Spider-Man: Bez domova

„Vodu slanou nebo sladkou?"„?"„No, když jste ta chobotnice...tak sladkou." Jednoznačně pro mne doposud nejlepší filmové dobrodružství pavoučího muže (Paralelní světy nepočítám, anžto jsou animované). Také je ovšem nejdospěláčtější. Není pro děti (což nebyly tak úplně ani předchozí dva) a Parker je už více dospělý než dospívající. Ale mám pocit, že z dospělých ho ocení jen ti, co ujíždějí na zábavných a fantastických příbězích, případně rovnou comicsech, jelikož tohle je čistě comicsový film. Spidey žvaní a vtipkuje tak, jako to dělá v comicsech, i když po většinu času mu až tak do smíchu není. A když se finále přenese na Sochu svobody, z níž odpadne štít CA, protože Avengers jsou zde vnímáni jen jako nějaká kapela, tak jde o všechno, nejen o zničení další kulturní památky. Osobně jsem si užil jak návrat předchozích představitelů Spidermana, tak i padouchů. Největší radost mi udělali Defoe s Molinou. Pokud ale byl někdo nespokojen s předchozími filmy, návštěvu kina mu nedoporučuji. Vyvaruje se zklamání a nářků, že ho tenhle třeskutě zábavný film nudil. (17.12.2021)

Spider Man všech Spider Manů! Na Infinity War to ani zdaleka nemá, ta je pravděpodobně nepřekonatelná, ale i tak se jedná stále o velice kvalitní počin. Řemeslně téměř bezchybně provedené a to zejména z hlediska akčních scén a důmyslně spředeného příběhu. Další skvělá věc byla výskyt všech důležitých postav, které se kdy ve filmech o pavoučích mužích objevili a dále povedené komediální prvky, jež celý film provází. Jakožto největší slabinu musím dílu vyčíst finální wannabe dojemnou záležitost, která mne teda nechala chladným. Velice dlouhá scéna, skoro až zavánějící cringem, ve které se Peter s každým zvlášť loučí a následně opětovně shledává. No, závěr bez pochyb postrádal míru účinnosti, kterou si tvůrci malovali. Stále jsem však velice spokojen 82%. PS: neškodilo by ještě trochu prostříhat. Zkrátit tak o 15-30 minut. (13.03.2022)

Netušil jsem, že půjde zopakovat emocionální rozstřel, který mi darovala Endgame - a už vůbec ne, že se to povede jen o dva roky později a ještě navíc takhle ze zálohy. Domů totiž míří nejenom cesta, ale i způsob splácení letitých dluhů věrným fanouškům, ať už to právě bolí či hřeje sebevíc. První třetina je ještě klasická atrakce z čisté MCU formule, hyperaktivní arkáda, kterou někdo miluje a někdo nenávidí. Jakmile se ale zvážní a do děje vstoupí Doctor Strange, je všechno lepší, čistější a epičtější. Od jisté chvíle se ze mě stalo emocionální klubíčko, které v hudebních či dialogových reminiscencích myslelo stále na to samé. Jak je to parádní pocit, že v tuhle chvíli můžu být u toho. Vánoční dárek, finále trilogie, rozcestí pavoučího fandomu, potvrzení rostoucího talentu Toma Hollanda a v neposlední řadě velkofilm, který by nějakou záhadou dokázal stát i sám o sobě. (20.12.2021)

Ukecána potomkem k návštěvě kina jsem dala šanci pavoukovi bez domovské pavučinky. Pro mě prozívaný čas zhruba dvě třetiny filmu.  Děj jakoby pořád stál, nechtěl se vyvíjet, jednoduše nudil.  Netvrdím, že všechno bylo špatně. Poslední třetinka se trochu rozjela a nabídla mým smyslům zajímavou akční baštu včetně návratu z minulosti. Taky mi nikdy neseděl současný hlavní představitel lidského osminožce a jeho genderově schválení nejlepší kamarádi mi rovněž dělali velký problém. Ale stokrát lépe tak, než když se Amíci snaží kujvit klasické pohádky nebo příběhy a legendy středověké Evropy. (20.03.2022)

Další trapný degenerativní sériový prefabrikát Mrvelu, Spájdrgej – No way homo, zoufale zavádí už svým názvem a měj by se rozhodně jmenovat Homo for sure. A tak tu máme třetí a snad už konečně poslední trampoty nesympatického upištěného pubertálního kokota a druhé největší Superbuzny Assvendžrovského homokomanda (Ano, Kapitán Analficka stále vede), jehož neanimální dvě a půl hodiny by se opět a jako obvykle daly lapidárně shrnout jako - úvodních 45 minut přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, 45 minut k posrání nudného a špatně omalovaného digitálního mrdníku spojeného se scénáristicky bezradným defilé všech dosavadních slizkých Spájdrřiťopichů a jejich změkčilých, anemických a neméně vyteplených oponentů (snad tedy až na toho chlápka, co napsal Robinsona Crusoe, ten umí být démonický i v sebedebilnější dětské sračce), no a závěrečných 45 minut opětovného přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, aby si to celá ta kohorta spotřebitelsky unifikovaných ožužlávačů leporel bez fantazie aspoň ještě hodinu poté pamatovala. Řeknu vám, že takhle se projevovat v pubertě má antikoncepční selhání, okamžitě je prodám Albáncům na porno, aby se aspoň trochu otrkala! Takže opět uleželé hovno, pečlivě účelově pomleté do standardizovaného konzumeristického hamburgru zcela bez chuti a jen se zápachem pro všežravé mongoloidní jedlíky, po kterém musí kdokoliv bez rozštěpu zase hořce zalitovat, že toho otravného pičuse i s tou jeho instáčově vyhajpovanou prkennou cigoškou a až vizuálně bolestivým a megatoporným vyžraným ťamanem už tenkrát lusknutím taky nezanihiloval Tetanus. A pokud něco takového láme světové tržební rekordy, je akorát tak nejvyšší čas se řádně vyděsit a okamžitě emigrovat do nějaké jiné nepřelidněné a aspoň kapku kvocientní dimenze, kam by MuDr. Divný tím svým „čárymáryfuchty“ bezvýhradně zakázal vstup všem nevkusným potratům uklízeček s řidiči hovnocuců. (22.01.2022)