Ržev

Myslím si, že pri natáčaní vojnových filmov, najmä filmov o druhej svetovej vojne, je ruský filmový priemysel úplne najlepší. Režisér Igor Kopylov vytvoril dobrý film o jednej z mnohých kľúčových bitiek, ktoré pomohli formovať konečné víťazstvo Ruska nad Nemcami vedúce k bitke pri Stalingrade. Samotný film je len malým pohľadom na množstvo stratených životov, ktoré sa snažia ubrániť a zabezpečiť túto malú dedinu. Film sa nevyhýba brutálnej a sadistickej povahe Nemcov, aby si zabezpečil víťazstvo (masakrovanie civilistov) a následné systematické ničenie nepriateľských síl. Režisér skvelo zachytáva bojisko a dáva najavo, že niektoré z najväčších prekážok, ktorým ruská armáda čelila vo vojne, boli od sovietskeho vedenia! Byrokracia a hlúposť Sovietov stála život mnohých statočných mužov. Aj to je dôvod, prečo toľko Rusov zomrelo počas druhej svetovej vojny. Pokiaľ ide o štruktúru príbehu, film sa väčšinou sústreďuje iba na mužov umiestnených v dedinke Ovsyannikovo, pričom niekoľko útržkov snímku sa odklonia k veliacemu dôstojníkovi, ktorý sa snaží ospravedlniť svoju logiku neposlať posily a ani nepomáhať svojim vojakom. Film pôsobí o to viac autenticky. Režisér Kopylov zachycuje bojisko veľmi realisticky, napríklad niektorí vojaci trpia šokom z granátov, záchvatmi paniky či delirium z výbuchov presne ako by ste za takýchto podmienok očakávali. Film je pútavý a napínavý. Doporučujem!!! 7,5/10 (23.12.2023)

Jak už podotkli mnozí, až na pár příliš gerojských momentů dosti realistické zobrazení poměrů v Rudé armádě někdy v prvním roce války v oblasti Rževského výběžku (o který se pak bojovalo celý rok). O důstojnících - čest výjimkám, jako veliteli roty zde - se nedá říct, že by jim osud podřízených ležel na srdci, politruci bez autority řeší více nahaté obrázky hrozící nakazit mysl bojujících soudruhů pokleslým západním škvárem, a samozřejmě NKVD, pro které je nepřátelský propagandistický leták nebezpečnější zbraň než MG34 (či naše vz. 26 a vz. 37, je smutné, že nepromluvily v rukou armády Republiky Československé v roce 1938). Mimochodem souhlasím s uživatelem Daddko, je zde prostě leč velmi výstižně popsané, jak lze z člověka stvořit takovou bestii, pro kterou život druha ve zbrani neznamená nic a zákon všemocné strany a vlády všechno. Obecně nemám až tolik proti zobrazování hrdinství sovětského vojáka, ale budu jen rád, jestli se to bude víc a víc kombinovat s reflexí do vlastních řad. P. S. Jak se říká, "zima jak v ruském filmu" zde hraje velkou roli. A mimochodem, ruský voják stejně jako vlk z Jen počkej zásadně fajčí cigarety filtrem napřed :) (01.08.2020)

„JÁ SE NEPTAL KOLIK MÁŠ LIDÍ, ALE JESTLI JSI ROZUMNĚL ROZKAZU...“ /// Hned v úvodu dobrá válečná scéna s dobitím území… Rusové vyprávějí, jak tenkrát bojovali … třeba pod dohledem členů „zvláštního“ oddílu… nebo že sovětskej velitel, byl… prostě věděl, že je jich „mnoga“. Film komunistickejch idejí zbavenej (- navíc se závěrečnou zajímavou pointou) přináší solidní poměr válka – drama. Jasně, dočkáme se i toho „gerojskýho“ patosu, ale kdo to dneska do filmů necpe, že? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku „Vykoupeno krví“, kterou napsal Vjačeslav Kondratěv, neznám. 2.) Jsem politicky uvědomělej (navíc je nás hodně!). 3.) Thx za titule „bounas“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (01.09.2020)

Trošku to vybočuje z běžného vykreslení sovětských hrdinů, přinejmenším tedy sovětskými filmaři, že? A ano, Rusák je jen Sovět jinak. Co jsem to....jo. Hodnocení čtyřmima hvězdičkamami jasně ukazuje, že se mi dílko líbilo velmi. Jen - a to bude asi patřit k mým věčným steskům - zde zase řada mužiků pronáší během běžných hovorů ultimátní nesmysly, pitvoří se více, než japka v mangách a některé charaktery psal Dostojevského nevlastní prapravnuk po lobotomii rýčem. Ovšem, jak jsem již sdělil národu výše - jinak pecička. (05.10.2020)

Že se Rusové technicky dokážou západním produkcím minimálně přiblížit je věc známá a tady se to jen potvrdilo. Útok na vesnici, kterým film začínal, byl naprosto parádní a měl všechno, co jsem od něho chtěl a ještě něco navíc. A ani později se nenechali tvůrci zahanbit. Jestli jsem se něčeho bál, tak to byl laciný heroismus a někdy až směšné vlastenectví, ale i v tomto ohledu jsem byl příjemně překvapen. Sovětští vojáci se tady nepotýkají jen s Němci, ale i se zaťatým politrukem, fanatikem z NKVD či s velením, které odmítá vidět situaci takovou, jaká ve skutečnosti je. Dojde i na osobní animozity mezi členy roty a světe div se, i sovětský voják může mít strach. Takhle komplexně pojatý válečný film jsem od Rusů snad ještě neviděl. Na gerojství samozřejmě dojde a poslední střet mi celkový dojem trochu pokazil, ale zase ne tolik, aby mě odradil od vysokého hodnocení. Tohle by si zasloužilo kino. 90% (30.07.2020)