Spider-Man: Bez domova

Jeden z nejvíce nadhodnocených filmů posledních let, jemuž se v tomto ohledu mohou rovnat snad jen Joker a Bohemian Rhapsody, možná nepostrádá pěknou myšlenku o tíži superhrdinského údělu a jeho dopadu na rodinný či milostný život, ale jinak je to neskutečná a za vlasy přitažená nuda. Jeden velký umělohmotný fanservice, který přivádí staré oblíbené postavy z jiných filmových světů v dětinské zápletce, která sice jakžtakž pasuje na vývoj Peterova charakteru, ale většinou jen dělá z jindy normálních postav blbce a s navrátilci nakládá, jako kdyby se ocitli ve skeči v Saturday Night Live. Skvělá scéna v zrcadlové dimenzi, zpočátku nepředvídatelné vedení pozornosti a pár hřejivých momentů pro fanatické fanoušky (nikomu jinému se to snad opravdu líbit nemůže) nevykoupí absenci dospělejšího humoru a jakékoli emocionální uvěřitelnosti - kromě Petera, jenž však opakovaně jedná v rozporu s tím, jak by se měl ochránce naší planety a dimenze chovat (a až neskutečně imbecilní Strange, jehož snad Cumberbatch tentokrát zahrál jen on-line z dovolené, tomu nasazuje korunu), jsou všechny postavy ploché a nezajímavé. A trpí tím i vztah Parkera s MJ, dílem ale i kvůli pokračující herecké nepřesvědčivosti Zendayay, která se umí jen tvářit ironicky s různými jemnými obměnami. Kdyby to bylo jen zábavné a plné oku lahodících atrakcí, tak hodím všechny tyhle ‘maličkosti’ nějak za hlavu, ale ani to ne.. Svět MCU mi tu poprvé začal připadat fakt hloupý a nelogický a úplně mě vytáčí, že film s takto podlézavým konceptem finančně dominuje v době, kdy skutečně inspirativní a přínosné tituly od režisérských pardálů v kinech paběrkují. Dal bych i 2*, ale to by asi nebylo úplně fér vzhledem k některým ještě horším marvelovkám, kterým jsem ty 3* dal - i když ty byly aspoň vtipnější a svižnější. (15.01.2022)

Spider-Man: Bez domova je splněný sen, o kterém jsem nikdy netušil, že bych ho vůbec někdy mohl mít. Neskutečný zážitek. Série momentů, která kombinuje vzpomínky na dětství s vlídnou nostalgií. Je zajímavé, kam Marvel za pět let došel. V roce 2017 mi komiksovka Doktora Strange přišla průměrná (kvůli jeho postavě samotné, což se vlastně nezměnilo) a dneska se tu na sklonku roku 2021 rozplývám blahem nad tím, co s postavou Spider-Mana (i se zapříčiněním Doktora Strangeho) v Marvelu dokázali udělat. Mluvit o filmu by bylo jako otevřít knihu spoilerů - hrozná škoda. Kdo si se Spider-Manem prošel dětství jako já, tak pro toho bude tento film zážitkem na celý život. (30.12.2021)

"Spider-Man: Bez domova" je v rámci dosavadních komiksáren zázračný úkaz. Na rozdíl od jiných superhrdinských filmů se totiž nepodřizuje taťkovskému étosu stárnoucích fanboyů, ale cílí výhradně na mileniály a mladší ročníky. Ba co víc, dokonce přejímá jejich hodnoty a ještě ke všemu je konfrontuje s v jádru zlou a návodně korozivní černobílou dualitou starších filmů. Stejně jako dnešní (respektive každá) mladá generace je také její Spider-Man zbrkle hyperaktivní, naivní a idealistický. Zásadnější posun, vedle hypermediality a motivu kamarádství, se ale projevuje v proměně spidermanovskýh hodnot a poselství. Ačkoli i zde nevyhnutelně dojde na rozumbradovsky dospělácké "with great power comes great responsibility", Hollandův Spider-Man v rámci oblouku dospívání nemusí přijít o svůj mladický pohled na svět. Ten prostupuje celým filmem a podmiňuje ústřední motiv zdejšího vyprávění, jímž je snaha se záporáky nebojovat, nýbrž hledat cesty, jak jim pomoci. (08.01.2022)

Ukecána potomkem k návštěvě kina jsem dala šanci pavoukovi bez domovské pavučinky. Pro mě prozívaný čas zhruba dvě třetiny filmu.  Děj jakoby pořád stál, nechtěl se vyvíjet, jednoduše nudil.  Netvrdím, že všechno bylo špatně. Poslední třetinka se trochu rozjela a nabídla mým smyslům zajímavou akční baštu včetně návratu z minulosti. Taky mi nikdy neseděl současný hlavní představitel lidského osminožce a jeho genderově schválení nejlepší kamarádi mi rovněž dělali velký problém. Ale stokrát lépe tak, než když se Amíci snaží kujvit klasické pohádky nebo příběhy a legendy středověké Evropy. (20.03.2022)

Když fandíte filmům dost dlouho, začnou se vám po čase takovým zvláštním způsobem odměňovat. Začnou vám fandit zpátky, ať s nimi vydržíte. Začnete je milovat, a ony začnou zbožňovat vás, jako jejich unikátního diváka. Začnou vám jít na ruku, protože ví, že by bez vás neexistovaly. Udělají z vás nadšence, geeka, fanatika, požírače trailerů a hltače drbů ze světa hereckých celebrit. V tomhle univerzu se filmy a diváci potřebují, a Marvel to ví, a hází po nás jeden fan service za druhým. Díky za to. Díky, pokud jste stejní blázni jako já, protože i vy jste tuhle comicsovou cestu umožnili. Dýchá skrze nás všechny. [CinemaCity Zličín] (15.12.2021)