Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (162)

Arkanoid 

všetky recenzie používateľa

Desivé obrazy mŕtvol a pochodu voči nim ľahostajných ľudí zachytené výnimočnou kamerou sa krásne snúbia s vážnymi tónmi hudby Zdenka Lišku. Marketa Lazarová to nie je, ale aj tento cit pre detail Hynka Bočana treba oceniť. Kemr ako vždy výrečný, no životný výkon je asi v Markete, Hrušínsky v hlavnej úlohe ako prísny grobian. Pri jeho tóne hlasu pri vete „Pane bože..“ si divák môže na chvíľu zažiť neistotu, či ironicky komentuje situáciu, avšak hneď prechádza do modlitby. Tento krásny scenáristicko-herecký detail je jedným z vycibrených chvíľ výborného filmu. Podobné humorné pomrkávanie scenáristu na diváka je aj pri motivačnej reči rebelujúceho hrdinu v podaní Karla Högera. Akcia je brutálna a s hudbou náboženských piesní výborne pôsobivá. Presviedčanie hlavnej postavy o nevyhnutnosti pridania sa na tú správnu stranu je napriek jej neochote ovplyvňované okolnosťami, ktorým sa nedá uniknúť. Cirkevný predstaviteľ je vybraný výborne s pochybnosťami vtedajšej doby. Všetky aspekty filmu sú v dokonalom súlade a tvoria výnimočný zážitok, ktorý bol škoda chovať ako trezorový film. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Podle knih či povídek Karla Michala vzniklo několik filmů či inscenací - vzpomeňme třeba Bílou paní s Irenou Kačírkovou v hlavní roli. Ironický postřeh nad věcmi doby konce 60. let najdeme i v tomto jinak historickém dramatu ze 17. století. Natočil jej v roce 1968 režisér Hynek Bočan s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli chudého zemana Václava Ryndy, k němuž přijíždějí protestantský emigrant a emisar francouzského krále pan Jindřich Donovalský (Karel Höger) a jeho družka v podání Blanky Bohdanové s nabídkou, aby se připojil k odpůrcům Habsburků. Když se Rynda konečně rozhodne, je už pozdě, byl uzavřen tzv. vestfálský mír, avšak jeho rozhodnutí se stejně obrátí proti němu. Historické reálie však hodně reflektovaly vývoj v Československu roku 1968, a tak se některé repliky staly slavnými vzhledem k tomu, že si je lidé vztahovali na aktuální politickou situaci. Není tedy také divu, že v roce 1969 byl film velmi rychle zakázán a znovu jej mohli diváci vidět až v obnovené premiéře v roce 1990. DVD nijak nevybočuje z tradiční produkce Bontonu - černobílý obraz má standardní kvality, zvuk je v pouhém stereo a v bonusech najdeme filmografie, fotogalerii a zhruba 5 - 8minutové rozhovory s režisérem Hynkem Bočanem a herečkami Blankou Bohdanovou a Ivov Janžurovou, kteří vzpomínají na natáčení a herecké kolegy a částečně se zmíní i o natáčení exteriérů. Publikováno: 27.05.2008 ()

Reklama

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Tomu sa povie pán domu, rytier s celkom nerytierkym správaním. Tá špina zanedbaného panstva, "hygiena" ranného vstávania a celá neútešnosť filmu je posilnená ťažkou dramatickou hudbou. Ale podstata je v politickej zápletke dávneho storočia, kam sa treba pridať, ktorá strana je tá správna. To ma celkom znechucovalo, žiadne Kladivo na čarodejnice sa nekonalo a ani Hrušínský to výborným výkonom nezachránil. ()

OG_Swifty 

všetky recenzie používateľa

Úvodní scéna s hořícím křížem a pochodováním sedláků za impozantního dunění hudby Zdeňka Lišky slibovala něco velkýho, alespoň z půlky tak, jako o rok později natočené Vávrovo Kladivo. Bohužel se moje očekávání ale nenaplnilo a film mě nijak nezaujal. Z herců mi přišel zajímavý asi jenom ten Höger, ostatní mě nebavili. Filozofický dialogy neustále ztrácely mojí pozornost, kterou zaručeně vracela jen v úvodu zmiňovaná hudba. Čest a sláva pro mě bude jenom bývalý trezorák, kde se hodně řve, ale málo děje. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

O svědomí českého národa. 1) Kultivovaný, ale nevěrohodný rétor Jindřich Donovalský (Karel Hoger), kterému bych nevěřil nos mezi očima, rozehrává dramatickou partii se zprimitivělým, ale autentickým rytířem Ryndou (Rudolf Hrušínský)._____ 2) Film o svědomí českého národa nikoli nadarmo nese rok vzniku 1968, kdy otázky po smyslu národní existence byly na pořadu dne._____ 3) Vitex26***** vše ostatní napsal za mě, nemám k jeho komentáři co dodat. Snad jen v počtu hvězdiček se poněkud lišíme. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (10)

  • Postava kněze ve filmu patří do původem českého řádu Křižovníků s červenou hvězdou, což se dá poznat podle znaku vyšitého na oblečení, který je vidět během popíjení s ostatním panstvem. Tento znak má však našitý vzhůru nohama. (Tarmenel)
  • Snímek získal roku 1969 na festivalu v Benátkách cenu pro nejlepší zahraniční film. (skudiblik)
  • Film počas normalizácie putoval do trezoru a bol jediným, u ktorého sa váhalo aj v novom režime, či ho pustiť na verejnosť. (Raccoon.city)

Súvisiace novinky

Zemřela herečka Blanka Bohdanová

Zemřela herečka Blanka Bohdanová

03.10.2021

Ve věku 91 let zemřela herečka a malířka Blanka Bohdanová. Již jako malá chodila do baletu a v dětských rolích vystupovala na jevišti v rodné Plzni. Po studiu na obchodní škole vystudovala brněnskou… (viac)

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (viac)

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (viac)

Reklama

Reklama