Spider-Man: Bez domova

Zápletka, kterou nezpůsobí dilema, ale mladá dilina svým zbytečným rozhodnutím. Vznikl z toho zbytečný film, kde otevřené multiversum poskytuje sice spoustu možností, ale je to jen dění pro dění. Nic zásadního se nestalo a i kdyby, všechno jde obrátit či zvrátit, protože zrcadel nebo paralelních světů je neomezeně. Při poslední scéně je trilogie nejen uzavřena, ale vlastně prohlášena za zbytečnou a zapomenutou. (16.12.2022)

Výborná krémová polievka s všetkými ingredienciami, po ktorých fanušíci túžili. Stretnutie postáv troch generácií skrze skrížené vesmíry rozbušilo srdce snáď každému, kto mal vzťah ku značke už od roku 2001, či dokonca skôr. Zároveň ale práve ona miešanica trošku nesie pachuť urputného snaženia sa vyhovieť všetkým. A aj keď je ten film ako technicky, tak herecky ako z velkej knihy, príbehovo až priveľmi tlačí na emocionálnu stránku v situácií, keď dôvodom všetkých osudových nešťastí je sám hlavný protagonista. Snaží sa ukázať Hollanda poprvý krát ako dospelú osobu, ale zároveň spácha najdetinskejšie chyby v najdôležitejších momentoch. To je jediný dôvod, prečo hodnotím nižšie, než plnou pálkou. Inak som sa bavil od začiatku až do konca, pretože tá nostalgická radosť mi tlačila líce do úsmevu tak či tak :) (02.01.2022)

Další trapný degenerativní sériový prefabrikát Mrvelu, Spájdrgej – No way homo, zoufale zavádí už svým názvem a měj by se rozhodně jmenovat Homo for sure. A tak tu máme třetí a snad už konečně poslední trampoty nesympatického upištěného pubertálního kokota a druhé největší Superbuzny Assvendžrovského homokomanda (Ano, Kapitán Analficka stále vede), jehož neanimální dvě a půl hodiny by se opět a jako obvykle daly lapidárně shrnout jako - úvodních 45 minut přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, 45 minut k posrání nudného a špatně omalovaného digitálního mrdníku spojeného se scénáristicky bezradným defilé všech dosavadních slizkých Spájdrřiťopichů a jejich změkčilých, anemických a neméně vyteplených oponentů (snad tedy až na toho chlápka, co napsal Robinsona Crusoe, ten umí být démonický i v sebedebilnější dětské sračce), no a závěrečných 45 minut opětovného přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, aby si to celá ta kohorta spotřebitelsky unifikovaných ožužlávačů leporel bez fantazie aspoň ještě hodinu poté pamatovala. Řeknu vám, že takhle se projevovat v pubertě má antikoncepční selhání, okamžitě je prodám Albáncům na porno, aby se aspoň trochu otrkala! Takže opět uleželé hovno, pečlivě účelově pomleté do standardizovaného konzumeristického hamburgru zcela bez chuti a jen se zápachem pro všežravé mongoloidní jedlíky, po kterém musí kdokoliv bez rozštěpu zase hořce zalitovat, že toho otravného pičuse i s tou jeho instáčově vyhajpovanou prkennou cigoškou a až vizuálně bolestivým a megatoporným vyžraným ťamanem už tenkrát lusknutím taky nezanihiloval Tetanus. A pokud něco takového láme světové tržební rekordy, je akorát tak nejvyšší čas se řádně vyděsit a okamžitě emigrovat do nějaké jiné nepřelidněné a aspoň kapku kvocientní dimenze, kam by MuDr. Divný tím svým „čárymáryfuchty“ bezvýhradně zakázal vstup všem nevkusným potratům uklízeček s řidiči hovnocuců. (22.01.2022)

Já to říkám pořád, že fanservis se už dávno stal svébytným žánrem, se kterým umí jednoznačně nejlépe pracovat Marvel a tady se z toho stal jeden z těch žánrů nejdůležitějších. A vůbec to nevadí, protože to funguje perfektně a jasně ukazuje, že Marvel rozhodně není po Endgame vyprázdněný a stále dokáže vyrábět zajímavé příběhy, které další díly téhle monstr-série ještě dotáhnou do dokonalosti (co si zde dr. Strange začal, to si dokončí ve své sólovce). Nemá cenu se tu rozepisovat nad jednotlivými částmi filmu, protože všechny jsou když ne skvělé, tak minimálně značně nadprůměrné, nostalgie funguje i u toho, kdo kdo k půlce postav nikdy nic moc necítil a jakkoliv spousta Marvelovek trpí tím, že komediální linka jasně vítězí nad scénami, které jsou smutné a emocionální, zde se díky masivnímu budování Spider-světa v mnoha předchozích dílech daří vyloženě zavlhčit oči do takové míry, že jsem předstíral, že jsem se jen do hřbetu ruky bodl vidličkou, kterou si od teď budu pro podobné případy do kinosálu vždy nosit. (06.03.2022)

Spider Man všech Spider Manů! Na Infinity War to ani zdaleka nemá, ta je pravděpodobně nepřekonatelná, ale i tak se jedná stále o velice kvalitní počin. Řemeslně téměř bezchybně provedené a to zejména z hlediska akčních scén a důmyslně spředeného příběhu. Další skvělá věc byla výskyt všech důležitých postav, které se kdy ve filmech o pavoučích mužích objevili a dále povedené komediální prvky, jež celý film provází. Jakožto největší slabinu musím dílu vyčíst finální wannabe dojemnou záležitost, která mne teda nechala chladným. Velice dlouhá scéna, skoro až zavánějící cringem, ve které se Peter s každým zvlášť loučí a následně opětovně shledává. No, závěr bez pochyb postrádal míru účinnosti, kterou si tvůrci malovali. Stále jsem však velice spokojen 82%. PS: neškodilo by ještě trochu prostříhat. Zkrátit tak o 15-30 minut. (13.03.2022)