Zdislava z Lemberka
Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Ludvík RážaKamera:
Jaroslav BrabecHudba:
Petr HapkaHrajú:
Milena Steinmasslová, Boris Rösner, Martin Růžek, Josef Kemr, Daniela Kolářová, Viktor Preiss, Radoslav Brzobohatý, Hana Maciuchová, Michal Dlouhý (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Osu filmu tvoří životní příběh blahoslavené Zdislavy z Lemberka, o níž spíše než sporé historické zmínky vypovídají legendy jako o hluboce věřící ženě s léčitelským darem, která se plně obětovala pokorné službě nemocným a trpícím bližním. Autorka obdařila legendární Zdislavu aktualizovaným ženským osudem, jejž provázala s historickými událostmi a s osobnostmi první poloviny třináctého století; tvůrci filmu se soustřeďují na posledních sedm let hrdinčina života. Zdislava, která podle všeho žila jen krátce (zřejmě v letech 1220-1252), však zanechala v srdcích a v paměti lidí trvalejší stopu, než kdyby byla jen skvělou matkou a laskavou hradní paní svých poddaných. Její osobnost tvůrci představují jako oduševnělou a milující ženu, jež svým racionálním zájmem o léčebné procedury předznamenává renesanční úroveň a realizační pečlivost, podloženou pečlivým domýšlením neznámých dobových reálií a konzultacemi s odborníky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (61)
Škoda přeškoda, že tento pěkný historický film nevyšel doposud na DVD. Nosič by si své zájemce jistě našel a já bych byl jeden z nich. Na mě osobně zapůsobil svým hereckým podáním především Josef Kemr, byť jen v nepatrné roličce. /Po technické stránce ohledně zvuku bych vyčetl nesrozumitelnost slova. Asi jim při těch deštích do mikrofonů napršelo. Proto nedávám pět hvězd/. ()
Myslím, že Ludvík Ráža uměl skvěle vytvořit ve svých filmech ponurou atmosféru (i když to byl bohužel často jeden z mála jejich kladů), dost mu k tomu pomáhala Hapkova hudba i výběr herců (Dlouhý, Kemr, Rosner). U pohádek pro děti to někdy mohlo vadit, k příběhu z temného středověku se však tento styl skvěle hodí. ()
Skutečně nechápu tak nízké hodnocení. Toto byl poslední film natočený u nás, který perfektně zpracoval jedno období našeho středověku. Kostýmy, herecké výkony, syrovost ala Vláčil... perfektní. Ano bylo to o světici, tak to snad někomu mohlo připadat nudné. Kdo se však o toto období a danou tematiku zajímá, bude panu Rážovi za toto dílo vděčen. Kvalitních snímků mapujících toto velmi zajímavé období našich dějin a vůbec západní křesťanské Evropy je totiž strašně málo. ()
O Zdislavě se toho zase tolik neví. A o světcích z těch časů spíše existují jen suchá fakta, takže vznikají pak legendy. Podle dostupných informací se dá dosti těžko udělat z jejího života dramatický příběh, takže scenárista byl nucený asi spíše vymýšlet drama, než aby se mohl opírat o dostatečné množství ověřitelných faktů. ()
Příběh vzácné ženy z období syrového středověku zemí koruny české. Ludvík Ráža opět dokazuje svůj precizní přístup pro realistické historické drama podobně, jako ve svém díle Poslední propadne peklu. Oddanost, pokora, vděčnost a láska v drsném pohraničním hvozdu českého království, jsou podstatou tohoto hluboce lidsky zaměřeného filmu. Rytířská statečnost a snaha konat dobro ve prospěch ubohých, jsou zde snoubeny v hodnotách naší historie. ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (7)
- Jedná se o poslední film Martina Růžka. Krátce po natáčení ho postihla mrtvice, ještě téměř rok žil v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Motole. Měl problémy i se srdcem. Dotlouklo 18. prosince 1995. Postsynchrony za něj namluvil Petr Haničinec. (hippyman)
- Z důvodů, aby Josef Kemr dokázal ve špatném zdravotním stavu dotočit svou roli, byla přizvána česká léčitelka žijící v Americe, která mu dodávala životní energii. Podle slov herečky Steinmasslové to skutečně fungovalo. (sator)
- Filmový Lemberk je ve skutečnosti Nový hrad u Blanska. Dále se natáčelo např. na Zvíkově, Pernštejně, v Jindřichově Hradci, v třebíčské bazilice sv. Prokopa nebo v klášteře ve Vyšším Brodě. (skudiblik)
Reklama