Spider-Man: Bez domova

Smolař Parker si šlape po štěstí, pro dobro všech ostatních. Velké finále se vším všudy. Přitáhnout do Spider-Mana magii má na svědomí mnoho efektních scén se starými známými padouchy, ale vrcholem zůstává skákání v zrcadlové dimenzi. Příchozí ze starých sérií pak pumpují do žil nostalgii kombinovanou s plněním snů přičemž všichni působí mnohem lépe než ve svých původních sériích. Démonický Dafoe hraje ještě o třídu lépe než před tím a jeho Goblin je v roli Parkerova školitele tím největším esem. Bezdomovec je narvaný až k prasknutí (přišli opravdu všichni kdo mohli) a občas zamrzí, že snímek není delší a to i přesto, že se místy malinko táhne. Vnadidlo na pokračování Strange, který to tentokrát pěkně posral šponuje očekávání až k hranicím našeho vesmíru a možná i za něj. (17.12.2021)

Spider Man všech Spider Manů! Na Infinity War to ani zdaleka nemá, ta je pravděpodobně nepřekonatelná, ale i tak se jedná stále o velice kvalitní počin. Řemeslně téměř bezchybně provedené a to zejména z hlediska akčních scén a důmyslně spředeného příběhu. Další skvělá věc byla výskyt všech důležitých postav, které se kdy ve filmech o pavoučích mužích objevili a dále povedené komediální prvky, jež celý film provází. Jakožto největší slabinu musím dílu vyčíst finální wannabe dojemnou záležitost, která mne teda nechala chladným. Velice dlouhá scéna, skoro až zavánějící cringem, ve které se Peter s každým zvlášť loučí a následně opětovně shledává. No, závěr bez pochyb postrádal míru účinnosti, kterou si tvůrci malovali. Stále jsem však velice spokojen 82%. PS: neškodilo by ještě trochu prostříhat. Zkrátit tak o 15-30 minut. (13.03.2022)

Bylo jasné, že to bude především fan fiction. Ale musela to být tak špatná fan fiction? Kdyby producenti chvíli Googlovali, najdou dvacet příběhů, které dal do kupy nějaký nerd ve volném čase a drží pohromadě líp. Postavy naházené bez ladu a skladu, zatím nikdy jsem neměl v Marvel filmu pocit tak hloupých lidí, jejichž chování postrádá náznaky kauzality a logiky. Toporný je i scénář od té nejzákladnější úrovně výš, kde postavy nesmyslně stojí desítky vteřin mimo záběr a mlčí, protože ještě nepřišla řada na jejich repliku a je potřeba, aby si dialog odbyl někdo jiný. Humorné vsuvky svojí nepatřičností vyvolávají až existenciální tíseň. Motiv "napravování záporáků" má velmi divný vibe, o kterém se ale nemůžu dohadovat bez spoilerování. Všechno to intertextuální magoření jen zakrývá, že ten film o ničem není - a to co do významu i metavýznamu, nebuduje funkční příběh ani metapříběh. Upřímně řečeno jsem překvapený tím, jak impotentně toporný film to je. (A rád bych podotknul, že mám rád Spider-Many Raimiho i Webba.) (15.12.2021)

Další trapný degenerativní sériový prefabrikát Mrvelu, Spájdrgej – No way homo, zoufale zavádí už svým názvem a měj by se rozhodně jmenovat Homo for sure. A tak tu máme třetí a snad už konečně poslední trampoty nesympatického upištěného pubertálního kokota a druhé největší Superbuzny Assvendžrovského homokomanda (Ano, Kapitán Analficka stále vede), jehož neanimální dvě a půl hodiny by se opět a jako obvykle daly lapidárně shrnout jako - úvodních 45 minut přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, 45 minut k posrání nudného a špatně omalovaného digitálního mrdníku spojeného se scénáristicky bezradným defilé všech dosavadních slizkých Spájdrřiťopichů a jejich změkčilých, anemických a neméně vyteplených oponentů (snad tedy až na toho chlápka, co napsal Robinsona Crusoe, ten umí být démonický i v sebedebilnější dětské sračce), no a závěrečných 45 minut opětovného přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, aby si to celá ta kohorta spotřebitelsky unifikovaných ožužlávačů leporel bez fantazie aspoň ještě hodinu poté pamatovala. Řeknu vám, že takhle se projevovat v pubertě má antikoncepční selhání, okamžitě je prodám Albáncům na porno, aby se aspoň trochu otrkala! Takže opět uleželé hovno, pečlivě účelově pomleté do standardizovaného konzumeristického hamburgru zcela bez chuti a jen se zápachem pro všežravé mongoloidní jedlíky, po kterém musí kdokoliv bez rozštěpu zase hořce zalitovat, že toho otravného pičuse i s tou jeho instáčově vyhajpovanou prkennou cigoškou a až vizuálně bolestivým a megatoporným vyžraným ťamanem už tenkrát lusknutím taky nezanihiloval Tetanus. A pokud něco takového láme světové tržební rekordy, je akorát tak nejvyšší čas se řádně vyděsit a okamžitě emigrovat do nějaké jiné nepřelidněné a aspoň kapku kvocientní dimenze, kam by MuDr. Divný tím svým „čárymáryfuchty“ bezvýhradně zakázal vstup všem nevkusným potratům uklízeček s řidiči hovnocuců. (22.01.2022)

Výborná krémová polievka s všetkými ingredienciami, po ktorých fanušíci túžili. Stretnutie postáv troch generácií skrze skrížené vesmíry rozbušilo srdce snáď každému, kto mal vzťah ku značke už od roku 2001, či dokonca skôr. Zároveň ale práve ona miešanica trošku nesie pachuť urputného snaženia sa vyhovieť všetkým. A aj keď je ten film ako technicky, tak herecky ako z velkej knihy, príbehovo až priveľmi tlačí na emocionálnu stránku v situácií, keď dôvodom všetkých osudových nešťastí je sám hlavný protagonista. Snaží sa ukázať Hollanda poprvý krát ako dospelú osobu, ale zároveň spácha najdetinskejšie chyby v najdôležitejších momentoch. To je jediný dôvod, prečo hodnotím nižšie, než plnou pálkou. Inak som sa bavil od začiatku až do konca, pretože tá nostalgická radosť mi tlačila líce do úsmevu tak či tak :) (02.01.2022)