Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Päť mŕtvych psov

Případ není sám o sobě špatný, ale jiný režisér po bombastičnosti Modrých stínů vůbec nezvládá aspoň se přiblížit vysoko nastavené laťce kvality. Z postav, které jsem si ve dvojce tolik oblíbil, jsou už zase figurky bez vnitřního života, které odříkávají napsané dialogy. Když tak jedna postava v závěru série oznámí odchod, emoční efekt je nulový. Pocit odfláknutosti a uspěchanosti tu visí ve vzduchu. Prostředí je jinak fajn a postava nedotknutelného podnikatele opět připomíná českou realitu. Pokud někdy autor předlohy napíše něco dalšího, určitě se rád mrknu, jen bych byl rád, kdyby to dostal do rukou člověk, co točil Modré stíny a ne rutinér Hřebejk. (26.04.2016)

Je skvělé, že se Jan Hřebejk, po nepodařených případech z Plzně, vrací k daleko lepšímu projektu. Případ pro exorcistu byl tak nějak svůj a byla tam důležitá ohromná míra nadsázky, Modré stíny si zase hrály, ať už řemeslně nebo obsahově a Pět mrtvých psů přináší zatraceně cool detektivku, jež má tempo, z prostředí zvířecího se zajímavým nápadem nelegálního zápasení a obchodování se zvířaty. Ještě k tomu se scénář nebojí, sice trochu klišoidní, vesnické korupce a propojení mocných a peprnější mluvy, kdy se hlavní zloduch nebojí nadávat policistce do vaginálních oupisů (není důvod se ale pohoršovat, pokud nejste citlivky a přehnaní intoši). Tvůrci vám nejprve nabídnou skvěle natočenou exkurzi olomoucké zoo a to vlastně téměř zdarma (pouze koncesionářských 135 Kč) a pak tradiční pátrací akci, kde opět herci jako stabilně výborná Klára Melíšková, svérázný a skvělý Miroslav Krobot, charismatický Stanislav Majer a pro mě zde dominantní Tereza Voříšková, jakožto psankyně, nacházející podporu v Krobotově postavě, předvádějí skvělé herectví. Navíc i záporáci jsou vhodně zvolení, Martin Havelka tedy dvojnásob a ani slizký arogantní veterinář Martina Fingera nezůstává pozadu. Navíc technická stránka: zajímavá kamera Martina Žiarana a to nemusí být ani přeexponovaná či rozklepaná. Je dobře, že se dvojice Jarchovský a především Hřebejk vrátila k Sýkorově předloze a dobrou a svižnou minisérii. 70% (18.04.2016)

Parta známých detektivů řeší tentokrát zajímavý případ, vztahující se k nelegálnímu obchodu a "zábavě" se zvířaty. Jak bylo naznačeno, jedná se o něco opravdu velkého, sahající vysoko. O tom svědčí i odhodlání pachatelů, kteří se neštítí ani vražd. Série je pěkně rozehrána, umně natočena, herecky sympaticky obsazena. Proč ale průměrné hodnocení? To sráží natahovaný děj, kdy nechápu třídílné vyšetřování, ale nakonec se tvůrci rozhodnou závěr pojmout formou zkratkovitého vyprávění, bez jakéhokoli slibovaného zásahu "hodně vysoko". Bomba se nekoná právě díky banálnímu rozuzlení. Pohádkové klišé s očima na závěr si tvůrci mohli také ponechat. Snažení sympatického vyšetřovacího týmu tedy podkopává závěr, který bohužel scénárista nezvládl dotáhnout do uspokojivého konce. (25.04.2016)

Po dlouhých letech jsem viděla televizi. Sedla jsem na jednu scénu a neodtrhla se až do konce. Překvapilo mě, že dokážeme v Čechách vyprodukovat takto dobře psané dialogy, napětí, bezva herce, uvěřitelné scény, civilní postupy, zachytit skutečně probíhající trendy, dávat smysl v širším kontextu. Za mě palec hore, veřejná služba done right. (11.06.2016)

PROSÍM, NEČTĚTE, POKUD JSTE NEVIDĚLI: Na počátku byla zvědavost, jak - a zda-li vůbec - se podaří režii hrubě podřízenou atmosféře, jakou byla ta Taušova z Modrých stínů, rozvinout. Nejdřív to vypadalo, že Hřebejk takřka neznatelně naváže, jen jak tentokrát diktují nejen absence 'vysoké politiky', ale i Hřebejkův odlišný tvůrčí naturel, 'vše' zklidní, zcivilní, zevšední - své schopnosti dá do služeb věci, tedy série samotné. Bohužel. Tahle naděje vzala za své ve druhé polovině Psů. Výslovně bych vytkl laxnost, kterou režie i scénář zadusily možnosti, které se před nimy zjevily spolu s rozmláceným, v mlze pohlcenýho kravínem. Jsem přesvědčený, že šlo neslevit z civilnosti a nenafilmovat to takhle ploše. A probůh, co ty dva nešťastně zřetězené monology, které by nešlo obhájit, ani kdyby nestály v šiku jeden za druhým? Nevěřícně jsem zíral už na zpověď venkovského policajta, která mi připomínala špatně sehrané ochotnické představení, při čemž bych neřekl, že šlo o schopnosti herce, jako spíš o slova, která mu byla vnucena do úst a situace, která k tomu byla nedostatečně připravena, ochotnické představení které definitivně přervalo spád děje. Když pak rovnou přestřihneme na Výrovou v roli vypravěčky, která svému zraněnému kolegovi sděluje "how it happened", je zřejmé, že tuzemští tvůrci sáhli po osvědčené metodě v naprosto nepravý okamžik, neboť abych mohl po tomto dramaturgickém manévru sáhnout, aniž by zbyla pachuť nepatřičnosti, musel bych naplnit celou řadu podmínek, z nichž, řekl bych, nebyla naplněna ani jediná - tedy s výjimkou nedostatku stopáže pro alternativu. Škoda... PS: K songu pod úvodními/závěrečnými titulky: To snad ne. (29.04.2016)