Réžia:
Hynek BočanScenár:
Jiří StránskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří StivínHrajú:
Jiří Schmitzer, Vladimír Dlouhý, Karel Heřmánek, Miroslav Noga, Leoš Suchařípa, Milan Šteindler, Jan Schmid, Vlastimil Venclík, Břetislav Rychlík (viac)Obsahy(1)
Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (155)
Silný, autentický, atmosférický film (Beethoven snad pátou psal přímo pro tento film). Navíc spousta herců v rolích, které by jsme od nich nečekali (Vladyka, Noga, Šteindler, Krampol.....) Nepřekonatelný výkon Jiřího Schmitzera, který neváhal kvůli filmu zhubnout, zešlachovaťet a snad i ještě povyrůst. Zasloužený Český lev. Film bych zařadil do osnov dějepisu, jako názornou lekci z moderních českých dějin ()
Tématicky hodně silný film, který se jako jeden z mála snaží vyrovnat s tíživým dědictvím represí 50. let, kdy se na sto tisíc lidí ocitlo v lágrech a věznicích a poznamenalo je to většinou na celý život. Snímku vévodí přesvědčivý výkon Jiřího Schmitzera coby hlavního hrdiny. Do své postavy dokázal patrně přenést vlastní zážitky z vězení, kde se ocitl po tragické autonehodě. Jeho výkon je zcela autentický a po právu si za něj odnesl Českého lva. Drama je zajímavé svým hereckým obsazením, řada herců se objevuje v netypických rolích (Šteindler, Krampol i jiní), nicméně výsledný dojem sráží průměrný scénář a režie. Celkový dojem: 75 %. ()
Kvalitní snímek z totalitního období, který se odehrává v lágru začátkem padesátých let. Občas se příběhem prolínají vzpomínky hlavního hrdiny Svobody (Jiří Schmitzer) a vysvětlují, za jakých událostí se do lágru dostal. Jednoho dne je do tábora umístěn politický pohlavár (Karel heřmánek), který vymýšlel řády, podle kterých se vězni měli chovat. Všichni ho chtějí sejmout, pouze Jaroslav Svoboda se za něj postaví...zpočátku jsem nechápal, proč ho pořád brání, až během odkrývání skutečností jsem jeho počínání pochopil. Hudbu zkomponoval Jiří Stivín a použil také motiv 7. symfonie Ludwiga van Beethovena, jenž vkusně filmem proplouvá. Jediná škoda je, že film působí až moc televizně a připomíná spíše jednu epizodu ze seriálu Zdivočelá země, který Hynek Bočan v té době také podle scénáře Jiřího Stránského rovněž natáčel. ()
Škoda promarněné šance. Byl by z toho nádherný pomník jedné doby, vyšperkovaný v technickém kabátu. Bohužel se tak nestalo, a tak zůstává jen plochým (leč řemeslně zvládnutým) počinem, kterému chybí více tvůrčí invence, která by ho katapultovala do kolonky výjimečné. U Bočanových filmů bývá zvykem, že jeho film táhnou herci. Tady tomu není jinak a herecké obsazení je velmi pestré, takže některé dialogy tak netrhají uši, i když příliš šustí papírem. Další problém je zajisté nekonzistentnost, neboť příběh spíš plyne, než aby někam směřoval a atmosféra se buduje až příliš dlouho. Tempo samo o sobě je dosti pomalé a nepomáhají tomu ani rádoby umělecké dlouhé záběry, které ale tvůrci nedokáží prodat (na tom má zásluhu jistě malý rozpočet, který toho moc nedovoluje). Ve výsledku tak dostáváme nevyrovnaný film, který se pyšní sice vynikajícím obsazením, ale krom poctivé atmosféry nemá v příběhu moc nabídnout. ()
Krásný lidský film o dobrotě lidského ducha, která zůstává v těch, co nemají moc a naopak ubývá těm, kteří již moc ochutnali. Příběh plyne velice pomalu, přesně jako život v lágru, a představuje nám krásnou postavu JIřího Schmitzera, který nechtěl nic jiného než zůstat takovým dobrotivým člověkem jakým byl před svým uvězněním. Pravdivý film o tom, že bumerang se nemusí vrátit správným směrem a už vůbec ne do těch správných rukou... ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (10)
- Scény filmu z prostředí dolů byly natáčeny v železnorudném dole v Chrustenicích u Berouna. Filmovalo se také v památníku Vojna u Příbrami. Památník je věnován obětem komunismu. (Spiizy)
- Ceny: Český lev za mužský herecký výkon (J. Schmitzer); Trilobit '97 za herecký výkon (J. Schmitzer); MTF Monte Carlo 1997: Stříbrná nymfa za režii, Cena Mezinárodní katolické organizace pro rozhlas a televizi Stříbrná holubice. [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Jiří Schmitzer pro svou roli odmítl trénink v posilovně, jelikož tvrdil, že svaly z posilovny vypadají jinak, než svaly z trestaneckého tábora. Jako alternativu si pro přípravu vybral rozbíjení betonových kvádrů krumpáčem, ze kterých na žádost svého švagra vysekával ocelové trubky. (Jizni Tlapa)
Reklama