Babylon

Chazell a jeho óda na Hollywood a období příchodu zvukových filmů. První dvě hodiny plně zábavy a hořkosladkého pohledu na tehdejší dobu a pozadí továrny na sny. Skoro jak splněny sen fanouška filmu a jeho historie. Současně také další ukázka,že režisér po svých obrovských úspěších trpí pocitem všemocnosti a jeho filmy to stahuje dolů. Ve filmu přichází (díky filtrům i formální) zlom a poslední část není zrovna povedená... Příliš se tu tlačí na umelecký záměr na úkor obsahu. Je to škoda. Vlastně není moc filmů, kterým bych ve výsledku přál lepší konec. PS: proč režisér i jeho dvorní skladatel si tu několikrát vykrádá/vkládá hudbu z LaLaLandu (chápu potenciální pocitovou návaznost,ale je to nutné...)? (18.01.2023)

Místy explozivní, ale obvykle zbytečně teatrální, hektické a extrémně dlouhé. Chazelle je tam poznat díky hudebním vsuvkám, které jsou pomyslné mini-vrcholy filmu. Óda na starý Hollywood, která má své pozitivní momenty především po technické stránce. Fantastickou kamerou začínaje, impozantní výpravou a dobrou hudbou konče. Sledovat ale tuhle nakoksovanou divočinu 190 minut vyžaduje opravdu velkou dávku trpělivosti. Většina dialogových pasáží osciluje někde mezi výběrem z hroznů Tarantina a Scorseseho, ani jednomu se to však nedorovná. Odvážný, nevšední, ale těžko stravitelný film. (11.03.2023)

Další love letter Hollywoodu, na který předtím někdo tři hodiny úmorně kálí, asi aby to bylo dekadentní pro… Vlastně nevím, pro koho. Teenagery? Prarodiče? Lidi, co nikdy neviděli žádný film? Nevěřil jsem, že to řeknu, ale nakonec to má blíž k tomu příšernému Murphyho Hollywoodu na Netflixu, i když by se to chtělo lísat k jinačím velikánům. Nakonec to nejlíp shrnuje nevzrušená sardonická novinářka Jean Smart, co si jen povzdechne "Vždyť já znala Prousta". (05.01.2023)

Jako někdo, kdo má opravdu rád film, musím říct, že je to rozhodně jeden z nejšílenějších filmů, které jsem za poslední dobu viděl. Film je emocionální horská dráha a soucítím s lidmi, kterým se nelíbil. Líbilo se mi téma filmu, které se týkalo vzestupu a pádu filmových hvězd v Hollywoodu 20. let, stejně jako poselství a sociální otázky, které toto ambiciózní dílo dokázalo obsáhnout. Musím Damiena Chazella a jeho tým pochválit za to, že nám poskytli jedinečný zážitek, co se týče tempa, prostředí a tónu. „Babylon“ je zachycen tak chaotickým a neustále se měnícím způsobem, že mě to nepřestávalo udivovat. Film vypadá fantasticky, a i když se o toto období kinematografie nezajímáte, nepochybuji, že vás „Babylon“ přesto vtáhne. Kostýmy a kulisy jsou dynamické a ukazují, jak neuspořádaný a bouřlivý byl raný Hollywood. Margot Robbie a Brad Pitt odvedli fantastické herecké výkony. Oblouky postav jsou velmi dobře napsané a scény přicházejí rychle jedna za druhou. Každá scéna má tolik vrstev, že pomáhá vyprávět nejen příběhy hlavních postav, ale zároveň i příběh Hollywoodu. Hudba k filmu je další brilantní prací v podání Justina Hurwitze. Stejně působivá je i kamera filmu. Chápu, že se to někomu líbit nebude. Místy se mi film zdá přehnaně zdramatizovaný, ale tak je to skoro u každého filmu, ať už jde o fikci nebo ne. Filmy mají být zdramatizovanou verzí života. „Babylon“ je zdramatizovanou verzí toho, jak se žilo v Los Angeles mezi 20. a 30. léty 20. století ve filmovém průmyslu. A ukázal, jaké to bylo přecházet od němého filmu k filmu mluvenému. Někteří lidé budou tento film považovat za přehnaně horlivé zobrazení Hollywoodu. Já si ale myslím, že pokud se necháte do filmu opravdu vtáhnout, budete se bavit hereckými výkony, režií i příběhem, který je vám předkládán. Pokud máte rádi kinematografii, filmy či příběhy, není možné, aby vás tento film alespoň trochu nepobavil. Film je dlouhý, ale nikdy nenudí. Bavil jsem se od začátku do konce a je mnohem lepší než většina filmů za posledních pár let. Je to film, který nabízí varování před excesy dnešní doby a zamýšlí se nad tím, co a proč vychází z Hollywoodu a dalších mediálních výtvorů. Ačkoliv je „Babylon“ milostným dopisem filmovému průmyslu, nakonec je k němu tvrdě kritický. /95% + FILM ROKU/ (05.02.2023)

Krátce - podivné. Trochu déleji - jisté a nemalé kvality to jistě má, ale nějak to nedrží pohromadě. Margot (pře)hraje skvěle, ale čím déle se na její Nellie díváte, tím víc vám leze na nervy a tím víc si přejete, aby ji přejelo auto nebo něco takového. Sympatie k Mannymu, otravného svou bezbřehou láskou k výše zmíněné, berou také záhy za své. Tobeyho epizodní role a jeho psychedelická pasáž jsou úplně mimo... 60% (26.04.2023)