Spider-Man: Bez domova

Den po třech králích jsem se rozhodl napsat první komentář roku 2022. A to o pokud to dobře počítám 27. film MCU (Marvel Cinematic Universe), z nich jsem neviděl všechny a některé později. Takže třeba Toma Hollanda jako Spider-mana zaregistroval v částečně prospané Občanské válce a Avengers Infinity War a Endgame. Předchozí film Spider-man: Daleko od domova kde Prahu hrál Liberec jsem neviděl, když jsem usedal v doprovodu synovců 27.12. 2021 do sedadla kina Cinemacity Chodov. Na druhou stranu spidermanní filmy s Andrewu Garfieldem jsem neviděl vůbec. Spider-mana mám spojeného s Tobey Maguirem (s ním jsem viděl všechny tři filmy).  Musím přiznat, že film mě příjemně překvapil a to využitím předchozích filmových sérii. Nebýt možná trochu pomalého rozjezdu, tak by to bylo 5 hvězd, Takto jsou to velmi silné hvězdy. Možná časem zkouknu ostatní spider-manní filmy i Andrewu Garfieldem (fascinuje mne, že má příjmení stejné jako jméno tlustý zrzavý komiksový kocour). (07.01.2022)

Další trapný degenerativní sériový prefabrikát Mrvelu, Spájdrgej – No way homo, zoufale zavádí už svým názvem a měj by se rozhodně jmenovat Homo for sure. A tak tu máme třetí a snad už konečně poslední trampoty nesympatického upištěného pubertálního kokota a druhé největší Superbuzny Assvendžrovského homokomanda (Ano, Kapitán Analficka stále vede), jehož neanimální dvě a půl hodiny by se opět a jako obvykle daly lapidárně shrnout jako - úvodních 45 minut přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, 45 minut k posrání nudného a špatně omalovaného digitálního mrdníku spojeného se scénáristicky bezradným defilé všech dosavadních slizkých Spájdrřiťopichů a jejich změkčilých, anemických a neméně vyteplených oponentů (snad tedy až na toho chlápka, co napsal Robinsona Crusoe, ten umí být démonický i v sebedebilnější dětské sračce), no a závěrečných 45 minut opětovného přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, aby si to celá ta kohorta spotřebitelsky unifikovaných ožužlávačů leporel bez fantazie aspoň ještě hodinu poté pamatovala. Řeknu vám, že takhle se projevovat v pubertě má antikoncepční selhání, okamžitě je prodám Albáncům na porno, aby se aspoň trochu otrkala! Takže opět uleželé hovno, pečlivě účelově pomleté do standardizovaného konzumeristického hamburgru zcela bez chuti a jen se zápachem pro všežravé mongoloidní jedlíky, po kterém musí kdokoliv bez rozštěpu zase hořce zalitovat, že toho otravného pičuse i s tou jeho instáčově vyhajpovanou prkennou cigoškou a až vizuálně bolestivým a megatoporným vyžraným ťamanem už tenkrát lusknutím taky nezanihiloval Tetanus. A pokud něco takového láme světové tržební rekordy, je akorát tak nejvyšší čas se řádně vyděsit a okamžitě emigrovat do nějaké jiné nepřelidněné a aspoň kapku kvocientní dimenze, kam by MuDr. Divný tím svým „čárymáryfuchty“ bezvýhradně zakázal vstup všem nevkusným potratům uklízeček s řidiči hovnocuců. (22.01.2022)

- [ ] Dá se u tohoto filmu vůbec spoilerovat, když už jsme všechno věděli dopředu? To by byla taková pecka, kdybychom nevěděli vůbec nic. Trojka Spider-mana je bezpochyby unikát, který propojuje tři separátní paralelní světy sérií, které v jistých ohledech nedopadly úplně nejlépe, ale nyní dostávají druhou šanci na zakončení. No way home je obrovský fan servis, který se jen zázrakem povedlo skloubit dohromady, ale mně zvlášť u této série s Hollandem úplně nesedí, jak moc je cheesy. A nejvíce pro mě funguje právě v momentech, kdy předkládá vážnou tvář a nikdo vzápětí neupadne nebo neudělá jinou volovinu. Nicméně je to furt marvelovka se svými trademarky, kterou za to všechno co dělá, tak hrozně cením, ale tolik jsem si jí zkrátka tentokrát neužil (doma už jsem s tim počítal a užil si to více). Dle hodnocení a nadšených diváků všude kolem mě však rozhodně návštěvou kina vedle nešlápnete a snad to dá tu miliardu jako za starých časů! (edit a že to zbořilo, co se dalo) (15.12.2021)

„Aké je to chodiť so Spider-Manom? Zaujíma sa o vaše pocity?“ Ako keby človeku, ktorý má načítané a napozerané všetky veci so Spider-Manom, dali 200 miliónov a telefónne čísla na... istých... ehm... hercov... a nechali mu absolútne voľné ruky, aby si robil čo uzná za vhodné. Nad scenárom je lepšie nepremýšľať. Nepáčil sa mi dôvod, pre ktorý k „tomu“ došlo. Neverím, že by s niečím takým súhlasil Doctor Strange. Ak by aj súhlasil, aká je šanca, že by sa to niekomu ako on vymklo spod kontroly len preto, že mu do toho neustále niekto doslova rozpráva? Navyše sa (opäť raz) potvrdzuje riziko postavy, akou je Strange: je taký mocný, že môže prakticky všetko vo vesmíre, potom je ale otázne, prečo sa dejú zlé veci, keď by teoreticky stačilo, aby napochodoval na scénu, spravil dve-tri kúzla a za 25 sekúnd by bolo po nebezpečenstve. Nepozdával sa mi ani lacný dôvod, ako ušetriť na digitálnej postave tým, že ju na dlhé minúty schovám do dodávky, to ako vážne?. Spôsob, akým sa Peter na konci rozlúči so svojimi dvoma „priateľmi“ budí rozpaky. Vlastne aj posledné scény so Spideyho protivníkmi sú nejaké... nijaké. To je naozaj také jednoduché, zbaviť superschopností tie postavy, ktoré ich boli zbavené? To zásadným spôsobom mení komiksový žáner! Stačí dotyčnému záporákovi pichnúť injekciu a o desať sekúnd je z neho normálny inteligent. Akonáhle ale nad tým prestanete premýšľať (je otázne, či to dokážete, pretože scenáristi občas volia neskutočne rapídne oslie mostíky a drastické dramaturgické náhody), čaká vás originálna, prekvapivá a robustná jazda so skvelými postavami. Som fanúšik, ktorý čítal stovky Spider-Manových komiksov (a samozrejme videl filmy), takže som sa spokojne usmieval aj v scénach, ktoré ľuďom v sále, ktorí ich nečítali, buď nič nehovorili, alebo ich dokonca kvôli svojej vlastnej nevedomosti považovali za komické (úprimné dojatie istej postavy vo finále po tom, čo inú postavu zachránila pred smrteľným pádom). Páčil sa mi spôsob, ako Peter využil matematiku, ale to som nemal povedať, lebo to potom bude vyzerať tak, že podobných parádnych scén je tam len pár. To ale nie je pravda. Nie je ich tam pár. Je ich tam asi... veľa. Pred zájdením do kina som vedel o niektorých šokujúcich zvratoch, no i tak som bol prekvapený, ako nečakane nimi tvorcovia narábali. A vezmite si do kina vreckovky. P.S. - Potitulková scéna príšerná. (26.01.2022)

U málokterého filmu bych byl rád, kdybych přišel pozdě, tady bych to však docela ocenil. Spider-Man: Bez domova je totiž super, naneštěstí je super až po hodině, kdy se to všechno začne spojovat, pořádně se šlápne na plyn a Jon Watts servíruje nejen fanservice a hodně solidní akci, ale i velmi funkční emoce. Všichni na plátně si to užívají a můžou se právem plácat po zádech, že natočili parádní popcornovou zábavu a neutopili se ve velkých ambicích. Jenže tam je ta první hodina, za kterou by si zasloužili profackovat scenáristé, režisér, Holland a vlastně možná každý, kdo mohl zabránit tomu, aby vypadala tak, jak vypadá. Peter Parker v Hollandově podání je ještě kluk, respektive puberťák. Na tom ta série stojí, já to beru a vlastně mě to baví. Jenže to nikdy nebyl idiot. No a tady je. Parker se chová jako nezodpovědné pako, jenže už to není veselé, rozverné a zábavné. Jeho neschopnost a hloupost tu dalece přesahuje všechno, co jsem schopný tolerovat u akčního blockbusteru a to mám tu laťku hodně vysoko. A vlastně mi to zkazilo do značné míry celý film, protože jsem si ve všech následujících scénách říkal, že se na to krásně kouká, ale vlastně by mě potěšilo, kdyby Parkera třeba zasypal nějaký mrakodrap, protože nevím, jestli takhle tupému paku chci fandit a přát happy end. Dvě hodiny po konci projekce můžu upřímně říct, že se řadím k těm spokojeným. Ovšem jestli si to někdy pustím znovu, tak určitě od půlky. (15.12.2021)