Spider-Man: Bez domova

Zdařilý popcorňák a solidní "spajdrmenovka" o přerodu Petera z náctiletého cápka v muže, která však naprosto selhává ve dvou aspektech. Paradoxně v těch, na kterých by měla stavět a stát; ve využití starých známých a ve fan-servisu. V době kdy spider-universum nabídlo v posledních několika mála letech takové skvosty jako Paralelní světy (takto se pracuje s možnostmi "mnohasvětů"), Life Story (takto vypadá skutečný fan-servis) či insomniackou reimaginaci (takto se pracuje s vážnými tématy ve Spideyho podání), tak přijít s něčím, co si sice skvěle rozsype na zem veškeré dostupné kostičky LEGA, ale nesestaví z nich vůbec nic než přesně to co čekáte, to je na přes držku. Přitom času i prostoru je dostatek, ale není zde ani náznak snahy o cokoli více než "XY sundá masku, rozezní se jeho hudební motiv, padne jeho hláška, diváku vyšiluj". Žádný nápad, žádná hravost, nic nad rámec několika vteřin nostalgie. To není fan-servis důstojný tolika es v rukávu, kolik jich tu je. A že jich tu je! Z toho se dalo (a mělo!) vytřískat tolik. No dalo, ale nevytřískalo. A tak je výsledkem prostě jen ten zdařilý popcorňák a solidní "spajdrmenovka" na jedno použití. (16.12.2021)

Bylo jasné, že to bude především fan fiction. Ale musela to být tak špatná fan fiction? Kdyby producenti chvíli Googlovali, najdou dvacet příběhů, které dal do kupy nějaký nerd ve volném čase a drží pohromadě líp. Postavy naházené bez ladu a skladu, zatím nikdy jsem neměl v Marvel filmu pocit tak hloupých lidí, jejichž chování postrádá náznaky kauzality a logiky. Toporný je i scénář od té nejzákladnější úrovně výš, kde postavy nesmyslně stojí desítky vteřin mimo záběr a mlčí, protože ještě nepřišla řada na jejich repliku a je potřeba, aby si dialog odbyl někdo jiný. Humorné vsuvky svojí nepatřičností vyvolávají až existenciální tíseň. Motiv "napravování záporáků" má velmi divný vibe, o kterém se ale nemůžu dohadovat bez spoilerování. Všechno to intertextuální magoření jen zakrývá, že ten film o ničem není - a to co do významu i metavýznamu, nebuduje funkční příběh ani metapříběh. Upřímně řečeno jsem překvapený tím, jak impotentně toporný film to je. (A rád bych podotknul, že mám rád Spider-Many Raimiho i Webba.) (15.12.2021)

Skvěle padnoucí završení povedené trilogie. Hollandův Spidey pokračuje tam, kde posledně skončil, jen naplno využívá možností, které se mu otevřely díky multiverzu. A funguje to na výbornou. Šikovný scénář těží z náletu ozkoušených postav tunu atrakcí i nezvykle silných emocionálních dilemat. Hollandův Spidey tu definitivně dospívá a čelí prvním opravdu vážným osudovým výzvám, čímž se zručný režisér znovu proplétá s naprostou suverenitou, byť v easy teenagerském duchu komiksové předlohy. Výsledek je zábavný, dojemný i velkolepý a jako návrat starých známých se trefuje maximálně. V mnoha směrech ultimátní hraný Spider-Man. (16.12.2021)

Do polovice výborná marvelovka, od... ehm... otvorenia portálov u Nedovej babky  namôjdušu najlepšia marvelovka. Neskutočná smršť hlášok ("My back!", "You´re Amazing!"), cool záberov a dojímavých momentov ("Si v poriadku, MJ?", "A ty?", "Áno, som"). Je to taký ten film, po ktorom si ešte 3 hodiny rozprávate, čo všetko sa vám tam páčilo. To som už dosť dlho nezažil. Plus, film dokázal, že Dafoeov Green Goblin bol suverénne najlepší Spideyho protivník. (16.01.2022)

Další trapný degenerativní sériový prefabrikát Mrvelu, Spájdrgej – No way homo, zoufale zavádí už svým názvem a měj by se rozhodně jmenovat Homo for sure. A tak tu máme třetí a snad už konečně poslední trampoty nesympatického upištěného pubertálního kokota a druhé největší Superbuzny Assvendžrovského homokomanda (Ano, Kapitán Analficka stále vede), jehož neanimální dvě a půl hodiny by se opět a jako obvykle daly lapidárně shrnout jako - úvodních 45 minut přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, 45 minut k posrání nudného a špatně omalovaného digitálního mrdníku spojeného se scénáristicky bezradným defilé všech dosavadních slizkých Spájdrřiťopichů a jejich změkčilých, anemických a neméně vyteplených oponentů (snad tedy až na toho chlápka, co napsal Robinsona Crusoe, ten umí být démonický i v sebedebilnější dětské sračce), no a závěrečných 45 minut opětovného přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, aby si to celá ta kohorta spotřebitelsky unifikovaných ožužlávačů leporel bez fantazie aspoň ještě hodinu poté pamatovala. Řeknu vám, že takhle se projevovat v pubertě má antikoncepční selhání, okamžitě je prodám Albáncům na porno, aby se aspoň trochu otrkala! Takže opět uleželé hovno, pečlivě účelově pomleté do standardizovaného konzumeristického hamburgru zcela bez chuti a jen se zápachem pro všežravé mongoloidní jedlíky, po kterém musí kdokoliv bez rozštěpu zase hořce zalitovat, že toho otravného pičuse i s tou jeho instáčově vyhajpovanou prkennou cigoškou a až vizuálně bolestivým a megatoporným vyžraným ťamanem už tenkrát lusknutím taky nezanihiloval Tetanus. A pokud něco takového láme světové tržební rekordy, je akorát tak nejvyšší čas se řádně vyděsit a okamžitě emigrovat do nějaké jiné nepřelidněné a aspoň kapku kvocientní dimenze, kam by MuDr. Divný tím svým „čárymáryfuchty“ bezvýhradně zakázal vstup všem nevkusným potratům uklízeček s řidiči hovnocuců. (22.01.2022)