, kdo matka a kdo Ježíš...to by na to asi museli jít trochu jinak. Po třetím dílu YMAA jsem se cítil jako když se probudíte a říkáte si, to se mi zdála fakt hrozná blbost, ale bylo to hezky barevný. Inu, sny mají fakticky pět vteřin, takže se to dá přežít. A ještě si přitom pospíte. YMAA má celou sérii a prospat se u něj můžete taky. Těžko to brát jako pozitivum. PS: Představu, že splácáte 6 žánrů dohromady a jen proto to bude zábava, tak tu nesdílím... (13.11.2015)

Na zkázonosné kometě a konci světa není nic příjemného. Přesto mne tento seriál milé překvapil humorem, scénářem, námětem, pestrostí, zajímavými nápady a postavami. Na druhou stranu konec, i když je originální, tak mě skutečně trochu nepříjemně překvapil. Bez další řady to je to trochu hluché. Další série mohla být klidně postapokalyptická. Škoda, že asi vůbec nebude. Mám dojem, že britský humor nad americkým trochu převažuje a vítězí. (13.10.2016)

Seriál důkladně vykresluje, jak by mohly vypadat poslední dnové lidstva. Jak se začnou chovat lidi, když zjistí, že jim i Zemi už zbývá jen jeden jediný měsíc? Odpověď na tuhle otázku podává autenticky Daniel Defoe (jo, ten co napsal Robinsona Crusoe) ve své už skoro tři sta let staré knize Deník morového roku, kde shrnuje vzpomínky přeživších na morovou epidemii v Londýně 1665 (doporučuji k přečtení). A vychází mu to stejně, jako v tomhle seriálu. Lidé se rozdělili do tří skupin. Jedni se neustále modlili (v seriálu - hledáme řešení, jakkoliv je naděje na úspěch nepatrná), jiní se vykašlali na všechna pravidla (rabování, svoboda bez následků, kašlem na morálku a zákony) a ti třetí se starali o druhé. ___ Tak tohle všechno seriál ukazuje na příběhu několika lidí, které ze začátku zdánlivě nespojuje vůbec nic. Kupodivu, všechny ty příběhy jsou zajímavé, takže jsem se nepřistihla, jak se mi jindy u podobných skládaček stává, že bych měla své oblíbence a své otravy, jejichž osud mě vůbec nezajímá a nejradši bych to přetočila. ___ Seriál je dramatický, napínavý a místy i vtipný. Finále znamená lehký poraz na diváka, který vzhledem k tomu, že série už nebude mít pokračování, zanechá příjemně drásající otevřený konec, kdy se ptáme: a jak to, sakra, bude dál? A odpovědět si musíme leda sami. ____ Co mi jediné fakt překáželo, byla dvojrole hlavního hrdiny, kdy Mathewovi Bayntonovi věřím smutného uťápnutého chlapíka, který dokáže zmužnět až drsnými okolnostmi, ale jeho démonicky zlé alter-ego jsem mu nespolkla ani na chvíli. Kruťase bez výčitek prostě zahrát nedokáže. (29.03.2016)

"Necítíš to, Rhondo? To jiskření? Takovéhle to určitě bylo, když Lennon potkal McCartneyho. Dva nejlepší hackeři naší generace. Tváří v tvář. Rád tě poznávám, Kozožužlale2000." Seriál budí dojem, že ho psala sladěná skupinka nadšenců a každý měl na starosti jen zlomek z epizody. Žánr a styl humoru se střídají v takové kadenci, že je nálada příští minuty absolutně neodhadnutelná. Zvrat střídá zvrat a děj křižuje nazdařbůh napříč komedií, dramatem, depresí, existencialismem a melodramatem. Svět který přestává dávat smysl, asi lépe vystihnout nešlo. (29.02.2016)

V první řadě výborně napsaný a zahraný postavy, obzvlášť ta Roba Lowa, Patersona Josepha a Megan Mullally, její Leanne je kurevsky zábavná a výborně jetá. Za druhé se mi líbí ten něžný existencionální odkaz, s decentními narážkami na nenapravitelnost lidských povah, v kulisách posledních dní světa. Za třetí spád prvních pěti dílů, je strhující, avšak předvídá brzkou zkázu nekonečnosti čekání na schválení druhé řady. A ta bude. (20.12.2015)