Spider-Man: Bez domova

Výborný fanservis v dost otravné story o tom, jak teenager dělá jedno hloupé rozhodnutí za druhým. Ale nenudil jsem se, o tom žádná. Jen mě to víc bavilo jako setkání se starými přáteli než koherentní uzavření jedné velké pavoučí éry. Ostatně, když nejdojemnější moment filmu patří do jiné série, to už o něčem vypovídá. 70 % (16.12.2021)

"Spider-Man: Bez domova" je v rámci dosavadních komiksáren zázračný úkaz. Na rozdíl od jiných superhrdinských filmů se totiž nepodřizuje taťkovskému étosu stárnoucích fanboyů, ale cílí výhradně na mileniály a mladší ročníky. Ba co víc, dokonce přejímá jejich hodnoty a ještě ke všemu je konfrontuje s v jádru zlou a návodně korozivní černobílou dualitou starších filmů. Stejně jako dnešní (respektive každá) mladá generace je také její Spider-Man zbrkle hyperaktivní, naivní a idealistický. Zásadnější posun, vedle hypermediality a motivu kamarádství, se ale projevuje v proměně spidermanovskýh hodnot a poselství. Ačkoli i zde nevyhnutelně dojde na rozumbradovsky dospělácké "with great power comes great responsibility", Hollandův Spider-Man v rámci oblouku dospívání nemusí přijít o svůj mladický pohled na svět. Ten prostupuje celým filmem a podmiňuje ústřední motiv zdejšího vyprávění, jímž je snaha se záporáky nebojovat, nýbrž hledat cesty, jak jim pomoci. (08.01.2022)

Tak tohle je opravdu pořádná porce zábavy, obzvlášť pro fanoušky Spider-Mana. Marvel úpěnlivě zatajoval, že film je vlastně velkým crossoverem s dalšími Spider-Many, což je něco, co je sice v komiksu běžná věc, jenže v komiksu si nikdy nemůžete vychutnat jiné herce a celkově je to u superhrdinských megafilmů, které mají někdy docela komplikovanou minulost, přeci jen něco trochu jiného. Film se pak nakonec ani nestydí pomrkávat na znalého diváka a být docela meta - jsou zde narážky na staré filmy a hranice, mezi kterými vnímáme herce a jejich postavy, je někdy velice tenká (Garfield je trochu lůzr po dvou filmech, Maguire je náš starý zkušený miláček...). Potěší i návrat padouchů, z nichž Molina a Dafoe si zahrají řádný herecký koncert. V tomhle filmu Spidey řeší problémy s odhalenou identitou, s čímž mu má pomoct Dr. Strange. Nakonec tu máme různé akční eskapády, v nichž se Spidey i Strange chovají někdy dost ujetě a hlavně Spidey dělá až moc chyb... Můžeme si říct, že je to proto, že je tak mladý a nerozvážný, ale je to spíš kvůli tomu, aby jim ten jejich crossover nějak scenáristicky vyšel. A vyjde jim to fakt pěkně, aspoň co se zábavnosti a pěkných scén týče, takže nad tím můžu mávnout rukou. Spider-Man: No Way Home je totiž především nadupaný superhrdinský biják. (9/10) (12.01.2022)

Vlastně docela zajímavé osvěžení v komiksarnach. Snad poprvé jsou zaporáci z podobných filmů vidět v novém světle a možná je i škoda, že tohle není čistě psychologická záležitost jako Joker s Phoenixem ale JENOM další z řady Marvel továrny na generování prachů. Jen je škoda, že to ani zdaleka nebylo tak bláznivé jak to mohlo být a ze setkání "velké trojky" vyšlo jen pár nic moc vtípků a zmatených akčních scén. (04.01.2022)

Pocitově zřejmě nejslabší díl z nejnovější trilogie. První polovinu jsem byl solidně naštvaný, uvědomil jsem si že na nás bude v nejbližší době uplatňovat Hollywood nový trik. Nově se mu říká Multivesmír. Když v sérii nebo frančíze nebudeš vědět kudy kam, zkrátka si pomůžeš jinou dimenzí. Zrecykluješ známé postavy a na závěr necháš ideálně ještě hlavního hrdinu, aby vymazal všem paměť a je vyřešeno. Takhle se vlastně bude moct v příštích dílech jet zase pěkně od znova. A to jako vážně? Spider-Man: No Way Home je na povrchu pěkný, ale v minulých dílech jsme měli sympaticky budované postavy, příjemný, trošku středoškolský příběh, kamarádství, první lásky. Tady nic takového bohužel není. Holland se zachoval vlastně jako trošku nezodpovědné hovádko. Nejvíce se mě líbil Garfield, který složil ve své roli pořádný reparát. Člověk si holt nesmí moc připouštět, jak jej Hollywood zase jednou opil rohlíkem. 70% (28.03.2022)