Jen ho nechte, ať se bojí

Scénáristický nápad vytvořit příběh o hudebním skladateli, který píše hity jen v okamžiku, kdy je k smrti vyděšen, je zábavný a netradiční. Obsazení Luďka Soboty a Heleny Vondráčkové do hlavních rolí působí na první dojem dost nesourodě, ale nakonec nevadí, i proto, že Vondráčková je docela slušná herečka a Sobotovu sterilně koktavou nesmělost vyvažuje drsnost a vtipnost tria Nárožný, Šimek, Menšík. Co je však na hranici snesitelnosti, to jsou samotné písně, které hudebník pod nátlakem skládá. To se fakt nedá poslouchat a úsměv pobavený se rychle mění v útrpný. Samohrajková primitivní hudba je navíc doplněna ještě tupějšími texty (nejstrašnější je asi ta, v níž hnije chmel, či co). Scéna, která pobavila: Mydloch (Nárožný) si sype z okna uhlí do svého kabrioletu, poté, co ho strčil cvičící Sobota:-) (10.03.2014)

Druhá příčka v mém pomyslném žebříčku s Luďkem Sobotou (na Jáchyme, hoď ho do stroje! zdaleka nemá). Je tu několik opravdu dobrých vtipů, Šimek i Nárožný tu skvěle řádí, bohužel, Vladimír Menšík mnoho prostoru nedostane, a napodruhé bohužel, je to na úkor mnohem méně sympatických složek filmu. Kdyby se tvůrci nesnažili o muzikál s písněmi Heleny Vondráčkové, jež si mohli odpustit, a místo toho dali volnou ruku humoru a sehranému triu Šimek - Nárožný - Sobota, udělali by tisíckrát lépe. Potenciál je tu obrovský, o to víc mrzí jeho promarněnost. 78% (28.03.2015)

Strach je docela přirozená lidská reakce na nějaký nepříjemný podnět. Mladému skladateli z této komedie pomáhá k mimořádným výkonům při jeho tvorbě. A tak když je potřeba zapnout na plné obrátky, a přijít s top finálovou podobou chystaného muzikálu pro menší pražské divadlo, vyrukuje jeho šéf na skladatele s neotřelou a málo obvyklou metodou jež má zaručit optimální výsledek. Zkrátka vyděsit ho k smrti a pak se dílo podaří. Role je přímo psaná pro Ludka Sobotu, který předvedl sérii roztržitých výstupů pro jaké proslul. Jeho hudební skladatel je tradičně nesmělý, posléze zamilovaný do Vondráčkové alias Marcely Malé (počáteční písmeno M v ženském jméně má poslední dobou něco do sebe) a hrál tuhle roli stejně jako všechny své ostatní. Podobně laděný film nakonec v ničem příliš nepřekvapí. Rychman natočil tuto hudební komedii nejlépe jak to jen šlo, s dobrými herci, ale přesto by se dalo od ní očekávat více, zvláště v hudebních číslech a od scénáře, který je jednoduchý a to se odrazilo na výsledné podobě filmu. Pobavit se u toho ale dá. 60% (19.03.2012)

Hudební komedie, která má celkem dobrý námět, ale je ušitá hodně horkou jehlou. Sobota je tady ve formě srovnatelné s Jáchymem, scénář nicméně o pár tříd zaostává, autoři si zřejmě mysleli, že bude stačit, když tam nacpou pár známých tváří. Hudební vložky jsou v podstatě tragické. Třetí hvězdičku jsem dal víceméně pouze za závěrečnou scénu s požárem, která mi přišla celkem zábavná. (06.04.2010)

Svým způsobem je to dobrá hudební komedie, která ale ovšem stojí na zcela zbytečných a dnes již zábavu spíše kazících klišé typu zamkl jsem se v bytě a musím jít přes sousedku, která má žárlivého manžela. Tyto žárlivé nitky příběh provázející jsou pro tuto komedii naprosto zbytečné a celkový dojem kazí. Nicméně linka se strachem baví dodnes. 65% (28.10.2019)