Deň kobyliek

Den kobylek je velice působivé drama o bezohlednosti a odvrácené straně syrového hollywoodského světa, v němž uspěje sotva jeden z tisíce. Pro mě osobně má "pouze" dvě slabiny - příliš dlouhou stopáž a silně depresivní pocit, který z něho pokaždé mám. SPOILER: Meze únosnosti končí detailním, brutálním kohoutím zápasem a nastěhováním si omezeného pořadatele kohoutích zápasů do vily poloretardovaného, ale velice hodného boháče a zároveň stupňující se bezohledné chování boháč. milenky, která ho se svými přáteli zneužívá. Pak už jsem vždy musela přeskakovat, v celém kuse jsem film nikdy nedala. Ušlapání a lynčování davem jedné z kladných postav a navíc příšerné chování toho malého spratka-hollywoodského herce (nebo jen komparzisty?), který zvítězil v mé soukromé anketě neodpornější, nejnevychovanější dětská filmová postava všech dob, je třešinkou na nestravitelném dortu. Kvality zmiňovaného filmu jsou přesto nepřehlédnutelné a nemohu je pro to tvůrcům "upřít." (07.09.2017)

Další nelítostné nakouknutí pod falešné pozlátko Hollywoodu. Z herců mě nejvíce zaujal Donald Sutherland v roli Homera Simpsona (je-li populární animovaný seriál nějakým sofistikovaným odkazem ke Dni kobylek, tak jsem ho nepochopil). Ale jestli něco vytáhlo tohle drama do vyšších pater kinematografie, jsou to režie, kamera, střih a hudba. (04.03.2016)

Film zdobí velmi kvalitní herecké výkony, kterým s přehledem vévodí Karen Black v roli začínající ambiciózní herečky jdoucí sobecky za úspěchem a využívající všechny ve svém okolí. Celou dobu máte pocit, že koukáte na velmi solidní, dobře natočené drama, ale to vás čeká ještě několikaminutový bestiální a skutečně hororový závěr, který působí jako rána mezi oči a na jehož konci stoprocentně pochopíte název filmu. (19.06.2007)

Klasické nastavování zrcadla a strhávání pozlátka, ač děj zprvu připomínal spíše Nerudovy Malostranské povídky po "hollywoodsku".Ovšem jak se film překulil přes svou polovinu, sled nepochopitelných událostí nabíral na intenzitě natolik, že konečná gradace násilí a davového šílenství by neměla překvapit, ale mě naprosto šokovala - nečekané, znepokojivé a smutné. (18.02.2009)

Dvě hodiny se film vleče, bez nějakého zásadního vývoje, až se v poslední čtvrthodině zvrhne v totální masakr. Ten je naprosto geniálně natočen (tak sugestivní způsob ztvárnění davové psychózy jsem ještě neviděl), nic to ovšem nemění na dojmu za zbytku filmu, který sice měl hlavu a patu ale zároveň se vlekl jako sopel, 3* (06.03.2011)