Deň kobyliek

Den kobylek je příběhem femme fatale Faye, přelétavé mrchy kalibru jaderné hlavice, a dvou mužů, jimž popletla hlavu. Tyto tři ústřední skvěle napsané postavy film táhnou tak suverénně, že člověk přehlédne i fakt, jak moc se to celé ty dvě hodiny táhne. Žádný z nich by se nedal označit za charakter kladný, přesto se všemi divák cítí. Všichni totiž touží po lásce, štěstí, souznění, porozumění. A ani jednomu se ho nedostává. Proto jsou nešťastní a mně bylo smutno s nimi. Ani tu Faye jsem nedokázal nenávidět, a nebylo to jen kvůli podmanivé kráse Karen Blackové, která mimochodem předvedla absolutně dokonalý herecký výkon. Paradoxně ji jsem nejvíc litoval, jí jsem přál nabytí rozumu a případné štěstí. Jestli se jí ho nakonec dostalo, toť otázka, kterou si musí divák z náznaků zodpovědět sám. A teď ten konec. Finále jasně ukazuje, že se Den kobylek s realismem moc nezatěžoval. Čímž se vysvětluje i Sutherlandovo občasné přehrávání. Mě konec zpočátku zaskočil a narozdíl od místních uživatelů i zklamal, ale během několika minut jsem mu to odpustil a přijal ho takový, jaký je. Přehnaný, ale sdělující vše, co měl Schlesinger (a nejspíš i West) na srdci. PS: Dabing byl příšerný, ale jsem rád, že jsem se přes něj nakonec přenesl. Příště pouze v originálním znění. (25.03.2016)

...to nejtěžší nakonec...pokud by to nejtěžší bylo přiznat pravdu ve chvílích kdy se vám nechce tak ta chvíle je tady...miluju tu knížku tak jak mám milovat ten film, nebude dobrej, nebude DOST dobrej, budu zklamaná, budu URČITĚ zklamaná...atd. atd....ale všechno je jinak!!! Den kobylek je přesně případ srdeční záležitosti která se vám napořád usadí v duši (nebo bůhvíkde) a o které nebudete ochotni diskutovat ze strachu že by vás kritika druhých mohla přesvědčit...jsou v něm dialogy které si pamatuju aniž bych film viděla víc jak dvakrát...scény u kterých přesně vím jak mi v tu chvíli bylo (např. šlechtění K.B před zrcadlem zatímco její otec umírá) a strhující závěr po kterém se mi chtělo jít okamžitě na vzduch i přes moje zásady o tom kdy se má odcházet z kina (samozřejmě po titulcích)...top 10 je zkrátka otázkou pocitů a toho co určité filmy udělaly s mojí duší... (06.03.2010)

John Schlesinger zaměřující se na drsné příběhy (Maratónec, Půlnoční kovboj) natočil drama, kde hraje hlavní roli Hollywood v těch nejhorších barvách. Film je plný hodně podivných a většinou i vyloženě zlých a ošklivých postav, oplývá hutnou atmosférou a bohužel hodně vlažným tempem vyprávění. Závěr je však neuvěřitelný a zaručí, že divák na to co viděl hned tak nezapomene. (28.02.2010)

Film je asi mimo moje chápání. No konci dějový zvrat jsem nějak nepobral. Film mě ničím neoslovil. zazmínku všek stojí perfektní herecký výkon Donald Sutherland, proto dávám dvě hvězdy. /// Střih po 8 letech jsem film viděl znova a zvedám o jednu hvězdu. Třeba za dalších 8 let a pak za 16 let se to dostane i na pět hvězd. (03.12.2008)

Neviem prečo, ale čakal som úplne niečo iné... Nebol to zlý film, ale nesplnil moje očakávania aj čo sa týka príbehu a tiež samotnej réžie. Jediné pozitívum vidím v hereckých výkonoch. No a možno keby nebol ten záver taký "pritiahnutý za uši", tak by som rozmýšľal aj nad lepším hodnotením, ale keďže mi nesedel, tak je to len priemer. (13.09.2011)