Bílý pes

Bílá, bílá, bílá, bílá komu by se nelíbila... No tomuhle hafanovi se bílá líbí určitě. Běda ale jak mu ukážete černou nebo spíš černocha. To je totiž rasista každým svým chlupem. Což záhy zjistí i herečka a jeho dočasná panička. Nemá však srdce dát ho do útulku a tak hledá pomoc. A jak odnaučit psa rasistu? No přeci u černocha. Jenže né nadarmo se říká, že starýho psa novým kouskům nenaučíš. A tak je možný, že tenhle boj je už dávno předem prohranej. Za mě neskutečně působivý drámo který jsem hltal od první do poslední minuty. Film kterýmu prostě musím dát plnej počet hvězd. Hudba mistra Morriconeho je jen třešničkou na dortu. PS. Zase se ukázalo, že největší svině jsme o5 mi lidi a němá tvář za nic nemůže. (14.12.2023)

Ako drama je to priemer. Vlastne je to ciste becko. Prilis priamociare, s logickymi preslapmi a herci tiez mohli byt lepsi. Zachranuje to vlastne iba ta tema, dobra rezia a Morriconova hudba. Velmi sa mi to vsak pacilo vo svojom druhom plane. Ta alegoria na rasizmus je skvela. Urobit zo psa nositela ludskej blbosti je uzasny napad. A ta posledna patminutovka to posuva do kategorie paradny film. Ak niekoho napadne urobit ackovy remake ma v tejto dobe isty profit a minimalne 20 Oscarov k tomu. 8/10 (10.08.2018)

Moc krásný film. Na jedné straně tu je tradiční motiv ze 70. a 80. let: zvíře - bestie. Pes však funguje i jako metafora rasismu a nutno podotknout, že s tématem se nepracuje nijak banálně či zploštěle. To dokazuje i závěrečná scéna v kleci se psem, která ve své jednoduchosti vystihuje tolik rozměrů, motivů a pocitů, které se pojí s tématem rasismu, že mi to až sebralo dech. Prostě geniální. Fuller se opět se nijak neštítí násilí, krve a hrůzných scén. Rychlé pohyby kamery, násilné střihy a fascinující podoba toho hrůzného zvířete vše jenom podtrhují. Psí útoky samozřejmě jsou brány dost do důsledku - to jak Fuller nechá psa vraždit asi leckoho překvapí. Vedle toho je film i dost sentimentální. Tato stránka filmu je zas zesilovaná různými dlouhými jízdy kamery a hudbou Ennia Morriconeho. Navzdory tomu, že celý film je nechutně postižený osmdesátými léty, tak vyniká především svojí filmovostí. (21.07.2011)

V éře PBP (před Bílým psem) jsem myslela, že když přijde na bezelstně upřímnou užvaněnost a studentskou doslovnost metafor o rasismu, té zatrachtilé rasistické dodávce se absolutně nic nevyrovná. Ale teď se i ten supernaturál jeví jako Spike Lee na vrcholu sofistikovanosti. (31.05.2020)

Překvapivě silné.. Dost mi to připomíná pologeniální můvíčko Orca (killer whale, 1977), jehož kvalit White dog sice nedosahuje, ale ta tragika šílenství zvířete (podkreslená Morriconeho melancholiemi) se pod kůži zaryje podobně působivě.. Problém je snad jen v tom, že jakkoliv krásnej pes prostě není kosatka, aby utáhnul sám celý film. Winfield sice parádně sekunduje, ale ani v černobílém tandemu se nedá úspěšně "zlomit" příběh který je sice zcela prostý, ale aby opravdu působil, musí být odvyprávěn pomalu, monotónně, po kapkách... (14.11.2019)