Příběhy duchů

1.) Pečovatelka se stará o starou babku, která tvrdí, že se někde v bytě skrývá její syn. Prostředí je sice solidní, ale v pokud nepočítám jedno zazvonění u dveří, za kterými nikdo není a samovolně se zavírající lednici, vesměs se tu nic neděje. No a když už to začne být alespoň trochu zajímavé, přijde konec. 20% 2.) Chlapeček s divným kukučem žárlí na chůvino nenarozené dítě a brzy přijde na to, že by mohl s potratem trochu pomoct. Děti bývají nejděsivějšími monstry a proto zamrzí, že kluk nedostal do ruky nápaditější nástroje. Vše tak musí napravovat psycho závěr, který se povedl a tahá druhou povídku alespoň na průměr. 50% 3.) Dvě děti a jeden dospělý uprostřed vesnice, které vládnou její zmutovaní obyvatelé. Nic převratného, ale nenudí to a masky jsou jakž takž snesitelné. Je škoda, že do toho tvůrci nešlápli trochu víc a trochu dřív. Samotný konec je sice pitomý, ale snaha o rádoby originální závěry je v rámci žánru trend, takže mě to ani nenaštvalo. 50% 4.) Holka si vezme za manžela chlapíka, který má neobvykle blízký vztah s babičkou. A tak je k tomu všemu mrtvá. Lehká duchařina, která nemá čím zaujmout, ačkoliv podobně jako první příběh má potenciál. Vydržet se u toho dalo především díky hezké Indce v hlavní roli. Jinak kde nic, tu nic. 30% Celkově 40% (18.10.2020)

Ale já bych řekl, že se jedná o solidní povídky. První obsahuje tunu vycpávky, ale nakonec se tam dojde; druhá je hodně dobrá šílenost; třetí je slabší než druhá, ale taky obsahuje hromadu solidní šťávy; poslední je klišé odpad pro teenagery. Ale problém je, že když se rozhodnu dát 2,5 hodiny indickému filmu, tak očekávám aspoň trochu Indie. Tyhle povídky by v klidu mohly vzniknout v Americe a nebyl by jediný rozdíl, což je strašná škoda. (22.01.2020)

4 poviedky. Prvá (2/5) o mladej pestúnke, ktorá sa musí starať o ochrnutú starenu v jej desivom príbytku, vyzerá spočiatku nádejne, ale žiaľ, skončila skôr, ako stihla vystrašiť či aspoň nejakým spôsobom zaujať. Druhá (3/5) síce spočiatku trochu nudí, ale tá šialená transformačná koncovka jej napravila reputáciu. Hnusný fagan žiarli na nenarodené dieťa a jeho priania sa podivným spôsobom plnia. Popisuje sa to ťažko, dej ani veľmi nedrží pokope, no napriek všetkému zaujme viac ako predošlá. Tretia (4/5) je najlepšia: Opustená osada, kde prežili len dve malé deti, a s hlavným hrdinom musia čeliť zmutovaným kanibalom. Jediný príbeh, ktorý nie je duchársky, síce s debilným rozuzlením, ale celkovo bavil. V poslednej (3/5) mladá žena až po svadbe zistí, že s jej novou rodinou nie je niečo v poriadku. Manžel totiž komunikuje so zosnulou babičkou. Priemer. Ani jeden segment nepoteší natoľko, že by pri ňom divák radosťou tlieskal, takže sa k tomu sotva ešte niekedy vrátim. Zlé to ale nebolo. (01.01.2020)

Snímek „Příběhy duchů“ je za mě jeden z nejlepších indických horor, jaké jsem viděl. Ano ve srovnání s jinou produkcí to nemusí být ono, není to převratné ani objevné, ale je to místy hodně své, je vidět, že si jdou tvůrci vlastní, velmi specifickou cestou. A funguje to, je to ono. V takovém provedení bych indických hororů snesl mnohem více. Nevyrovnanost jednotlivých povídek nevadí. (13.11.2020)

Neoplatí sa hovoriť o každej poviedke zvlášť. Každá je slabá, nudná, nezáživná a dosť často i hlúpa. Príbehy sú lacne, bez nejakej originality a herci hrajú tak ako máju napísané scenáre, bez štipky ochoty niečo ukázať. Jediná aspoň trosku slušná poviedka bola, tá tretia, ktorá nebola duchárska, ale mala dosť rýchli spád i keď ani ta si neodpustila viacero hlúpejších scén. Skoro v každom poviedkovom filme je aspoň jedna priemerná poviedka, ale tu nebola ani jedna a keby ma aspoň trocha nebavila tá tretia, neviem neviem, či by som dal aspoň 1*. (12.01.2020)