Polnočný kovboj

Odvrátený pohľad na zprofanovaný americký sen, sociálna kritika, príbeh o osamelosti a pohľad na život v žiarivom veľkomeste, ktorého žiara uhasína tým viač, čím hlbšie sa doňho dostávate. Taktiež veľmi silný príbeh o priateľstve a nádeji. Aby vo vás nakoniec nevzbudil pocit, že bude lepšie ostať niekde v zapadákove, pretože lepšie to vo veľkomeste nebude. Hoffman a Voight na vrchole svojich síl. To bol film, ktorý sa bral vo svojej dobe ako mainstream. Kde tie časy sú....Nie, Joe Buck vážne neprišiel do New Yorku hladať Sochu slobody... (19.06.2012)

Nie príliš lichotivý obraz Ameriky, ktorý je v silnom kontraste s predstavami a bežnými predkladanými sloganmi typu - Amerika zem zasľúbená či Amerika krajina neobmedzených možností. Hlavný hrdina sníva o lepšom živote na východe v New Yorku , ale krutá realita ho zráža na kolená každým dňom viac a viac. Pouličný mrzák a zlodejíček, s ktorým sa dá dokopy je v podaní D. Hoffmana maximálne presvedčivý. Určite jedna z jeho najlepších a nezabudnuteľných postáv. Takýchto krutých príbehov sa v Amerike odohralo a odohrávajú milióny a my poznáme väčšinou len tie opačné a úspešné. Je potrebné poznať i druhú stranu mince...Film 80%. Výkon D. Hoffmana - 100%. (26.12.2013)

Po opětovném zhlédnutí definitivně přidávám do top 10. Těžko tenhle film popsat, je to drama s trochou artu, sociální kritiky a v centru všeho je zvláštní, ale neskutečně dojemné přátelství naivního a nezkaženého kovboje Joa a zatrpklého, strádajícího Ratsa. Sázka na kontrast obou charakterů se velmi vyplatila a chemie mezi oběma herci je neuvěřitelná. Voightovy ublížené, raněné pohledy a Hoffmanova bolest a zkroušenost se prostě nedají zapomenout. V neskutečně hutné a nepříjemné atmosféře beznaděje si jsou jeden druhému oporou. Nejdřív Ratso chrání Joea před jeho vlastní naivitou a nezkušeností, vaří mu, pere mu, než se karta obrátí a Joe svádí nerovný boj s Ratsovou rychle postupující nemocí. I přes to, že obě postavy (tedy hlavně ta Hoffmanova) nejsou moc líbivé - gigolo a slizký zlodějíček - film je postupně obnaží a zlidští tak, že si pro ně divák doslova kouše nehty. Psychedelická část ve Warholovském bytě hodně utkvívá a ve scénách, kdy Ratso nemůže vyjít schody a znepokojený Joe mu pomáhá upravit se na "párty" nebo když se mu Ratso svěřuje, že nemůže chodit, se mi svíral žaludek. Konec je emočně naprosto zdrcující. To, že jsem se z toho úplně nevzpamatovala ani za dva dny, nakonec rozhodlo, že film poputuje do topky. Za mě jsou Joe a Ratso nejlepší Voightova a Hoffmanova role v životě. A nezapomeňme zmínit přesnou hudbu Barryho + Everybody's talking Harryho Nielsena a harmonikové theme. (11.07.2017)

Jon Voight v roli naivního venkovského balíka, který vystupuje jako kovboj při rodeo, a Dustin Hoffman jako malý podvodníček velkého města. Každý je jiný a přesto se z nich stanou přátelé, kteří si dokážou navzájem pomoci i na okraji společnosti. Ačkoliv chápu, co příběh o jejich nerovném přátelství chce říct, přece jen mne tolik neoslovil. Někdy mi přijde, že se moc hraje na city, a navíc tematika lůzrů začíná být tak moc profláknutá, že vlastně chybí i jakékoliv ospravedlnění tohoto tématu. (16.03.2012)

Ač si jsem vědom povrchnosti svého tvrzení, Půlnoční kovboj mi přijde jako jedna z těch "vyčichlých" klasik, jejichž lesk zůstal pod deklem přibývajících dekád. Možná proto, že filmů o srážce ideálů s realitou tady od té doby bylo mnoho. Na Schlesingerově díle vyčnívají herecké výkony a výborně napsané postavy, vedle nich mě ale výrazněji zaujala už jen vizuální stránka věci, která si ráda pohrává s pseudoflashbacky a naivními představami obou hlavních protagonistů (o řádně sjeté večírkové scéně nemluvě). Celkově vzato je Půlnoční kovboj výborný film se stále aktuální výpovědí, nicméně... mě nezasáhl. (10.01.2012)