Spider-Man: Bez domova

„Aké je to chodiť so Spider-Manom? Zaujíma sa o vaše pocity?“ Ako keby človeku, ktorý má načítané a napozerané všetky veci so Spider-Manom, dali 200 miliónov a telefónne čísla na... istých... ehm... hercov... a nechali mu absolútne voľné ruky, aby si robil čo uzná za vhodné. Nad scenárom je lepšie nepremýšľať. Nepáčil sa mi dôvod, pre ktorý k „tomu“ došlo. Neverím, že by s niečím takým súhlasil Doctor Strange. Ak by aj súhlasil, aká je šanca, že by sa to niekomu ako on vymklo spod kontroly len preto, že mu do toho neustále niekto doslova rozpráva? Navyše sa (opäť raz) potvrdzuje riziko postavy, akou je Strange: je taký mocný, že môže prakticky všetko vo vesmíre, potom je ale otázne, prečo sa dejú zlé veci, keď by teoreticky stačilo, aby napochodoval na scénu, spravil dve-tri kúzla a za 25 sekúnd by bolo po nebezpečenstve. Nepozdával sa mi ani lacný dôvod, ako ušetriť na digitálnej postave tým, že ju na dlhé minúty schovám do dodávky, to ako vážne?. Spôsob, akým sa Peter na konci rozlúči so svojimi dvoma „priateľmi“ budí rozpaky. Vlastne aj posledné scény so Spideyho protivníkmi sú nejaké... nijaké. To je naozaj také jednoduché, zbaviť superschopností tie postavy, ktoré ich boli zbavené? To zásadným spôsobom mení komiksový žáner! Stačí dotyčnému záporákovi pichnúť injekciu a o desať sekúnd je z neho normálny inteligent. Akonáhle ale nad tým prestanete premýšľať (je otázne, či to dokážete, pretože scenáristi občas volia neskutočne rapídne oslie mostíky a drastické dramaturgické náhody), čaká vás originálna, prekvapivá a robustná jazda so skvelými postavami. Som fanúšik, ktorý čítal stovky Spider-Manových komiksov (a samozrejme videl filmy), takže som sa spokojne usmieval aj v scénach, ktoré ľuďom v sále, ktorí ich nečítali, buď nič nehovorili, alebo ich dokonca kvôli svojej vlastnej nevedomosti považovali za komické (úprimné dojatie istej postavy vo finále po tom, čo inú postavu zachránila pred smrteľným pádom). Páčil sa mi spôsob, ako Peter využil matematiku, ale to som nemal povedať, lebo to potom bude vyzerať tak, že podobných parádnych scén je tam len pár. To ale nie je pravda. Nie je ich tam pár. Je ich tam asi... veľa. Pred zájdením do kina som vedel o niektorých šokujúcich zvratoch, no i tak som bol prekvapený, ako nečakane nimi tvorcovia narábali. A vezmite si do kina vreckovky. P.S. - Potitulková scéna príšerná. (26.01.2022)

Pocitově zřejmě nejslabší díl z nejnovější trilogie. První polovinu jsem byl solidně naštvaný, uvědomil jsem si že na nás bude v nejbližší době uplatňovat Hollywood nový trik. Nově se mu říká Multivesmír. Když v sérii nebo frančíze nebudeš vědět kudy kam, zkrátka si pomůžeš jinou dimenzí. Zrecykluješ známé postavy a na závěr necháš ideálně ještě hlavního hrdinu, aby vymazal všem paměť a je vyřešeno. Takhle se vlastně bude moct v příštích dílech jet zase pěkně od znova. A to jako vážně? Spider-Man: No Way Home je na povrchu pěkný, ale v minulých dílech jsme měli sympaticky budované postavy, příjemný, trošku středoškolský příběh, kamarádství, první lásky. Tady nic takového bohužel není. Holland se zachoval vlastně jako trošku nezodpovědné hovádko. Nejvíce se mě líbil Garfield, který složil ve své roli pořádný reparát. Člověk si holt nesmí moc připouštět, jak jej Hollywood zase jednou opil rohlíkem. 70% (28.03.2022)

Smolař Parker si šlape po štěstí, pro dobro všech ostatních. Velké finále se vším všudy. Přitáhnout do Spider-Mana magii má na svědomí mnoho efektních scén se starými známými padouchy, ale vrcholem zůstává skákání v zrcadlové dimenzi. Příchozí ze starých sérií pak pumpují do žil nostalgii kombinovanou s plněním snů přičemž všichni působí mnohem lépe než ve svých původních sériích. Démonický Dafoe hraje ještě o třídu lépe než před tím a jeho Goblin je v roli Parkerova školitele tím největším esem. Bezdomovec je narvaný až k prasknutí (přišli opravdu všichni kdo mohli) a občas zamrzí, že snímek není delší a to i přesto, že se místy malinko táhne. Vnadidlo na pokračování Strange, který to tentokrát pěkně posral šponuje očekávání až k hranicím našeho vesmíru a možná i za něj. (17.12.2021)

Uznávám, že jsem byl před třetím Spider-Manem malinko neklidný a bál se, aby z vyvrcholení Spideyho trilogie a návratu mnoha starých záporáků nevznikla hodně divoká splácanina, která se Jonu Wattsovi rozpadne pod rukama. Jenže k tomu naštěstí opravdu nedošlo. Ano, v první hodině snímek ještě občas malinko kulhá pod nánosem teenagerského a někdy na sílu hnaného humoru, jenž mě malinko irititoval už ve dvojce. Stejně tak chování postav je místy na zdvižené obočí a je mi jasné, že rejpalové si ve scénáři najdou svoje. Jenže pak už přijde jen totální komiksový nářez, v němž Jon Watts jede na plný plyn a ukazuje, jak si je s každým dalším filmem blockbusterově jistý v kramflecích Nový Spider-Man se tak rázem změní v natřískanou a nahláškovanou jízdu, v níž dokáže Watts i příběh několikrát velmi příjemně překvapit i skvěle využít všechny záporáky, z nichž má téměř každý svůj moment na to zazářit. Scénář pak navíc umí chytře pracovat s jednotlivými motivy, linkami, narážkami, uzavírat možné i nemožné dějové kruhy… a v závěru ždímat emoce na maximum. Třetí Spider-Man je zkrátka i přes jisté mušky v první polovině výtečným a řemeslně precizním vyvrcholením trilogie, o němž fanoušci snili. Na Tobeyho dvojku Bez domova sice stále nemá, mezi trojici nejlepších pavoučích kousků se ovšem nový Spidey vyšplhal celkem s přehledem. (15.12.2021)