Žena v černém

Bez debat výtečný atmosferický gotický horror jaké umí snad jen v Anglii. Blata, mlhy, opuštěná usedlost, uzavřené společenství s tajemstvím... Však to znáte. Jenomže ač obvykle oceňuji, když není literární předloha slepě zadaptována a je v ní i kus vlastní invence, tak tady změny spíše škodí celkovému zážitku. Protože nejde ani tak o drobné zásahy do děje jako o úplné překopání novely Susan Hillové. Ne všechny změny jsou jen na škodu (technická udělátka v domě), ale zcela jiný děj, věk i motivace postav (v jednom případě dokonce i zcela jiné pohlaví!), to už je trochu moc. Navíc vynechání prologu a vykecání "toho" již v úvodní pětačtyřicetiminutovce má neblahý vliv na úplný závěr, který nemá ani zpoloviny takový emocionální dopad jako v předloze, která vás nechá váhat až do posledních stran "vo co vlastně de" a pak to pouze v posledních pár odstavcích nevídaně vygraduje. (09.01.2011)

Tak po celkovém potěšení z nedávného remaku jsem se pustil do této britské televizní klasiky a musím uznat, že jde o kvalitně odvedenou práci. I když se nic velkého na plátně nekoná a interiéry domu nejsou ani zdaleka tak využity, jako je tomu u remaku, jde pořád o slušnou duchařinu s velmi zajímavým závěrem. Z celého díla je cítit televize na sto honů, ale pořád je to veliký úspěch. Neumím si představit, že by něco takového mohlo vzniknout v Čechách. Tři a půl hvězdy za povedený, i když ne zcela využitý námět. (02.04.2012)

Jedna scéna je zde naprosto k posrání, a to si myslím, že už jsem viděl dost hororů. Na televizní film je vidět, že jsou zde určitá omezení, ale všechna jsou využita ku prospěchu atmosféry. Remake, který byl nedávno natočen, je dobrý, ale stejně tak dobrý je i původní film, který by si zasloužil alespoň televizní uvedení v našich luzích a hájích. (24.07.2015)

Nevím jestli bych hodnotil jinak, kdybych nejprve neviděl vizuálně orgasmické a působivě atmosférické nové zpracování z roku 2012. Tahle TV záležitost mě ale příliš nenadchla. Nejen proto, že mi hlavní hrdina neustále připomínal legračního pana Palina z Monty Pythonů, ale hlavně film postrádal potřebnou dávku pochmurnosti, tíživost a melancholie, kterýmižto ušlechtilými vlastnostmi tak bohatě oplýval jeho moderní následovník. Ale je fakt, že z přízraku vdovy v černém bych si ještě někdy ve dvanácti ustříkl do pyjama (tedy strachem, ne vzrušením). (31.01.2014)

Levná televizní duchařina a vůbec né špatná. První půlhodinku si poctivě připravuje pevnou půdu pod nohama, aby nás následující hodinu hezky napínala, a ve dvou případech dokonce srazila až na kolena. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že to mohlo být kratší, a scén s nesmírně strašidelnou dámou v černém mělo být naopak víc. Její momenty jsou totiž na celém filmu ty nejpůsobivější, i když takový nález dětského pokoje taky stojí za to. (28.03.2011)