Réžia:
Hynek BočanKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Karel Höger, Iva Janžurová, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Bohuslav Čáp, Jaromír Hanzlík, Hana Kreihanslová (viac)Obsahy(1)
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (163)
Krásně naturalisticky syrové, psychologicky dramatické, herecky úchvatné. Blanka Bohdanová mi vždycky byla hrozně nesympatická a nikdy se mi nelíbila (snad proto, že ji znám hlavně až v hodně starší verzi). Po jejím zdejším výkonu to však budu muset rázně přehodnotit. Úvodní titulky jsou opravdu sugestivní. Jak hudební, tak i výrazovou formou. Pravda, je to lehce idealistické a klasicky českobolševicky adorující husitství, ale přesto je to z mnoha ohledů a stránek velmi silný film. Počínaje hudbou, přes výpravu, herectvím konče. K plnému počtu chybí opravdu málo. ()
Povedená břitká skica. Vláčil je sice opravdu o něco výš svým zpracováním, ale tolik satiry a černého humoru u něj určitě nenajdeme. Zvláštní, že tak kvalitní dílo je takřka neznámé i po tolika letech od "propuštění" z trezoru...Viděno podruhé a přidávám hvězdičku za ty brilantní dialogy a Rudlu Hrušínského, který ( opět ) vystřihl parádní karakter. A oceňuji i závěr! Jo a Josef Kemr v roli kapitána/koželuha :-) ()
Neuvěřitelně syrový a drsný film, jehož dusnou atmosféru ještě podtrhuje černobílé provedení a depresivní hudba se zpěvem, který mi naháněl husí kůži. Z filmu je cítit snad i zápach a hniloba, které jsou všudypřítomné. Rozpadající se domy, opadané omítky, děravé střechy, špinaví a otrhaní lidé, brutální krvavé scény se sekyrami v hlavě a tak podobně...parádně se doplňující s lidmi, kteří jsou navenek ale i uvnitř shnilí a rozpadlí...poslušné vystrašené stádečko, vedené rozporuplným, drsným, váhavým ale i rozhodným šlechticem. Vynikající jsou všechny postavy v hlavních rolích, Hrušínský naprosto dokonalý. Film ve mě zanechal hluboký dojem, ale těžko popsatelný. Trochu se v něm vidíte, trochu v něm vidíte nectnosti našeho národa, ale i skrytou hrdost a čest. Silný zážitek. ()
S obdivom sledujem, ako vedeli niektorí československí tvorcovia s psychologickou vierohodonosťou vyobraziť emfatický zápal ľudí zmietaných v nesvároch svojej doby. Skrátka, že historické súvislosti niekedy nie sú tým najdôležitejším, každá epocha má svoje špecifiká. Postava rytiera Ryndy akoby v beznádejí volá po väčšom spoločenskom uvedomení, aby však nakoniec tým násilnickým a konfliktom zahľadených tlakom neodolala. Hoci je samozrejme presvedčená v ich racionálnu opodstatnenosť. Aj tu je krásne vidno, že popud v sondážnej transformácie osobnosti vychádza z konania a činov drvivej spoločnosti a zušľachtilejšie ciele si tu každý vykladá krvou a nie diplomaciou. I keď, dalo sa to v 17.storočí v habsburských časoch inak? ()
UPDATE 2019: Úplně jsem na ten film zapomněl - možná proto je zapomenutý, ne ? :-) ---- 1968 - rok vzniku Spalovače mrtvol a Honu na čarodějnice. Z Čarodějnic si tohle bere atmosféru, ze Spalovače Rudolfa Hrušínského. První trojminutovka s titulky je na 43 let starý cs film opravdu krutá, pak nastane nekorektní kostýmové drama a drsná reflexe doby. Hodně zajímavý, velkým neprávem úplně zapomenutý film. 70% ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (10)
- Film počas normalizácie putoval do trezoru a bol jediným, u ktorého sa váhalo aj v novom režime, či ho pustiť na verejnosť. (Raccoon.city)
- Film byl oceněn jako nejlepší zahraniční snímek na XXX. MFF v Benátkách. Hynek Bočan se toužil festivalu zúčastnit. Povolení dostal, bylo mu však řečeno, že financovat si svou cestu bude muset sám. Hynek Bočan na to ale neměl peníze, na festival se nedostal a dokonce ani nikdy obdrženou cenu osobně nespatřil. (helianto)
- Postava kněze ve filmu patří do původem českého řádu Křižovníků s červenou hvězdou, což se dá poznat podle znaku vyšitého na oblečení, který je vidět během popíjení s ostatním panstvem. Tento znak má však našitý vzhůru nohama. (Tarmenel)
Reklama