Deň kobyliek

Asi už jsem moc otrlá a pár filmů z prostředí holywoodu jsem viděla, takže tento film, který ve své době způsobil celkem poprask, pro mě byl nuda u ukousání. Jenom zvědavost mi bránila to vzdát, ale ke konci už jsem přeskakovala, až konečně onen kýžený závěr, o jehož zběsilosti jsem slýchala už jako dítě. Aha, tak "jenom" davová psychoza z rozjitřených smyslů, dlouhodobě týraných životem na pokraji bídy a snů. Ne, ani ten závěr už nedokázal vyrobit zimomravky - když člověk sleduje chování davu napříč dějinami, je to jen a jenom smutná podívaná, žádná tragická extáze se nekoná. Film je starý, takže je pomalý, složený z rozličných často ani ne moc nápaditých scének a po mnoha z nich jsem si říkala, pročpak asi vůbec v tom filmu jsou. Chápu, že před lety byl Den kobylek trhák, ale dnes je dnes a dnes je to NUDA. (20.06.2016)

Z nudného dramatu se vivine něco, kde je mnoho odkazů na velmi hnusné životní situace z okolí Hollywoodu, chlastu, neúctě a mnoho další sviňáren. Donald Sutherland tu stvárňuju podle mě skvělého člověka, který je až tak hodný až si někteří můžou myslet, že je hloupí. Strpí kvůli obdivu mladé fifleny z holywoodu nemožné, ale pak mu prasknou nervy a je schopen "všeho". Když člověka něco štve pěkně dlouho a nervy prasknou, tak je možné opravdu vše. Opravdu jsem chápal Donaldovu roli))) (06.09.2010)

Den kobylek je příběhem femme fatale Faye, přelétavé mrchy kalibru jaderné hlavice, a dvou mužů, jimž popletla hlavu. Tyto tři ústřední skvěle napsané postavy film táhnou tak suverénně, že člověk přehlédne i fakt, jak moc se to celé ty dvě hodiny táhne. Žádný z nich by se nedal označit za charakter kladný, přesto se všemi divák cítí. Všichni totiž touží po lásce, štěstí, souznění, porozumění. A ani jednomu se ho nedostává. Proto jsou nešťastní a mně bylo smutno s nimi. Ani tu Faye jsem nedokázal nenávidět, a nebylo to jen kvůli podmanivé kráse Karen Blackové, která mimochodem předvedla absolutně dokonalý herecký výkon. Paradoxně ji jsem nejvíc litoval, jí jsem přál nabytí rozumu a případné štěstí. Jestli se jí ho nakonec dostalo, toť otázka, kterou si musí divák z náznaků zodpovědět sám. A teď ten konec. Finále jasně ukazuje, že se Den kobylek s realismem moc nezatěžoval. Čímž se vysvětluje i Sutherlandovo občasné přehrávání. Mě konec zpočátku zaskočil a narozdíl od místních uživatelů i zklamal, ale během několika minut jsem mu to odpustil a přijal ho takový, jaký je. Přehnaný, ale sdělující vše, co měl Schlesinger (a nejspíš i West) na srdci. PS: Dabing byl příšerný, ale jsem rád, že jsem se přes něj nakonec přenesl. Příště pouze v originálním znění. (25.03.2016)

Ten film som videl prví krát ešte za totality v kine,asi v roku 1977,ale moc som si toho nepamätal.Teraz po druhýkrát,ale nebol som už taký nadšený.Ale záver filmu nemá žiadnu chybu.Je to naozaj hotové šialenstvo,naozaj ľudia sú ako kobylky,ale poriadne rozzúrené.Takže záver filmu je skutočne nezabudnuteľný.Od Johna Schlesingera mám najradšej film Midnight cowboy,ktorý sa mi oveľa viac páčil. (30.03.2011)

A cenu Miss sympatie určitě nezískává... Karen Black. Proč tuhle kyklopku angažovali do role femme fatale, na jejíž postavě nejen v Hollywoodu všechno stojí a padá, to nepochopím. Nesympatický zjev umocňuje ošklivá role, a taky hodně šílenství, jemuž některé postavy propadají. Začátek a konec jsou dva zcela odlišné filmy, zatímco konec má až katastrofický přesah, začátek je klasickým vypravěčským opusem o budování amerického snu. Prostředek filmu, v němž se perou kohouti, a vříská Faye, stojí za starou belu. Dobrý dabing ČST Praha. Bill Atherton sympaťák redfordovského střihu. A jestli jsem dobře viděl, v jednom záběru hoří plakát k filmu Ziegfeld Follies. (03.01.2016)