Rešpekt

Nijak strhující ale řemeslně a herecky kvalitní životopisný film. Aretha Franklin byla obrovská osobnost nejen na hudebním poli a už jen kvůli ní stojí film za vidění. Jinak je to standardní životopisná klasika, které jede v zaběhnutých kolejích a nijak z nich nevybočuje. Hodnocení tak ve výsledku záleží na divákově přízni k této velké zpěvačce. (06.11.2021)

Miluju její písně...Její filmový životopis se může zdát spoustě lidem nudný a dlouhý. Možná i je. Nicméně já jsem si ho užila i s jejími běsy ( nebo právě proto, že vím o čem to je) a někam mě to i posunulo. Na rovinu musím říct, že znám daleko lepší hudební životopisy, přesto i tento zůstane v mém srdci...Za mě zjitřených 75% (20.12.2023)

Respect tu naberá nový význam. Veľmi pútavo natočený životopisný snímok. UPDATE: Nerada mením svoje hodnotenia k filmom, ale v tomto prípade som sa rozhodla zo 4* jednu odobrať. Nemám totiž pocit, že by som Respect chcela vidieť znova. Väčšinou pozerám opakovane len tie filmy, ktorým som dala aspoň 4*. Čo sa týka iných hudobných životopisov, musím uznať, že Respect je ozaj slabší film ako Rocketman či Bohemian Rhapsody, nehovoriac o Elvisovi! Hlavný dôvod je však ten, že Respect na mňa zapôsobil dosť negatívne. Nehovorí o veciach, o ktorých by mal hovoriť viac. Vôbec nie je bežné, aby 12ročné dieťa malo dieťa, o dva roky hneď ďalšie, táto smutná záležitosť je tu len akoby tak mimochodom. Áno, určite bola Aretha Franklin touto skúsenosťou poznačená, ale aj tak nechápem, prečo tak málo priestoru. Z Wikipédie som sa ešte dočítala, že otec Arethy Franklin mal mimomanželské dieťa tiež s nejakou 12ročnou dievčinkou!!! Je mi z toho až zle. Najsympatickejšia postava filmu mi bola mama Arethy Franklin. Jennifer Hudson zahrala svoju rolu myslím dobre, ale Aretha mi išla dosť na nervy, táto filmová, o skutočnú som sa nikdy nezaujímala. Hudobná zložka bola trošku až príliš, naopak keby som bola fanynkou soulu a AF, bola by som len rada. Mala pekný hlas, ale tento štýl hudby nepočúvam. 65%. (27.07.2022)

Aretha Franklin měla svoje démony (skoro jako všichni umělci) a prožila si svoje těžké chvíle,ale pozici královny soulu jí už nikdo nikdy nevezme.A z tohoto pohledu by si jako její připomínku a poctu zasloužila lepší film.Minimálně na úrovni Hackfordova Raye a do toho má Respect sakra daleko.Ano,mapuje ty nejzásadnější okamžiky jejího života počínaje smrtí matky v raném věku až k událostem po smrti Martina Luthera Kinga,která Arethou otřásla a pak se chvíli "hledala",ale dělá to takovým fádním a chvílemi extrémně nezáživným způsobem,že pocitově nemá dvě a půl hodny ale spíš tak čtyři.Hudby tu není ani málo,ale ani úplně moc,potkáme tu její největší hity,ale stejně jako celému filmu jim chybí energie (taková kterou měl už zmíněný Ray a nebo třeba Walk The Line).Celý film je napsán a natočen tak zvláštně přízemně přizdisráčsky aby náhodou nevyvolal nějakou kontroverzi a někoho neurazil,že mu to v reálu ubližuje a posouvá ho to směrem k televizní tvorbě (takové té nehezké ala Halmark).Přitom obsazení je dobré a jsou tu náznaky,že mohlo jít po delší době o opravdu dobrý životopisný filmy.Jennifer Hudson je sice lehce prkenná a působí jako by se bála to pořádně rozbalit,nicméně stále jí to hezky zpívá.Forest Whitaker je na tom podobně (jen nezpívá) a nejlépe z toho tak nakonec překvapivě vychází Marlon Wayans,který v roli Arethina manžela působí jako solidní zmetek.Ale i u něj to jsou většinou jen náznaky,nebo momenty a ve výsledku se sveze se zbytkem.Respect není vyložený průser a i přes hodně kritiky nelituji času který sem s ním strávil,jen prostě měl být lepší.Méně šedivý,energetičtější a nebo alespoň minimálně o 45 minut kratší...60% (31.08.2021)

Film jako celek spíše nudí, než aby bavil. Jsou tam chvíle, kdy mi to přišlo až moc zdlouhavé nebo zbytečné. Vše to pak zachraňují hudební scény. Myslím si, že se tvůrci při natáčení drželi hodně zpátky a to filmu škodí. S některými scénami by se dalo pracoval lépe a více dramatičtěji, což by divákovi navodilo pořádné emoce. Nejlepší a nejsilnější scénou z celého filmu je za mě bez pochyby závěr, který mě dohnal k slzám. Neuvěřitelné ztvárnění gospelové písně Amazing Grace, při které v jejím hlase slyšíte veškerou bolest, minulost a démony, kterými si Aretha prošla. Při tomhle vystoupení jsem měla husí kůži a rozhodně se zařadí mezi mé nezapomenutelné scény. (07.01.2022)