Bílý pes

Temné drama o psovi, který není bílý jen zvenku, ale i zevnitř, je působivé dodnes. Hlavním motivem je snaha přecvičit bojového psa, který útočí výhradně na tmavou pleť. Pokud to zprvu naivní Julie postupně vzdává (a řekl bych, že s ní i leckterý divák), pak cvičitel Keys vítá příležitost konečně přijít na způsob, jak podobně vycvičené psy předělat. Jenže psi si veškerá příkoří života až příliš dobře pamatují, a ne nadarmo se říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Zajímavý je pohled na vedení tehdejších psích útulků, kde si s nežádoucími jedinci hlavu nelámali - vhození za živa do pece nebyl problém... Kromě výcviku dojde k několika konfliktům, z nichž drsné je napadení řidiče nebo chodce snažícího se ukrýt v kostele. Jistou sílu má i setkání Julie s původním majitelem. Kdysi se mi asi líbilo více, hodnocení ale s klidem ponechám. (23.02.2022)

Velmi originální a výmluvný film o rasismu, jak ho možná neznáme. Ti, kteří zde čekají horor ve stylu Psa Baskervillského, by měli hledat jinde. Tohle je spíš drama, které je hodně kruté, chvílemi až do krve. Ze začátku snímek trochu postrádá směr, ale po příchodu skvělého Paula Winfielda (v jedné z jeho nejlepších rolí) se z filmu stává napínavé a dojemné drama. Hudba ani zdaleka nepatří k Morriconeho špičce, ale k ději se hodí a naladí nás na onu ponurou a napínavou atmosféru. Smutný, ale realistický thriller, který bych nechal sežrat všem, kteří někdy na psu provedli podobné zvěrstvo. (03.08.2011)

„Teda já už viděl něco průserů, ale ti namouduši podělali, co mohli.“ Neuvěřitelně naivní podívaná s topornými dialogy, ještě topornějšími herci a vůbec nejtopornějším zpracování problematiky rasismu, jaké jsem kdy viděl. Nejhorší je, že to někdo opravdu myslel vážně. To už je snad lepší, rozuměj méně povrchní, i Kult hákového kříže, a to je co říct. (31.05.2020)

Ten pes fakt naháňa hrôzu, ale inak film veľmi čo ponúknuť nemá. V druhej polovici sa poodhaľuje téma rasizmu, ktorej zapletenie v príbehu veľmi pomoholo a dodalo mu úplne iný smer aký som čakal. Priemerní herci, klasický rutinný námet okorenený pár dobrými scénami a výborným záverom. 65%. (04.05.2010)

Moc krásný film. Na jedné straně tu je tradiční motiv ze 70. a 80. let: zvíře - bestie. Pes však funguje i jako metafora rasismu a nutno podotknout, že s tématem se nepracuje nijak banálně či zploštěle. To dokazuje i závěrečná scéna v kleci se psem, která ve své jednoduchosti vystihuje tolik rozměrů, motivů a pocitů, které se pojí s tématem rasismu, že mi to až sebralo dech. Prostě geniální. Fuller se opět se nijak neštítí násilí, krve a hrůzných scén. Rychlé pohyby kamery, násilné střihy a fascinující podoba toho hrůzného zvířete vše jenom podtrhují. Psí útoky samozřejmě jsou brány dost do důsledku - to jak Fuller nechá psa vraždit asi leckoho překvapí. Vedle toho je film i dost sentimentální. Tato stránka filmu je zas zesilovaná různými dlouhými jízdy kamery a hudbou Ennia Morriconeho. Navzdory tomu, že celý film je nechutně postižený osmdesátými léty, tak vyniká především svojí filmovostí. (21.07.2011)